Michal Tomášek: Právo na Hedvábné cestě  

Univerzita Karlova – Nakladatelství Karolinum, Praha 2022, 359 stran, 376 Kč.

 

Nad novou knihou předního českého sinologa, právního historika a komparatisty prof. JUDr. PhDr. Michala Tomáška, DrSc., o právu na Hedvábné cestě si nelze než v první řadě nepovzdechnout nad tím, jak je mnohde mylně upozaďována výuka obecných právních dějin. Již první slova předmluvy anotované vysoce reprezentativní monografie jsou důkazem toho, jak pouze zdánlivě jsou právní dějiny v právní praxi nepotřebným koníčkem pro pár dožívajících entuziastů:

„Jaké bude právo na Nové Hedvábné cestě? Projekt Pás a cesta (I-taj i-lu 一帶一路), který představila Čína v roce 2013, má spojovat celé kontinenty. Jasně se hlásí k odkazu legendárních obchodních cest, po nichž celá staletí proudily do Číny evropské komodity jako sklo, objevy v geometrii či astronomii, ale také křesťanství nebo právní učení. Z Číny se k nám dostávalo samozřejmě hedvábí, ale i jejich skvělé vynálezy: papír, střelný prach, kompas, papírové peníze nebo třeba nudle. Leckdy, stejně jako v době vzniku této knihy, přišly z Číny také choroby, které dokázaly Evropu paralyzovat.“

Zatímco tradiční české pojetí právních dějin zemí Asie označuje tuto tematiku jako mimoevropské právní dějiny, Tomáškovo podání je svým způsobem i pojednáním o právních dějinách mimočínských zemí z čínského zorného úhlu.

Autorova komparatistika začíná již v první kapitole první knihy nazvané Dvě kolébky práva. Srovnání starého čínského práva s právem římským přinese či připomene čtenáři celou řadu zajímavých konsekvencí, např. že ve staré Číně neexistovala obdoba iuris gentium či že opačně od Říma bylo v Číně soukromé právo právem obyčejovým, nebo že „pro Římany podléhal právní režim čínského zboží právu přepravce, v němž nejznámějším pramenem byl rhodský zákon o vyhozeném (Lex Rhodia de iactu)“. Nelze v této kapitole přehlédnout ani fundovaný exkurs o Parthské říši, jejím právu a komplikacích, které přinášela v čínsko-římských, či chcete-li, v římsko-čínských kontaktech.

Závěrem zmiňované kapitoly Michal Tomášek na obecně známém příkladu propašovaných vajíček a semínka bource morušového dokládá, že „Číňané, možná o něco více než Římané, chránili před cizinci své know-how… Naopak Římané vyváželi do Číny své sklo bez zvláštních obav, že by jejich technologie mohla být nějakým způsobem kopírována.“ Přiznám se, že jsem se z této pasáže vrátil k předmluvě, v níž autor nabádá čtenáře: „Čínští představitelé nás neustále ujišťují, jak bude Čína respektovat právní řády všech zemí, kterými bude Nová Hedvábná cesta (Sin S´-čchou č lu 新絲綢之路) procházet. Do jaké míry jim na základě historických zkušeností můžeme v tomto směru věřit, nechť laskavý čtenář i na základě předkládaného textu posoudí sám.“

V následujících knihách a kapitolách se Michal Tomášek věnuje historii a právní historii rozsáhlého území, jímž Hedvábná cesta procházela, a to jak po souši, tak na moři, až do pádu čínského císařství v roce 1911. Trefně již v předmluvě autor hodnotí roli jednotlivých evropských národů v kontaktech s Čínou, jakož i roli církve, církevních řádů a misionářů. Z evropských národů považuje za velmi schopné ve vztazích k Číně Portugalce a později Rusy, anglické úspěchy dle něj relativizuje skutečnost, že jich bylo dosaženo silou. Za neúspěšné pak považuje Španěly, kteří „se pokoušeli jednat s Čínou jako rovný s rovnými a podcenili její kulturní zvláštnosti“.

Při četbě však nahlédneme i do právních a náboženských dějin mimoevropských zemí – Persie, Byzance, Arabského chalífátu, Mongolska, Vietnamu, a výrazně i Japonska. Zaujme tak namátkově třeba líčení o japonských pirátech i o nejpříznivějším sudišti pro případy náhrady škody za zabavené či ukradené zboží u soudu v Nagasaki. Popsána jsou tu nejen procesní pravidla, ale i průběh a výsledky skutečných dobových kauz.

O Tomáškově právněhistorické sečtělosti svědčí rozsáhlý poznámkový aparát s bohatými citacemi literatury. Škoda snad jen, že vedle užitečných rejstříků není zařazen seznam pramenů a literatury. Jednou z mnoha ukázek autorovy hluboké znalosti světových právních dějin ve všech jejich periodách je např. porovnání koexistence severního a jižního právního systému za Sungů s oblastmi práva psaného a obyčejového ve středověké Francii.

Lze uzavřít, že Právo na Hedvábné stezce je vítaným přírůstkem do části Balíkovské knihovny věnované mimoevropským právním dějinám, kde bude mít čestné místo. Lze ji však doporučit nejen právním historikům, ale obecně právníkům, historikům, politologům, diplomatům, ekonomům a obchodní­kům, prostě všem, kteří mají zájem o Čínu nebo s ní v jakýchkoliv rolích přicházejí do styku.

 

JUDr. PhDr. STANISLAV BALÍK, Ph.D., právní historik, děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, advokát a emeritní ústavní soudce

Go to TOP