Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 10. ledna 2024:

 

Společné jmění manželů, § 312 o. s. ř., § 765 odst. 2 o. z., § 314a, 314b, 315, 313 o. s. ř., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Při výkonu rozhodnutí (exekuci) přikázáním jiné peněžité pohledávky vedenému proti rozvedeným manželům jako povinným není oprávněný podle § 312 odst. 2 o. s. ř. legitimován k podání žaloby o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění povinných rozvedených manželů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2023, sp. zn. 20 Cdo 388/2023)

 

Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ], Rodičovská odpovědnost (o. z.), § 57 odst. 1 o. z., § 858 o. z., § 865 odst. 2 o. z., § 866 o. z., § 868 odst. 2 o. z., § 468a předpisu č. 292/2013 Sb.

Před rozhodnutím o omezení rodičovské odpovědnosti rodiče omezeného ve svéprávnosti ve smyslu ustanovení § 865 odst. 2 o. z. soud vždy musí posoudit, zda je v konkrétním případě v souladu se zájmy dítěte, aby rodičovská odpovědnost (rodiče omezeného ve svéprávnosti) byla omezena (její výkon pozastaven). Soud proto nejen objasní (zejména za pomoci znaleckého posudku), zda (případně do jaké míry) je posuzovaný rodič objektivně schopen výkonu jednotlivých složek rodičovské odpovědnosti ve vztahu ke konkrétnímu nezletilému dítěti, nýbrž je nezbytné, aby pečlivě prošetřil také osobní a majetkové poměry dotčeného nezletilého dítěte, zejména kde a v jakých podmínkách žije, jak je vzhledem k jeho věku zajištěna péče o něj, jakým způsobem je postaráno o jeho potřeby a jeho duševní i fyzický vývoj, do jakých se dostává situací, jež mohou ohrozit jeho zájmy. Je-li dítě ve věku, kdy je již schopno participovat na řízení, je soud povinen přihlédnout i k názoru dotčeného dítěte. Má-li dojít omezením rodičovské odpovědnosti jednoho rodiče ke koncentraci rodičovské odpovědnosti (v rozsahu tohoto omezení) v osobě druhého rodiče, měl by soud vzít v úvahu i osobu druhého rodiče a jeho poměry. Teprve tehdy, má-li soud nejen o rodiči (příp. o obou rodičích), ale především o dítěti a jeho celkových poměrech spolehlivá skutková zjištění, vymezí rozsah omezení rodičovské odpovědnosti rodiče ve smyslu ustanovení § 468a odst. 3 z. ř. s.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2347/2022)

 

Náhrada škody, Dokazování, § 2925 předpisu č. 89/2012 Sb., § 2924 předpisu č. 89/2012 Sb., § 237 o. s. ř.

Ve sporech o náhradu škody způsobené na lesních porostech exhalacemi pocházejícími z průmyslových závodů lze důvodně považovat za zdroj zvýšeného nebezpečí plynné sloučeniny dusíku a síry, jejichž vypouštění a působení nelze zcela eliminovat, takže ani při vynaložení řádné péče nelze vyloučit, že v souhrnném a dlouhodobém působení mohou vést k závažným újmám, za něž odpovídá provozovatel těchto činností podle § 2925 o. z.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1152/2021)

 

Odpovědnost subjektivní, Smlouva o nájmu bytu, § 2910 o. z., § 2257 o. z.

Nemohl-li nájemce výše položeného bytu ani při dodržení pravidelných kontrol vodovodních kohoutků předvídat riziko rozlomení chybně namontovaného a vadného ventilu kohoutku ani rozpoznat vadu materiálu či chybnou instalaci ventilu, neporušil povinnost provádět běžnou údržbu předmětu nájmu a neodpovídá za škodu způsobenou protečením vody do níže položeného bytu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 1999/2022)

 

Incidenční spory (odporové spory), Popření pohledávky, § 104 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 190 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 192 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 193 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 194 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 410 insol zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 1791 o. z., čl. I § 10 předpisu č. 191/1950 Sb., čl. I § 20 předpisu č. 191/1950 Sb., čl. I § 44 předpisu č. 191/1950 Sb.

Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu popřel insolvenční dlužník pravost, výši, nebo pořadí pohledávky, je v těch insolvenčních řízeních, v nichž lze přihlášené pohledávky přezkoumat pouze při přezkumném jednání, určující obsah popěrného úkonu dlužníka při přezkumném jednání (do skončení přezkumného jednání).

Z hlediska určitosti popěrného úkonu není významné, zda v něm popírající dlužník také skutkově blíže vymezí důvody svého popření (pravosti) pohledávky (jakkoli je jinak v obecné rovině uvedení takových údajů pro další postup účastníků insolvenčního řízení jistě žádoucí). V mezích „určitého“ popěrného úkonu je dlužník vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu (srov. § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, ve spojení s § 410 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona). Důvody popření pravosti může dlužník (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení. Určitým popěrným úkonem dlužníka je již jen prohlášení, že popírá pohledávku zcela (respektive v plné výši) co do pravosti, bez uvedení bližšího důvodu popření. Tím je pohledávka popřena co do základu, tj. co do skutečností uvedených coby důvod přihlášení pohledávky v její přihlášce.

