Jakými pravidly by se měl advokát řídit při komunikaci s médii? Co by měli advokáti vědět o práci novinářů či jak napsat co nejlepší tiskovou zprávu? To byla témata celodenního semináře pro advokátky a advokáty pořádaného ČAK, který se konal 12. září 2022 pod vedením zkušeného novináře Jindřicha Šídla a advokáta s mnohaletou novinářskou praxí Mgr. et Mgr. Tomáše Němečka, kteří mj. společně vedli seminář Mediální příprava pro právníky na pražské právnické fakultě.

Uspořádáním semináře věnovaného komunikaci advokátů s médii Komora reaguje na velké změny v mediální oblasti, dané zejména rozšířením sociálních sítí a internetových médií, a navazuje tak na mediální tréninky pro advokáty a cyklus seminářů nazvaný „Diskutujte s těmi, kteří zákony skutečně aplikují“, jenž v letech 2009 až 2015 pořádala ČAK z iniciativy tehdejšího předsedy Výboru pro vnější vztahy JUDr. Václava Vlka.

Účastníky semináře, jak ty osobně přítomné v seminární místnosti v pražské Myslíkově ulici, tak připojené online, úvodem přivítal předseda Komory JUDr. Robert Němec, LL.M., který za organizaci potřebného a aktuálního semináře poděkoval jak lektorům, tak členům představenstva ČAK JUDr. Lucii Dolanské Bányaiové, Ph.D., a JUDr. Ondřeji Trubačovi, Ph.D., LL.M., kteří uspořádání semináře na toto téma iniciovali a podíleli se s lektory na jeho přípravě.

Ti úvodem zdůraznili, že cílem novinářů není nikoho poškodit, a případné chyby či nepřesnosti jsou většinou  způsobeny velkým časovým tlakem, pod kterým pracují, i tím, že naprostá většina novinářů nejsou právníci. „Vysvětlit právo jednoduše je nesmírně složité a trvat na doslovnosti vyjádření je nesmysl. Novinář je překladatel a ideální situace je, když si obě strany, novinář i právník, vyjdou vstříc ve prospěch veřejnosti,“ konstatoval Jindřich Šídlo.

Dopolední část semináře pak byla věnována praktickému rozboru čtyř skutečných tiskových zpráv, jejich nedostatků či předností; závěrem pak lektoři shrnuli východiska, jimiž by se měl advokát řídit při úvaze, zda vůbec tiskovou zprávu médiím nabídnout. Tím zcela základním východiskem je, zda aktivní komunikaci s médii požaduje klient. Jak zdůraznil Tomáš Němeček, on sám v takové situaci požaduje klientův výslovný písemný souhlas. Dále je třeba mít dobře ujasněny odpovědi i na následující otázky:

• Bude to pro klienta dobré?
• Komu bude zpráva určena?
• Je skutečně zajímavá? Čím?
• Přečetli byste si ji vy sami?
• Byli byste ochotni být objektem této zprávy?

Lektoři pak dále rozebrali strukturu tiskové zprávy a také shrnuli, čeho je třeba se při tvorbě tiskové zprávy zásadně vyvarovat. Jejich powerpointovou prezentaci k tomuto tématu najdete ZDE.

Odpolední část semináře pak byla věnována „mediální obraně“, tedy postupům krizové komunikace s médii ve prospěch klienta; základní otázkou v této situaci je, zda se vůbec této krizové komunikaci s médii má věnovat právě advokát. Strategie i doporučené postupy najdete v powerpointové prezentaci ZDE.

S respektem k nelehké pozici advokátů při komunikaci s médii lektoři zdůraznili, že je zcela zásadní chybou na dotazy novinářů nijak nereagovat či před nimi dokonce prchat. Vždy je třeba projevit vstřícnost a vysvětlit, proč advokát nemůže s novinářem o případu mluvit – typicky proto, že je vázán mlčenlivostí a nemá klientovo svolení, což se ovšem může v budoucnu změnit. Zároveň musí mít advokát vždy na mysli, že cokoliv, co novináři řekne, i po telefonu (pokud si výslovně nevymíní opak), může novinář publikovat.

Redakce AD
Foto: redakce AD