Evropská unie uvalila sankce na 11 íránských činitelů a čtyři instituce včetně mravnostní policie, a to za jejich podíl na smrti 22leté Mahsy Amíníové a brutální potlačování následných protestů. Ministři zahraničí členských zemí EU schválili rozšíření seznamu dosud sankcionovaných Íránců o přední činitele několika policejních orgánů či ministra informatiky a komunikačních technologií. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján uvedl, že unijní sankce jsou zbytečné a nekonstruktivní.

Smrt mladé ženy kurdského původu vyvolala v polovině září masové protesty. Amíníová byla podle médií zadržena kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Amíníová podle policie utrpěla infarkt, podle rodiny mladé ženy a dalších zdrojů ale zemřela na následky policejní brutality. Mravnostní policie dodržování islámského práva mnohdy vynucuje násilím.

Unijní ministři zahraničí se jednomyslně shodli na zařazení íránské mravnostní policie na sankční seznam. Jmenovitě potrestali jejího šéfa Mohammada Rostámího a další desítku činitelů několika bezpečnostních složek. EU jim zmrazí majetek a zakáže cesty na území unijních států. Seznam potrestaných za porušování lidských práv v Íránu nyní čítá 97 činitelů a osm subjektů.

„Íránský režim brutálním způsobem potlačuje práva žen a obyvatelstvu už logicky dochází trpělivost,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Íránský ministr zahraničí Amírabdolláhján označil unijní sankce za zbytečné. „Je to nekonstruktivní jednání vyplývající ze špatného hodnocení a založené na rozšířených dezinformacích,“ uvedl šéf íránské diplomacie. Podle něj žádný stát netoleruje výtržnictví a střety v ulicích. „Írán v tom není výjimkou,“ dodal Amírabdolláhján.

Některé organizace na ochranu lidských práv označují sankce za neúčinné, neboť řada potrestaných nemá v EU majetek ani tam nejezdí. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání nechtěl hovořit o tom, zda by unie mohla sáhnout k tvrdším diplomatickým krokům a prohlásil, že pro íránský režim jsou sankce také politickým vzkazem.

Zástupci řady vlád včetně Polska, pobaltských zemí nebo České republiky podpořili potrestání Íránu za zásobování Ruska bezpilotními letouny, které podle tvrzení ukrajinské vlády v posledních dnech útočí na řadu civilních objektů. „Írán se spojil s Ruskou federací ve válce proti Ukrajině. Začal dodávat významné množství vojenského materiálu, v současnosti vidíme například útoky dronů,“ řekl Lipavský. EU podle něj musí dělat všechno pro to, aby Rusko nemělo dost prostředků k válce.

Že drony útočící na ukrajinská města dodává Írán, řekl ministrům zemí EU řekl jejich ukrajinský kolega Dmytro Kuleba, který se k jednání na dálku připojil z protileteckého krytu. Jsou o tom přesvědčeny i tajné služby Spojených států i řady evropských zemí. Některé unijní státy však podle Borrella požadují shromáždění nezvratných důkazů, než podpoří společné sankce.

„Sledujeme to velmi blízce, shromažďujeme důkazy a budeme připraveni využít nástroje, které máme k dispozici,“ prohlásil Borrell. Na novinářský dotaz, zda určitá opatrnost v přístupu k Teheránu souvisí se snahou oživit dohodu o kontrole íránského jaderného programu, neodpověděl.

K situaci v Íránu vydala své stanovisko Rada evropských advokátních komor ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com