Ve Vězeňské službě České republiky působí celkem okolo 12 000 osob, z toho je přibližně 7 600 míst příslušníků ve služebním poměru a 4 400 míst připadá na tzv. občanské zaměstnance.[1] Před nedávnem, tedy v září 2022, proběhly další komunální volby. V následujícím stručném textu se budeme zaobírat otázkou, zda se může příslušník Vězeňské služby České republiky (VS ČR), který je ve služebním poměru, stát plnohodnotným členem zastupitelstva obce (města)? Nebo podléhá nějakým legislativním omezením?

Řešení výzkumné otázky

In medias res: Komunální volby, tedy tzv. volby do zastupitelstev obcí upravuje zejména zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V rámci tohoto předpisu neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce autoritativně uspořádává ustanovení § 5 odst. 2 a 3.

In medias res: Neslučitelnost funkce člena zastupitelstva obce (města, městské části) s výkonem služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru, kam se mimo jiné řadí i příslušníci VS ČR, stanovena není. Jinak vyjádřeno, zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí nezakazuje, ani v tomto ani v jiném svém ustanovení skutečnost, aby se člen VS ČR  stal řádným členem zastupitelstva obce (města).

Vyvstává zde logická otázka, zda není předmětná neslučitelnost funkcí stanovena v jiném právním předpisu? Nabízí se tu zejména zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Zde je důležité upozornit, že předmětný bezpečnostně-služební zákon dle ustanovení § 1 upravuje právní vztahy fyzických osob, jenž v bezpečnostním sboru vykonávají službu.

Aktuálně tzv. bezpečnostním sborem se v českém právu rozumí mimo citované VS ČR, také Policie České republiky, Celní správa České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Po gramatické, teleologické a systematické analýze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů docházíme k jednoznačnému závěru, že funkce člena zastupitelstva obce s výkonem služebního poměru příslušníka VS České republiky je slučitelná. Ano, je tedy z právního pohledu souladná.

Nicméně nutno důrazně upozornit, že příslušník VS ČR musí v komunálních volbách kandidovat výhradně jako nezávislý kandidát na kandidátní listině určité politické strany či hnutí, resp. smí kandidovat jako nezávislý kandidát za sdružení nezávislých kandidátů.

Toto omezení plyne z ustanovení § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru, který mimo jiné stanoví, že  příslušník VS ČR  nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch, avšak volební právo příslušníka tím není dotčeno.[2]

V minulosti se vyskytly, dle názoru autora tohoto článku, nesprávné názory, že činnost člena zastupitelstva obce možno pokládat za výkon činnosti ve prospěch politické strany nebo hnutí, která je zakázaná výše citovaným ustanovení § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru.

S touto argumentací se opravdu nemožno odpovědně ztotožnit. Výkon mandátu obecního zastupitele obce (města, městské části či obvodu) je především výkonem ve prospěch blaha obce, nikoliv politické strany či hnutí. Pakliže bychom zmíněný výkon chápali jako činnost ve prospěch politické strany či hnutí, tak by šlo o hrubé nepochopení smyslu a účelu, jak Ústavy ČR, tak i našeho zákona o obcích.

Ostatně každý obecní zastupitel musí vykonávat svůj mandát ve prospěch a v zájmu veškerých občanů obce (města), nikoliv pouze těch, kteří ho zvolili. A už vůbec ne ve prospěch své politické strany či hnutí. Tomu také odpovídá skutečnost, že v České republice  máme reprezentativní nikoliv vázaný mandát člena zastupitelstva obce.

Jinak napsáno, dle ustanovení § 69 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., zastává člen zastupitelstva obce svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy „své“ politické strany či hnutí.

Navíc podle ustanovení § 68 služebního zákona náleží příslušníkovi VS ČR tzv. služební volno při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu. Ustanovení § 68 odst. 3 téhož právního předpisu stanoví, že za výkon veřejné funkce se považuje zejména výkon povinností, které vyplývají příslušníkovi z funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku (tedy obce nebo kraje).[3]

Výkon funkce obecního (městského) zastupitele nemožno z právního hlediska chápat jako činnost ve prospěch politické strany či hnutí, jak to zakazuje ustanovení § 47 odst. 1 zákona o služebním poměru.

Závěrem

Docházíme k jasnému logickému zakončení textu, že příslušník Vězeňské služby České republiky může z právního hlediska vykonávat funkci člena zastupitelstva obce.

Pokud by bylo dnešní právo vykládáno opačně, tedy směrem k zákazu, pak by docházelo k protiústavnímu zásahu do práv členů VS ČR, a to do jejich práva na participaci na správě věcí veřejných.

Ostatně i ustálená judikatura našeho Ústavního soudu praví zcela jasně, že k omezování ústavních práv, kterým je mj. nepochybně i výkon funkce zastupitele obce, jako součást účasti na správě věcí veřejných, by mělo docházet je v krajních, předvídatelných a důkladně odůvodněných případech. A tento relevantní důvod k omezení, zde nevidíme, proto by bylo hloupé a zbytečné omezovat příslušníky Vězeňské služby ČR na jejich ústavních právech.

Autor JUDr. Petr Kolman, Ph.D., působí jako právník a VŠ pedagog
Foto: canva.com

[1] Srov. Výroční zpráva VS ČR za rok 2021.

[2] A to jak v rovině pasivního (být volen), tak i aktivního (moci volit) volebního práva.

[3] Nebo přísedícího u soudu.