Poslední předprázdninový týden byl zejména u evropských soudů bohatý na významné události, například u rakouských sousedů se justice musela vypořádat s hrozbami bombových útoků, švýcarský federální soud poprvé vyhlásil verdikt nad velkou bankou kvůli praní špinavých peněz a soudy v Bruselu a Paříži měly na programu teroristické kauzy. A ojedinělá situace nastala i v zámoří – v senátu Nejvyššího soudu Spojených států zasedla poprvé za více než 230 let jeho existence soudkyně tmavé pleti.

 

Rakouské soudy čelily tento týden bombovým hrozbám

Několik rakouských soudů ve Vídni, Štýrském Hradci a Sankt Pöltenu obdrželo v tomto týdnu písemné oznámení o bombových hrozbách. Úřady to dávají do souvislosti s procesem s radikálními islamisty i válkou na Ukrajině.

Důvodem jsou zřejmě aktuální soudní řízení či policejní akce proti osobám, které lze přiřadit k islamistické scéně. Bomby měly být podle autorů výhrůžek také „pomstou za Vaši pomoc Ukrajině“ i „zabíjení našich bratrů z Čečenska“. Pyrotechnické prohlídky existenci jakýchkoliv výbušných zařízení nepotvrdily, vyšetřování případu převzala rakouská tajná služba DNS.

 

Švýcarský soud shledal Credit Suisse vinnou v kauze kolem praní špinavých peněz

Švýcarský federální trestní soud shledal švýcarskou banku Credit Suisse a její bývalou manažerku vinnými z nedostatečného postupu proti praní špinavých peněz. Bance vyměřil pokutu dva miliony švýcarských franků (téměř 50 milionů Kč). Verdikt je výsledkem prvního švýcarského trestního procesu s některou z tamních velkých bank.

Credit Suisse a její bývalá zaměstnankyně učinily nedostatečné kroky k tomu, aby zabránily údajnému bulharskému gangu obchodníků s kokainem prát v letech 2004 až 2008 prostřednictvím této banky peníze. Případ ve Švýcarsku patří k pozorně sledovaným a považuje se za test toho, zda švýcarští prokurátoři vůči domácím bankám zaujímají tvrdší postoj. Pro Švýcarsko to může být podle odborníků přelomový okamžik. Credit Suisse uvedla, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

 

Změny v polském soudnictví podle europoslankyně Věry Jourové nesplňují očekávání EK

Dosavadní změny v polském soudnictví a zrušení kontroverzní disciplinární komory nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Uvedla to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Podle ní dosavadní změny „nesplňují“ požadovaná kritéria, takže evropské peníze nebudou vyplaceny dříve, než polští soudci získají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.

Polský prezident Andrzej Duda v polovině června sice podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru k trestání neposlušných soudců, ale má ji nahradit nová komora profesní zodpovědnosti. Ta podle opozice v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici. Finanční prostředky v celkové výši přibližně 36 miliard eur (890 miliard eur) nebudou uvolněny, dokud Polsko nedosáhne stanovených „milníků“. Těmi jsou zrušení disciplinární komory, přepracování jejích pravidel a uzákonění možnosti, aby případy kázeňských postihů či propouštění soudců mohly být přezkoumány.

 

Soud v Bruselu odsoudil deset lidí z napomáhání teroristům v Paříži v roce 2015

Bruselský soud uložil 30. června nepodmíněný trest dvěma mužům obžalovaným z napomáhání teroristům, kteří spáchali útoky v Paříží v listopadu 2015, při nichž zahynulo na 130 lidí. Před soudem stálo celkem 14 osob, z toho čtyři byly zproštěny viny. Podle agentury AFP jsou vynesené tresty relativně mírné. Podmínku dostal například muž, který v bruselské čtvrti Molenbeek pomáhal ukrývat Salaha Abdeslama, jediného přeživšího útočníka. Ten ve středu v Paříži dostal za účast na atentátech doživotí.

Soud v Bruselu vynesl své rozsudky den poté, co v Paříži skončil proces s 20 muži, kteří byli podle obžaloby zapojeni do téměř sedm let starých útoků.

 

Pařížský soud zamítl vydání deseti bývalých italských teroristů ze 70. let

Odvolací soud v Paříži zamítl žádost italských úřadů o vydání deseti bývalých členů ultralevicových teroristických skupin, kteří byli v Itálii odsouzeni k vysokým trestům vězení za atentáty a únosy ze 70. let. Francouzská justice zřejmě pokračuje v takzvané Mitterandově doktríně, tedy politice zavedené v 80. letech za socialistického prezidenta Françoise Mitterranda nevydávat někdejší teroristy, kteří se vzdali ozbrojeného boje. Desítka Italů, jimž je nyní přes 60 let, byla zatčena loni v dubnu a posléze propuštěna. Všichni žijí už dlouhá léta ve Francii.

Předseda pařížského soudu nynější verdikt podle italských médií zdůvodnil tím, že vydáním by byly porušeny některé články Evropské úmluvy o lidských právech. Italská ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová k tomu řekla, že verdikt respektuje, ale že v její zemi už léta čekají pozůstalí po obětech teroristických činů ze 70. let na uzavření této „dramatické a stále bolestné kapitoly italské historie“.

 

První černošská soudkyně Nejvyššího soudu USA se ujala funkce

Senát Nejvyššího soudu Spojených států má poprvé za více než 230 let své existence ženu tmavé pleti. Je jí 51letá Ketanji Brownová Jacksonová, kterou v únoru do funkce navrhl americký prezident Joe Biden jako náhradu za Stephena Breyera odcházejícího do důchodu. Nová členka vrcholné soudní instituce dne 30. června složila přísahu poté, co soud vydal poslední verdikty svého zasedacího období.

Jakkoli má nástup černošské soudkyně historický rozměr, pro rozhodování soudu příchod nové členky zásadní důsledky nemá.

Nejvyšší soud nyní zakončil zasedací období, jehož poslední dny přinesly několik výbušných verdiktů souvisejících kromě potratů také s právem držet střelné zbraně a s náboženskými svobodami.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com