Počet závětí, které Češi sepsali u notářů, loni opět stoupl, a to na 23 714. Meziroční nárůst je o více než 3000. Nejčastěji lidé uspořádávají svůj majetek kvůli tomu, že jim nevyhovuje zákonem stanovená posloupnost dědických tříd, ale také předcházejí sporům mezi dědici či příbuznými. Informovala o tom dne 7. února 2020 Notářská komora ČR. Přestože statistický údaj meziročně narůstá, v západní Evropě jsou počty závětí u notáře stále četnější.

Sepsáním poslední vůle lidé předcházejí dělení svého majetku podle zákonných dědických tříd a sporům mezi dědici o rozdělení pozůstalosti. Závětí je možné postihnout buď celé jmění, nebo jen jeho konkrétní část. Při zohlednění nepominutelných dědiců, kterými jsou potomci, případně děti potomků, tak může být majetek rozdělen podle přání zesnulého.

„Zvýšený zájem o sepsání závěti zaznamenává komora každoročně, nicméně zatím nikdy o více než 3000, jako je tomu nyní. Pro nás je to signál, že lidé mají stále větší zájem na uspořádání svého majetku podle vlastní vůle,“ uvedl prezident komory Radim Neubauer.

V České republice funguje osm regionálních komor, meziročně nejvíce sepisů posledních vůlí je registrováno v Notářské komoře v Brně, nejméně pak v Českých Budějovicích.

Každá závěť, která je sepsaná u notáře, se stane součástí pozůstalostního řízení a nehrozí její ztráta ani opomenutí. Notář ji po podepsání zůstavitelem zapíše do centrální evidence a v případě potřeby si ji kterýkoli ze 441 notářů působících v České republice, který má jako soudní komisař řízení na starost, dohledá.

Závěť sepsaná bez vědomí notáře nemusí být vůbec dohledána, případně ji může nalézt potenciální dědic, kterému by vyhovovalo spíše dědění podle zákonných dědických tříd, a tak by mohl její existenci zatajit. Proto se závětí sepsanou u notáře je jistota rozdělení majetku podle preferencí zůstavitele největší, dodává Notářská komora ČR.

Podle této komory při sepsání závěti doma bez přítomnosti notáře je nutné mít na paměti její formální požadavky, jejichž nedodržení by poslední vůli zneplatnilo. A v případě popsání podmínek, za kterých bude konkrétní majetek zděděn, je důležité také objasnit, co se s ním bude dít do doby splnění podmínky, případně kdo se o majetek postará. S takovým majetkem, ať už movitým, nebo nemovitým, mohou být spojeny zákonné poplatky, výdaje na údržbu či platby za pojištění, upozornila Notářská komora ČR. Podmíněné dědictví vstoupilo do české legislativy s novým občanským zákoníkem v roce 2014.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay