Na svém zasedání dne 23. ledna 2023 se Rada Organizace spojených národů pro lidská práva (UNHRC) zabývala stavem lidských práv v Česku, především pak takzvanou Istanbulskou úmluvou proti domácímu a sexuálnímu násilí a situací romské menšiny. Konečnou zprávu o lidských právech a doporučení pro Česko vydají členské země 10. února.

UNHRC se lidskými právy zabývá ve všech 193 členských státech v rámci takzvaného Všeobecného periodického přezkumu (Universal Periodic Review, UPR). Po prezentaci národní zprávy, kterou zpracovalo Česko samo a kterou ostatním zemím představila delegace vedená vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, zástupci všech členských zemí pronesli krátké doporučení či pochvalu ve vztahu k lidským právům v Česku.

Nejvíce zemí, včetně Francie, Lichtenštejnska nebo Malediv, Česko vyzvalo k rozšíření definice znásilnění a k ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy. Ta odsuzuje mimo jiné domácí násilí, sexuální obtěžování, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje také na to, že ženy bývají mnohem častěji než muži obětí domácího a sexuálního násilí i obětí hromadného znásilňování v ozbrojených konfliktech. Počítá například se školením zdravotníků, policistů či soudců. Jak před časem uvedla vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, projednání úmluvy k ratifikaci chce vládě letos navrhnout. V ČR dokument vyvolává silné emoce, důrazně jej odmítají konzervativci či sedm křesťanských církví.

Dalším velkým tématem na jednání UNHRC byla diskriminace romské menšiny v Česku, a to ve školách, při hledání bydlení i prostřednictvím nenávistných projevů. K přijetí kroků pro potlačení nenávistných projevů vůči menšinám vyzvali Česko zástupci Indonésie, Indie nebo Jordánska.

Mnoho států naopak ocenilo pokrok, který Česká republika udělala přijetím vládních strategií pro ochranu práv dětí (Ghana), rovnosti žen a mužů (Řecko) a romskou integraci (Irsko). Zástupce Izraele ocenil například přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Kvůli množství témat, kterými se UPR zabývá, zastupovali Českou republiku na jednání úředníci z šesti ministerstev i z Úřadu vlády.

Členské země jednaly na základě tří dokumentů; kromě národní zprávy to byl posudek o stavu lidských práv v Česku podle mezinárodních lidskoprávních organizací a podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Konečnou zprávu a doporučení pro Česko předloží UNHRC ke schválení zpravodajové pro Českou republiku z Bangladéše, Rumunska a Jihoafrické republiky ve středu 25. ledna. Všechny země o ní budou hlasovat 27. ledna a zveřejněna bude 10. února.

„Tento závazek si vezmeme domů. O posudku budeme diskutovat nejen s vládou, ale i akademiky, odborníky a lidmi přímo z místa a konkrétních pracovišť, abychom zajistili, že se na implementaci UPR budou podílet skutečně všichni. Zprávu o pokroku v polovině období předložíme v roce 2025,“ komentovala jednání Klára Šimáčková Laurenčínková.

V Česku jde už o čtvrtý přezkum UPR, předchozí dělala OSN v letech 2008, 2012 a 2017. V letošní národní zprávě Česko uvádí, že „na základě posledního přezkumu dostalo 201 doporučení, z nichž 177 přijalo a 24 vzalo v potaz“.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com