Držitelé takzvaných modrých karet by měli mít jednodušší podmínky pro pobyt a zaměstnání. Počítá s tím novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, kterou Ministerstvo vnitra poslalo do připomínkového řízení. Česká republika – stejně jako další státy Evropské unie – chce úpravou přilákat pracovníky s odbornou kvalifikací. Předpis dále obsahuje dosud neschválené vládní návrhy z dřívějších období, například zavádí řízení v případě zvláštní situace.

Poslední rozsáhlá novela zákona o azylu je podle Ministerstva vnitra z roku 2015. Od té doby zaznamenaly správní orgány některé praktické problémy, které chce současný návrh řešit. „Vzhledem ke svému zaměření a navrženému termínu nabytí účinnosti – 1. července 2023 – by návrh předkládaný do meziresortního připomínkového řízení neměl přímo ovlivnit postavení osob vysídlených z území Ukrajiny v důsledku ruské agrese,“ uvedl úřad v důvodové zprávě.

Úpravu pravidel pro držitele modrých karet je podle zprávy nutný kvůli směrnici Evropské unie. O povolení k pobytu kvůli výkonu vysoce kvalifikovaného povolání by podle novely měly mít možnost zažádat i azylanti a sezonní pracovníci. Držitelé karet se například budou moci lépe uplatnit i v dalších státech EU, změní se jim platová hranice, budou mít volný přístup na pracovní trh již po roce a povolení k pobytu dostanou i jejich rodinní příslušníci.

Dalších přibližně 80 procent novely tvoří dřívější vládní návrhy. Podle Ministerstva vnitra například v současně platné právní úpravě chybí reakce na případnou další výraznou migrační vlnu, jako byla ta v roce 2015. Zavádí proto takzvané řízení v případě zvláštní situace. V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.

Ministerstvo chce také upravit lhůty pro rozhodování soudů v některých řízeních o azylu a ve vymezených případech i zrušit přezkum dalším soudem. Novela se zároveň snaží zabránit zneužití výjezdního příkazu.

Podle důvodové zprávy k zákonu je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. V roce 2018 bylo podáno 1 702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany byl patrný i v roce 2019. Předloni počet poklesl, v zemi však byla zavedena proticovidová opatření.

„Cílem návrhu naopak není reakce na aktuálně probíhající krizovou situaci vyvolanou migrační vlnou velkého rozsahu. Na tu Ministerstvo vnitra reaguje speciálním zákonem,“ stojí v předkladu novely.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com