Máme zde zase podzim, to nám to ale uteklo, přátelé a sousedé. Na podzim se mimo jiné sklízí jablka (a další ovoce) a s ním se objevuje odvěký právní problém, na který mj. v nadsázce poukázal již Vlasta Burian v legendární druhorepublikové komedii Ducháček to zařídí (1938).[1]

Větve sousedovy jabloně rostou na Váš pozemek a jablka pak spadají k Vám do zahrádky.

In medias res: Komu jablíčka patří? Jsou Vaše nebo sousedova? Budou říkat pane majiteli jabloně nebo vlastníkovi sousedního pozemku?

Ustanovení § 1016 odst. 1 dnešního (některými staršími právníky stále nazývaný jako „nový“) občanského zákoníku stanoví jasně, že: „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“

Jestliže k Vám na pozemek spadla sousedova zralá jablka nebo jiné ovoce či zelenina, pak je můžete legálně posbírat a zpracovat. I když se na Vás bude soused či sousedka ošklivě mračit. Samozřejmě nic Vám nebrání v rámci zachování dobrých sousedských vztahů mu je dobrovolně vydat. Ostatně v jiné části sousedících zahrad může být situace obrácená. Takže si můžete samozřejmě plody recipročně vyměňovat.

Důmyslnějšího čtenáře napadlo: A co když je ovoce (například šťavnaté jablko odrůdy Spartan) ještě na sousedově stromě?[2] Můžete si ovoce natrhat rovnou ze sousedova stromu, který trčí a zasahuje až k Vám na pozemek? Řešení – to ex lege nyní nejde.

Zde pozor, ovoce, jež je stále součástí sousedova stromu, mu náleží a Vy byste se sklizní dopustili protiprávního jednání. Nutno počkat, až Spartan spadne k Vám na zahrádku, i když jste jinak třeba Slávista.

Pro vyšší informační komplexnost dodejme, jestliže Vám haluze sousedova stromu překáží, můžete ho vyzvat, aby je z Vašeho pozemku odstranil. Občanský zákoník autoritativně praví „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.“[3]

Pozornější čtenáři a čtenářky si výše v textu jistě povšimli slůvka – veřejný statek. Nejprve pro neprávníky připomeneme, co se jím může v praxi myslet.  Za veřejný statek pro potřeby ustanovení § 1016 odst. 1 občanského zákoníku se kupříkladu pokládá chodník, cesta, pole nebo městský park. Spadne-li tedy na něj ovoce z Vašeho stromu, je stále Vaše. Nadto byste se měli postarat o jeho odstranění, aby Vaše jablíčka nebo hruštičky neznečišťovaly kupříkladu městskou nebo krajskou cestu. Ale jsou z právního hlediska stále Vaše, nikoliv města, kraje nebo dokonce státu.

Přejeme klidné sousedské vztahy, a to nejen na podzim.

Autor JUDr. Petr Kolman, působí jako právník a VŠ pedagog
Foto: canva.com

[1] Natočeno 1938. Režie: Karel Lamač. Liberecký rodák a brilatní komik Vlasta Burian zde ztvárnil neopakovatelného pana Jana Ducháček, který vede svérázným způsobem advokátní kancelář JUDr. Fauknera.

[2] Definici  „stromu“ , v českém občanském zákoníku nyní nenajdeme. Snaha o definování „vždy a všeho“ je spíše vlastní českému (resp. i středoevropskému)  veřejnému právu, nikoliv soukromému, jehož pilířem je právě občanský zákoník.

[3] Srov. § 1016 odst. 2 ObčZ.