Sympozium Home office ukázalo práci na dálku z mnoha úhlů pohledu

Analýza současného stavu právní úpravy home office v kontextu událostí uplynulého období a prognóz příštího vývoje byla tématem odborného sympozia „Home office – právní a společenské souvislosti“, které se konalo v rámci VI. ročníku projektu Stálé konference českého práva Pražský právnický podzim v pražském Karolinu v pátek 16. září 2022. Tedy jen několik dnů poté, co Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákoníku práce.

 

Zvláštní pozornost sympozia byla zaměřena na otázky home office jako formy výkonu práce z hlediska pracovního práva de lege lata a de lege ferenda, na problematické aspekty právní úpravy a příklady z praxe, na zkušenosti zaměstnavatelů a zaměstnanců i na psychologické a společenské aspekty “práce z domova“.

Pozvání na akci přijali představitelé akademické obce, ústavní soudci, analytik společnosti LMC, ale také zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu Parlamentu ČR a Soudcovské unie, Ministerstva práce a sociálních věcí i právníci, advokáti, psychologové či manažeři.

Po obecném úvodu JUDr. Karel Havlíček, zakladatel Stálé konference českého práva (na fotografii druhý zleva), zahájil „pracovní“ část sympozia. „Budeme dnes hovořit o institutu, který vlastně není nijak nový. Když Mamutík s Kopčemem sledovali u ohně budoucí Věstonickou venuši a opracovávali pazourek, aby si vyrobili hrot oštěpu, byl to vlastně home office. Tehdy samozřejmá, později potlačovaná, dnes vysoce populární forma práce, pohled na kterou z různých úhlů nám poskytnou přítomní odborníci,“ řekl Karel Havlíček a pozval k mikrofonu první přednášející, profesorku JUDr. Věru Štangovou, CSc., z Právnické fakulty UK (na fotografii zleva vlevo). Ta hovořila o proměnách, k nimž dochází v pracovním právu na začátku 21. století: zaměstnavatelé, ale i zaměstnanci volají – z nejrůznějších důvodů – po větší flexibilitě, preferují atypické formy zaměstnání s menší mírou regulace, které pomáhají zlepšit rovnováhu mezi profesním a soukromým životem. „Obě skupiny, zaměstnanci i zaměstnavatelé, s tím spojují určitá očekávání – práce na dálku může být výhodná, ale může přinášet i rizika. Nevýhody spočívají především v tom, že se někteří zaměstnanci mohou cítit sociálně izolovaní, stírá se také rozdíl mezi dobou zaměstnání a dobou odpočinku,“ přiblížila Věra Štangová aktuální situaci.  Jak uvedla, velmi diskutovaným problémem je „právo na odpojení“. Podle některých studií totiž nejistota, že budou osloveni v režimu 24/7, způsobuje i mladým lidem závažné zdravotní problémy. Právní úprava podle ní tedy musí reagovat na vývoj trhu práce vhodně nastavenými mantinely, které zaměstnance ochrání a zajistí mu zdravotně nezávadné a důstojné pracovní podmínky.

 


Docent JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.,
z Ministerstva vnitra (na fotografii vpravo) se věnoval mimo jiné návrhu novely zákoníku práce, který MPSV právě poslalo do mezirezortního připomínkového řízení – vypíchl především právo na práci z domova pro pečující zaměstnance, ale také možnost nařídit práci z domova ve výjimečných situacích.  Poukázal též na některé problémy spojené s prací na dálku – především na bezpečnost práce a míru ochrany zaměstnance v závislosti na místě výkonu práce, pracovní prostředí a náklady. Mluvil i o právu odpojit se, řízení zaměstnanců na dálku a komunikaci či o sdílených pracovištích.  „Chtěl bych, aby novela zákoníku práce prošla, po odborné stránce je velmi dobře napsaná, a to i s ohledem na směrnice EU…  Udělejme vše pro to, aby byla přijata,“ apeloval Petr Hůrka v závěru svého vystoupení na přítomné odborníky.

Téma prezentace soudce Ústavního soudu JUDr. Jaromíra Jirsy (na fotografii druhý zprava) bylo „Zaměstnanec, home office a slabší strana sporu“. Jak řekl, jeho přístup k práci na dálku je poměrně rezervovaný, zdráhal by se nazývat ho benefitem. Podle něj by se lidé měli setkávat a předávat si zkušenosti, přímý ústní kontakt nelze ničím nahradit… „Jako soudce si představuji, jak se fenomén home office může promítnout do konkrétních soudních sporů, které bude za pár let řešit ÚS. Vliv to ale bude mít především na „nižší“ články justice, které budou projednávat konkrétní pracovněprávní spory, v nichž bude ve hře několik článků Listiny… A bude to mít velký dopad na důkazní materiál, soudy se mohou ocitnout ve svízelné pozici,“ přiblížil svůj náhled  na problematiku práce na dálku Jaromír Jirsa.

