Vláda se na svém příštím jednání sejde zítra, ve středu 27. července 2022 a na programu má mimo jiné několik návrhů novel zákonů. Stěžejním bude návrh novely zákona o státním rozpočtu pro letošní rok a návrh novely zákonů o ochraně hospodářské soutěže a o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Schodek letošního státního rozpočtu by měl nově činit 326,9 miliardy korun. Počítá s tím novela, kterou vládě navrhl ministr financí Zbyněk Stanjura.  Informovala o tom Česká televize, která dokument získala. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.

Ministr vnitra a první vicepremiér Vít Rakušan  informace o nové výši schodku potvrdil. Ministr financí nechce až do středečního zasedání vlády nový návrh komentovat.

Podle ČT mají státní výdaje proti původnímu rozpočtu vzrůst o více než 110 miliard korun, což by znamenalo, že poprvé přesáhnou dva biliony korun. Důvodem jsou například miliardové náklady na další růst důchodů, na úsporný tarif energií nebo na zvládnutí uprchlické krize.

Návrh také nepočítá s žádným růstem daní. Příjmy z daní budou ale vyšší, a to hlavně kvůli vysoké inflaci, počítá se s nárůstem o více než 63 miliard korun. Rozpočtové příjmy by tak měly být bezmála 1677 miliard korun. O 25 miliard navíc by měl stát získat na DPH, víc než devět miliard navíc přinese daň z příjmu firem a zhruba stejnou částku zajistí i růst výběru sociálního pojištění.

Nyní platný rozpočet schválený v březnu počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Sněmovna by měla novelu rozpočtu schvalovat v září.

Dále jsou na programu návrhy novel zákonů o pozemních komunikacích, o státní sociální podpoře a také poslanecký návrh zákona o ochránci práv dětí. K návrhu zřídit funkci ochránce práv dětí s vlastním úřadem zaujme vláda zřejmě neutrální stanovisko. Zároveň však doporučí zohlednit některé výhrady. Vláda například nesouhlasí se vznikem nového úřadu. „Ačkoliv vláda obecně podporuje snahu o zřízení národního orgánu pro práva dítěte, současně konstatuje, že zřízení samostatného nového orgánu a v návaznosti na to i nové organizační složky státu v této oblasti nepovažuje za vhodné,“ stojí v návrhu stanoviska. Vláda poukazuje i na to, že podle návrhu by řada kompetencí týkajících se dětí měla zůstat současnému ombudsmanovi. Sledovaných cílů by podle ní bylo možné dosáhnout i tím, že se upraví kompetence nynějšího ombudsmana.

Také zřízení nového úřadu nelze podle vlády považovat za rozpočtově odpovědné. Náklady, které vyčíslili předkladatelé, nejsou podle vlády úplné a dostatečně odůvodněné.

K návrhu se v připomínkovém řízení vyjádřila i Česká biskupská konference a vyjádřila s ním nesouhlas. Uvedla, že návrh obsahuje několik problematických ustanovení, která výrazně přesahují pravomoci současného veřejného ochránce práv. Mohou tedy podle ČBK vést k dosud nepředvídaným zásahům do právní sféry širokého okruhu osob, a to především do práv soukromoprávních subjektů. Konference varuje také před údajně nesystémovým zásahem do občanského procesního práva a správního práva.

Ochránce dětských práv by podle předlohy sledoval naplňování dětských práv. Vydával by kromě jiného doporučení úřadům a zákonodárcům a mohl by také podávat žaloby proti rozhodnutí úřadů i návrhy Ústavnímu soudu na zrušení zákonů nebo jejích částí.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com