Zástupci organizací vyzývají k úpravě postupu odškodnění obětí sterilizace

Zástupci a zástupkyně romských organizací či organizací na ochranu lidských práv vyzývají k úpravě postupu při přiznávání odškodného za protiprávní sterilizace. Podle nich proces v praxi kvůli výkladu zákonných pravidel a nastavení selhává a postavení žadatelek je nejisté. Uvedli to pisatelé a pisatelky v otevřených dopisech ministrovi zdravotnictví a premiérovi. Informovala Liga lidských práv. Podle ní do konce května ženy podaly 261 žádostí o odškodné. Rozhodnutí padlo u 74. Úspěšných bylo 35 žádostí.


Oběti protiprávních sterilizací mohou od státu získat od letoška 300 000 korun. Odškodné je pro osoby, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech. Rozhodly se po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí či dávek. Motivací mohla pak být i finanční či věcná odměna v zájmu “zdravé populace”. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy. O odškodnění mohou oběti žádat ministerstvo zdravotnictví. To má na vyřízení 60 dnů, po přiznání nároku pošle do 30 dnů peníze. Podle podkladů k normě by se odškodnění mohlo týkat asi 400 osob. Výdaje by činily 120 milionů korun.

„Spolu s dalšími organizacemi vyzýváme k nápravě současného stavu, který staví oběti do nejistého postavení. Jako problematické vnímáme především nedodržování zákonné lhůty a neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. V mnoha případech jsou totiž zdravotnické dokumentace již skartovány,“ uvedly Elena Gorolová ze spolku obětí protiprávní sterilizace a právnička Ligy lidských práv Mgr. Anna Štefanidesová.

Pisatelky a pisatelé otevřeného dopisu se obávají, že proces při nynějším nastavení provázejí v praxi selhání, což podkopává víru obětí. V dopisech uvádějí, že řízení trvá déle než stanovené dva měsíce. Žadatelky bez zdravotnické dokumentace odškodné nezískávají. Nedostanou ho ani tehdy, pokud se dokumenty v rozporu se zákonem skartovaly, zničily či ztratily. „Přijatý zákon výslovně umožňuje i jiné důkazy než zdravotnickou dokumentaci, nejsou nám známy takové případy, kde by jiný důkaz byl uznán,“ podotkli autoři a autorky. Podle nich by se měla dvouměsíční lhůta dodržovat a pomohla by metodika k uznávání nepřímých důkazů i navázání spolupráce s experty, kteří se problematice dlouhodobě věnují.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší vláda omluvila, zákon č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem se podařilo přijmout až loni.


Zdroj: ČTK; AD
Foto: canva.com

Go to TOP