Jan Zibner: Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu

Wolters Kluwer, Praha 2022, 192 stran, 619 Kč.

 

Letošní podzim je v kruzích odborné veřejnosti věnován umělé inteligenci a otázkám, jaké výzvy přináší právnímu světu. Nejinak je tomu v případě právní monografie s názvem Umělá inteligence jako technologická výzva autorskému právu JUDr. Jana Zibnera, Ph.D., která nyní vychází v nakladatelství Wolters Kluwer. V těchto dnech, kdy narážíme na výtvory umělé inteligence Midjourney nebo DALL-E na každém kroku, obrazy vytvořené za pomoci strojového učení vyhrávají nad lidskými umělci v odborných soutěžích a NFTs jsou možná zveličeným, přesto však neopominutelným trendem současnosti, je čerstvý pohled na autorskoprávní aspekty související s umělou inteligencí více než žádoucí.

Navzdory velkému zájmu odborné i laické veřejnosti, který téma umělé inteligence a aspektů autorského práva vzbuzuje, jsme v právní literatuře doteď nemohli najít práci, která by problematiku v souvislosti s autorským právem komplexněji uchopila a zpracovala. Důvodem je bezpochyby i nutnost, aby si autor osvojil nejen právní problematiku, kterou zpracovává, ale aby porozuměl i technickým aspektům zkoumaného. To na pisatele klade nároky, na jejichž naplnění nejsme v právní literatuře vždy zvyklí. Právě tento technický vhled je v publikaci velice cenným prvkem a osvěžuje náročné, avšak zajímavé téma. Autor navíc v práci navazuje na své dřívější bádání na poli obsahu autorství a definičních znaků osoby autora – výzkum vztahu autorství a umělé inteligence je proto takřka nevyhnutelným pokračováním.

V knize najdeme pojednání o zásadních a zajímavých otázkách, zejména co se týče definičních znaků autorství umělé inteligence a tvůrců umělé inteligence, rovněž je rozebrána otázka odpovědnosti umělé inteligence za zásah do autorského práva a otázky náhrady škody. Není opomenut ani kritický vhled do současné právní regulace a z toho vyplývající návrhy de lege ferenda. Ač se monografie soustřeďuje zejména na české právní prostředí, nezbytně se dotýká i evropského a mezinárodního přesahu a související judikatury.

Publikace po úvodním uvedení do tématu a podrobném popisu výzkumu, který vzniku monografie předcházel, mapuje čtyři výzvy, které přináší umělá inteligence, jež autor identifikoval. V kapitole Výzva právu autor nejprve důsledně zpracovává samotné vymezení umělé inteligence v systému práva a pracuje s různými možnostmi uchopení pojmu a jeho obsahu. V dalších částech knihy se již autor věnuje specifickým otázkám, které vyvstávají při použití umělé inteligence při vytváření produktů, jež jsou (minimálně pro vnějšího pozorovatele) srovnatelné s autorskými díly.

Druhá kapitola, Výzva autorskému dílu, již zevrubně analyzuje proces učení umělé inteligence. Součástí je rozbor vlivu data miningu (vytěžování textů a dat) na výsledný produkt činnosti umělé inteligence a z toho vyplývající právní následky. Autor v této kapitole dochází také k odpovědi na otázku, zda mohou být produkty umělé inteligence považovány za výsledek tvůrčí činnosti. Výstup této kapitoly pokládá základy pro další část, která se soustředí na zkoumání autora konkrétního výsledku, Výzvu autorství. Jako posuzované subjekty jsou vytyčeny tři skupiny. Jedná se o autory samotné inteligence, autory datasetů, které byly použity pro zajištění funkčnosti umělé inteligence, a třetí skupinu – osoby, které umělou inteligenci užívají. Autor kriticky hodnotí všechny potenciální skupiny a vyčerpávajícím způsobem rozebírá možnosti, které v rámci celého procesu vzniku mohou nastat. Najdeme zde také návrh řešení autorského schématu při použití umělé inteligence s pomocí modelu spoluautorství. Pro praxi zásadní jsou pak podrobně popsané odpovědnostní otázky, které čtenář najde v závěru části.

Publikaci uzavírá kapitola Výzva budoucí regulaci. Autor zde předkládá odpovědi na otázky a řešení kolizí, které pojmenoval v průběhu knihy. Navrhované úpravy právního řádu opět podrobuje kritické analýze a čtenáři představuje výhody a nevýhody, které se v průběhu adaptace legislativy mohou vyskytnout.

Monografie pojmenovává množství aktuálních problémů, které v souvislosti s umělou inteligencí a aspekty autorského práva musíme brát na zřetel. Zároveň je doplněna skutečně bohatým poznámkovým aparátem, v němž může čtenář čerpat spoustu inspirace k samotnému tématu i k fenoménům, které se problematiky, byť i okrajově, dotýkají. V závěru najdeme také praktický věcný rejstřík, který usnadňuje orientaci v knize.

Recenzovaná kniha bude cenným materiálem jak pro čtenáře z řad odborné veřejnosti, tak i pro zájemce z řad laiků, kteří mají zájem ponořit se hlouběji do zajímavých vod autorskoprávní problematiky související s umělou inteligencí. Publikace představuje významný a doposud chybějící vklad do debaty k dnes tak aktuálnímu tématu, které se vznikem dalších technologických možností dále nabývá na důležitosti.

 

JUDr. Bc. LUCIE SMOLKA, Ph.D., advokátka v Brně

Go to TOP