Jeho kolega z Ústavního soudu soudce JUDr. Tomáš Lichovník se ve svém vystoupení zabýval home office a rovností, resp. vyrovnaným postavením mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale i mezi zaměstnanci ve vztahu k možnosti vykonávat home office. „Je zaměstnavatel povinen nabídnout možnost práce na dálku všem? Myslím si, že nikoliv,“ odpověděl si doktor Lichovník na svou otázku. Jak řekl, existují – hlavně v pracovních řádech zaměstnavatelů – výjimky úprav, on sám pak je pro ponechání svobody v rozhodování o tom, kdo bude, či nebude mít povolenu práci na dálku. „Krizová situace za covidu a stávající situace související s válkou na Ukrajině a energetickou krizí nás donutí hledat nové cesty, a to i v pracovním právu. Doufám, že budou vést ke spokojenosti na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ zakončil své vystoupení Tomáš Lichovník.

Další část programu zahájila advokátka Mgr. Marie Janšová, expertka na pracovní právo. Ve své prezentaci se zabývala především třemi okruhy – neexistencí právní úpravy práce na dálku, praktickými problémy nákladů zaměstnanců na home office a obtížemi při dodržování povinností v oblasti BOZP. Jak uvedla, domnívá se, že zřejmě nebude možné legislativně upravit práci zaměstnanců ze zahraničí, neboť to zahrnuje širokou škálu problémů z oblasti bezpečnosti/kvality místa výkonu práce, sociálního zabezpečení, odvodu daní, vízové povinnosti, aplikace cizího práva atd. I ona návrh novely zákoníku práce uvítala. „Aniž bych hodnotila obsah návrhu novely a jednotlivá ustanovení, je to pro mě krok správným směrem,“ řekla Marie Janšová.

Senátorka MUDr. Jitka Chalánková hovořila o ne/výhodách home office především v případě rodičů/matek malých dětí. „Výchova dětí je velký vklad a je to skutečná práce. Dítě ale potřebuje matku na plný úvazek… Často teď slýchávám, že „děti bolí duše“, i proto, že se jim maminky dostatečně nevěnují. Domnívám se tedy, že ne vždy je ideální volit home office při péči o malé děti,“ popsala svůj pohled na práci na dálku Jitka Chalánková.

Analytik společnosti LMC a sociolog Tomáš Ervín Dombrovský přiblížil posluchačům vývoj pracovního trhu a využívání práce na dálku v České republice. „Před covidem byl home office benefitem, nyní je to běžný způsob organizace práce. Hodnocení firem je velmi vysoké – zaměstnanci jsou výrazně efektivnější, ačkoliv na ně klade home office výrazně větší nároky,“ uvedl. Jak konstatoval, aktuálně pracuje na dálku 30 % zaměstnanců, což je asi 1,2 milionu lidí. Možnosti autonomie a flexibility se velmi promítají do vztahů na pracovišti, přístupu vedení firem, hodnocení kultury, která ve společnosti panuje. Nemožnost pracovat na dálku pak patří k hlavním důvodům k odchodu zaměstnanců od zaměstnavatele.

O své zkušenosti s prací na dálku ve výrobně-technologické společnosti hovořil další přednášející, Ing. Petr Zajíček. Zmínil hybridní model práce, v němž sehrává zásadní úlohu důvěra. Mluvil také o nákladech na straně zaměstnavatele, které s sebou home office přináší jak v oblasti telekomunikačních služeb a s udržováním pracovního místa ve firmě, tak i v oblasti vzdělávání zaměstnanců a pořádání eventů.

Společenské souvislosti home office byly tématem prezentace Mgr. Ing. Jan Scholleho, člena Výkonného výboru Unie státních zástupců ČR a státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle něj panuje s ohledem na home office v justici velké pnutí mezi kmenovými zaměstnanci a kancelářskými pracovníky, jimž je obtížné práci na dálku umožnit. Velká regulace by vedla k tomu, že odtažitost vedoucích pracovníků k home office by se ještě prohloubila a vzdálila by se spokojenost běžných pracovníků, protože na tuto formu práce „nedosáhnou“. Apeloval bych na to, aby zákonná úprava nastavila, co má dohoda o home office obsahovat, ale zbytek aby byl ponechán na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,“ řekl mimo jiné Jan Scholle.

Se svým pohledem na otázky rozvržení pracovní doby při práci na dálku, bezpečnosti práce i nákladů tak, jak byly ošetřeny v návrhu novely zákoníku práce, seznámila účastníky sympozia poslední z vystupujících, předsedkyně Sekce zaměstnanosti a práce Hospodářské komory JUDr. Markéta Schormová. „Novela zákoníku práce je dobrá v tom, že chce problémy řešit. Věřím, že MPSV vyslyší připomínky, které k návrhu obdrží, a zamyslí se nad vhodným modelem, přikloní ke k minimální regulaci a volnosti v dohodě… Doporučuji netlačit na sílu pravidla, která vlastně nikdo nechce,“ uzavřela hlavní část programu Markéta Schormová.

V následující diskusi se debatovalo o míře regulace práce na dálku, work-balance u osob, které pečují o malé děti, o otázce doručování v případě home office, rozvržení pracovní doby, právu zaměstnavatele povolat zaměstnance zpět na pracoviště, o možnostech sledování zaměstnanců prostřednictvím technických prostředků, či o pracovních úrazech při práci doma, ale také o případném řešení kauz souvisejících s home office.

Zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí v závěru sympozia zdůraznily, že připomínky k návrhu novely zákoníku práce, který byl začátkem uplynulého týdne zaslán do mezirezortního připomínkového řízení, lze MPSV zasílat do 15. října.

 

Redakce AD
Foto canva.com a redakce AD

Go to TOP