Uplatní-li osoba nadaná popěrným právem jako důvod popření pravosti přihlášené nevykonatelné pohledávky skutečnosti, které jsou (obecně vzato) v případě, že budou prokázány, způsobilé vést k závěru, že přihlášená pohledávka vůbec nevznikla nebo že již zcela zanikla [např. zaplacením, započtením, prekluzí, narovnáním, privativní novací, nebo dohodou o zrušení (zániku) závazku, včetně námitky, že majitelem (stále existující) pohledávky je jiná osoba než přihlášený věřitel], anebo že se zcela promlčela (§ 193 insolvenčního zákona), pak to, že ve sporu o určení pravosti pohledávky vyjde najevo, že pohledávka nevznikla, zanikla nebo se promlčela jen zčásti, není důvodem k tomu, aby soud žalobě (tam, kde ji podává přihlášený věřitel) zcela vyhověl (na základě argumentu, že nebyla popřena výše pohledávky). Insolvenčnímu soudu nic nebrání v tom, aby na výše uvedeném základě žalobě o určení pravosti pohledávky vyhověl jen zčásti a zčásti ji zamítl.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sen. zn. 29 ICdo 63/2022)

 

Postoupení smlouvy (o. z.), Incidenční spory (vylučovací žaloba), § 225 insol zák., § 1879 o. z., § 1880 o. z., § 1895 o. z., § 1897 o. z., § 1898 o. z.

Povaha kupní smlouvy ani tam, kde jsou předmětem převodu vlastnického práva nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, nevylučuje její postoupení prodávajícím, který již převedl vlastnické právo k předmětu převodu na kupujícího, jenž je v prodlení s úhradou kupní ceny (§ 1895 o. z.). Jestliže postupník nabyl od prodávajícího (coby postupitele) smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. jen pohledávku z titulu neuhrazené kupní ceny z kupní smlouvy, pak nic nebrání tomu, aby jiná práva a povinnosti než ta, která postupník nabyl s postoupenou pohledávkou (§ 1880 o. z.), převedl prodávající (coby postupitel) na postupníka smlouvou o postoupení kupní smlouvy (§ 1895 o. z.), jejíž účinností se postupník stane novou smluvní stranou (prodávajícím) namísto postupitele, a jako současný majitel pohledávky z titulu neuhrazené kupní ceny z kupní smlouvy bude mít případně i právo odstoupit od kupní smlouvy pro neuhrazení kupní ceny kupujícím (postoupenou stranou).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2023, sen. zn. 29 ICdo 89/2022)

 

Účastníci řízení, Incidenční spory, Popření pohledávky, Žaloba, Žaloba odpůrčí [Žaloba], Insolvenční řízení, § 91a o. s. ř., § 9a o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 160 insol zák., § 159 odst. a insol zák.

Spor zahájený žalobou podle ustanovení § 91a o. s. ř. směřující do incidenčního řízení o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky má povahu incidenčního sporu [§ 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona].

Jelikož popření pohledávky dlužníkem, jehož úpadek je řešen konkursem, nemá vliv na zjištění pohledávky přihlášeného věřitele, není dlužník osobou oprávněnou k zahájení odporového sporu o pravost, výši a pořadí pohledávky takového věřitele, a tudíž ani osobou oprávněnou do tohoto sporu intervenovat prostřednictvím institutu hlavní intervence (§ 91a o. s. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sen. zn. 29 ICdo 23/2023)

 

Insolvenční řízení, Oddlužení (povolení, schválení), Oceňování majetku, Zpeněžování, § 43 odst. 3 insol zák., § 205 odst. 1 insol zák., § 398 odst. 1, 3,6 insol zák., § 398a odst. 2 insol zák., § 1 a 2 předpisu č. 189/2019 Sb.

Je věcí insolvenčního správce, zda jako podklad ke zpracování zprávy pro oddlužení využije znalecký posudek o ocenění nemovitých věcí, vyhotovený pro účely exekučního řízení, v němž je dlužník povinným. Pro tyto účely přihlédne insolvenční správce zejména k tomu, k jakému datu byly nemovité věci oceněny ve znaleckém posudku.

Znalecký posudek, který je insolvenční správce ve smyslu ustanovení 398a odst. 2 insolvenčního zákona povinen připojit ke zprávě pro oddlužení, je-li v majetkové podstatě nemovitá věc, nemusí splňovat náležitosti vyžadované ustanovením § 127a o. s. ř. Ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se nevztahuje na rozhodnutí insolvenčního soudu podle ustanovení § 398 odst. 3 a 6 insolvenčního zákona o vydání majetku insolvenčnímu správci ke zpeněžení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2023, sen. zn. 29 NSČR 35/2021)

 

Dovolání, Odvolání, Podmínky řízení, § 19 o. s. ř., § 107, 210 o. s. ř., § 241 písm. b) o. s. ř., § 185 o. z.

Zjistí-li soud prvního stupně ve sporném řízení v době před předložením věci dovolacímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, že druhý účastník sporu, jímž je právnická osoba, zanikl po zahájení dovolacího řízení výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce, je sám oprávněn vydat (podle § 107 odst. 5 o. s. ř., ve spojení s § 241b odst. 1 o. s. ř. a s § 243b o. s. ř.) usnesení o zastavení dovolacího řízení.

(Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 7. 2023, sp. zn. 74 Co 247/2022)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com