Zaměstnavatelé mohou zakázat nošení muslimských šátků, pokud se jedná o obecný zákaz, který nediskriminuje jednotlivé zaměstnance. Rozhodl o tom ve věci C-344/20 dne 13. října Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor muslimky, jíž bylo při žádosti o šestitýdenní pracovní stáž v belgické společnosti řečeno, že nesmí nosit šátek.

Společnost uvedla, že má pravidlo neutrality, což znamená, že v jejích prostorách není povolena žádná pokrývka hlavy, ať už jde o čepici, kšiltovku nebo šátek. Žena se obrátila se svou stížností na belgický soud, který následně požádal o radu Soudní dvůr EU, zda zákaz nošení označení nebo oděvu v souvislosti s náboženským vyznáním a případné další podmínky, představují přímou diskriminaci na základě náboženského vyznání.

Soudci v Lucemburku uvedli, že v takovém zákazu by neměla být žádná přímá diskriminace. „Vnitřní předpis podniku, který zakazuje viditelné nošení náboženských, filozofických nebo duchovních znaků, nepředstavuje přímou diskriminaci, pokud se vztahuje na všechny zaměstnance obecně a bez rozdílu,“ uvedl SD EU v rozsudku.

Soudní dvůr EU již loni rozhodl, že zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. „Zákaz nosit na pracovišti jakoukoli viditelnou formu vyjádření politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení může být odůvodněn potřebou zaměstnavatele prezentovat se vůči zákazníkům neutrálním způsobem nebo předcházet společenským konfliktům,“ uvedli tehdy soudci.

Soudní dvůr EU v aktuálním rozsudku uvedl, že rozdílné zacházení by nepředstavovalo nepřímou diskriminaci, pokud by bylo objektivně odůvodněno a legitimní cíl a prostředky k dosažení tohoto cíle byly vhodné a nezbytné.

Konečně Soudní dvůr dodal, že vnitřní předpis podniku zakazující viditelné nošení náboženských, filozofických nebo duchovních znaků nepředstavuje přímou diskriminaci, pokud se vztahuje na všechny pracovníky obecně a bez výjimek.

Soudní dvůr EU; ČTK
Foto: canva.com