Evropské firmy obchodovatelné na burze by měly mít od roku 2026 ve svém vedení alespoň 40 procent žen. V kombinaci s výkonnými pozicemi by pak tato kvóta měla činit 33 procent. Shodli se na tom zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu.

Europoslanci chtěli do návrhu prosadit postihy pro společnosti nesplňující tento požadavek, avšak po nesouhlasu některých států bude tato otázka výhradně pravomocí orgánů unijních zemí. Shodu musí ještě formálně potvrdit plénum europarlamentu a ministři členských států.

Evropská komise s návrhem na povinné zastoupení žen ve vedení podniků přišla již před deseti lety, proti se však dlouhodobě stavěla velká část unijních států.

„Jen v zemích, které mají závazná pravidla, se ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě daří (zastoupení žen) zvyšovat. Je nejvyšší čas, že se podařilo tuto směrnici přijmout,“ prohlásila členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová. Podle ní je v současnosti ve vedení společností v EU 30 procent žen, exekutivní pozice jich pak zastává 8,5 procenta. Ročně jejich zastoupení roste o 0, 6procentního bodu, což je podle poslankyně nedostatečné.

„Musíme co nejlépe využít předpoklady lidí bez ohledu na jejich pohlaví a další charakteristiky,“ uvítala dohodu eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová, podle níž současné zastoupení žen na vedoucích pozicích neodpovídá poměru absolventů evropských univerzit.

Mnohé členské země Evropské unie se povinným kvótám navrhovaným poslanci dlouhodobě bránily, současné francouzské předsednictví za podpory Německa a některých dalších zemí ze západní a severní části EU ale přispělo k jejich prosazení. Státy si však vymohly, že případné postihy za nedodržování směrnice si budou určovat samy.

Řada zemí má k dosažení mety, která bude platit za čtyři roky, daleko. Zatímco například ve Francii je ve vedení společností 45 procent žen, v Estonsku je to pouze devět procent.

Česká republika podle únorové zprávy společnosti Deloitte se svým 17, 2procentním zastoupením žen ve vedení loni zaostávala za evropským průměrem. Toto číslo narostlo v Česku proti roku 2018 o 3, 4procentního bodu. V roce 2021 přijala vláda ČR „Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030“, která navrhuje opatření nutná pro dosažení rovnosti žen a mužů v ČR na srovnatelné úrovni s ostatními státy EU.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com