Na slavnostním galavečeru Právníka roku, který se konal 27. května 2022 v TOP Hotelu Praha, byla mimosoutěžně již popáté udělena cena Bulletinu advokacie za nejlepší publikovaný odborný článek v loňském roce.

 

Redakční rada Bulletinu advokacie, stavovského časopisu vydávaného Českou advokátní komorou, schválila v lednu 2017 záměr udělovat každoročně ocenění za nejlepší původní článek publikovaný v tištěném Bulletinu advokacie v kalendářním roce. Ocenění pojmenovala se souhlasem oprávněných dědiců po dlouholetém šéfredaktorovi Bulletinu advokacie JUDr. Václavu Mandákovi, CSc., „Cena Václava Mandáka“, její součástí je také šek v hodnotě 5000 Kč na nákup tištěné odborné literatury z vydavatelství Wolters Kluwer.

„Do hodnocení o udělení CVM jsme zařadili každý původní článek publikovaný v daném kalendářním roce v tištené verzi Bulletinu advokacie,“ uvedl předseda redakční rady a místopředseda představenstva ČAK JUDr. Petr Toman, LL.M. Redakční rada pak hodnotila články podle odborné kvality, jejich srozumitelnosti a argumentační přesvědčivosti, přínosu článku pro právní a zejména advokátní praxi a přihlížela i k původnosti tématu a jeho aktuálnosti v daném kalendářním roce.

 

Cenu Václava Mandáka za rok 2021 získal doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., který působí jako advokát, pedagog na Katedře soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty UP v Olomouci a jako pracovník oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Příspěvek byl publikován ve dvou částech v Bulletinu advokacie č. 11 a 12/2021.

Autor nabídl v českém prostředí doposud bezkonkurenčně nejpodrobnější rozbor většiny sporných otázek týkajících se prakticky významného institutu výhrady přednostního pořadí limitovaného věcného práva zapisovaného do veřejného seznamu. Při psaní široce zohlednil kromě starších domácích zdrojů i výsledky bádání polské, rakouské a německé doktríny a judikatury vztahující se k danému tématu. V první části svého příspěvku se autor zabýval povahou institutu, dále tím, na jakých objektech může být výhrada zřizována, pro která práva může být zřízena a jaká práva mohou být výhradou odsunuta do pozdějšího pořadí. Dále se věnoval otázce počátečního a následného zřízení výhrady, včetně možnosti nabytí výhrady od neoprávněného. Druhá část příspěvku je pak věnována otázkám obsahu a formy právního jednání, kterým se výhrada zřizuje, zápisu výhrady do veřejného seznamu, zápisu věcného práva v pořadí výhrady, jakož i zániku výhrady.

Co pro Vás udělení ceny Václava Mandáka znamená?

Udělení ceny chápu jako výraz respektu hodnotitelů k mé práci. To mě samozřejmě nesmírně těší, zvlášť pokud zvážím, kolik příspěvků z nejrůznějších oblastí práva je každý rok v Bulletinu advokacie publikováno. Současně jde o závazek nepolevit ve svém úsilí a udržet kvalitativní laťku publikační činnosti minimálně na stejné úrovni i v budoucnu.

Vedete si evidenci, kolik odborných příspěvků jste již publikoval?

Evidenci si vedu, neboť je nezbytná z důvodu mého pracovního poměru na Právnické fakultě UP v Olomouci. Jako akademický pracovník totiž musím každoročně vykazovat publikační výstupy, jakož i další obdobné aktivity. Doposud jsem publikoval cca 120 odborných textů (domácích i zahraničních).

Máte zdokumentováno i to, jak dlouho patříte mezi autory Bulletinu advokacie?

Pokud jde o spolupráci s Bulletinem, můj první článek zde byl zveřejněn v roce 2011 a od té doby jsem přispěl do tohoto periodika již několika desítkami různých výstupů. V posledních letech jde zejména o glosy k judikatuře našich vysokých soudů, které pravidelně (prakticky každý měsíc) připravujeme s kolegou docentem Filipem Melzerem. (Vítěz Ceny Václava Mandáka za rok 2020 – pozn. redakce – na snímku)
 

Jste velmi plodným autorem, jak vybíráte témata svých příspěvků?

Dá se říci, že v poměrech české civilistiky se témata prakticky sama nabízejí, neboť celá řada právních institutů (či dokonce celých právních oblastí) zůstává dosud stranou pozornosti našich autorů. Bezprostřední podněty přicházejí nejen z publikované soudní judikatury, kdy jde zejména o reakce na různá rozhodnutí vysokých soudů, avšak i z vlastní advokátní praxe. V neposlední řadě se k různým tématům dostávám studiem zahraniční literatury, která je velmi cenným zdrojem poznání, jakož i inspirace.

Vybíráte si pro psaní nějaké oblíbené prostředí, denní či noční dobu či máte nějaký další rituál, který používáte k tomu, aby Vám práce šla od ruky?

Nemohu říci, že bych pro tvůrčí činnost potřeboval specifické podmínky – ať již místní, časové či jiné. Stejně tak nemám ani žádné zvláštní rituály. Mám výhodu, že na psaní se dokážu soustředit bez ohledu na aktuální situaci. Je mi v zásadě jedno, zda zrovna sedím v kanceláři, na fakultě, doma či kdekoli jinde. Avšak vzhledem k tomu, že publikační činnost vyžaduje neustálou práci s literaturou, je logické, že největší množství mých textů vzniká doma, v mé pracovně, kde mám všechny potřebné zdroje.

Jak zvládáte zadané termíny?

V tomto ohledu nemám problém, neboť zásadně nepíšu „na objednávku“. Zpravidla je to tak, že určité téma zpracuji a nechám nějakou dobu „uležet“. Posléze se k němu vrátím, přičemž do textu často činím nějaké zásahy. Takový postup klidně i několikrát zopakuji. Teprve poté, kdy jsem si naprosto jistý, že daný text je způsobilý k publikaci, jej nabídnu redakci některého z odborných časopisů.

 

Co považujete za svůj vůbec největší dosavadní profesní úspěch?

Myslím si, že největším dosavadním profesním úspěchem je celkově velmi kladné přijetí jednotlivých svazků komentáře k občanskému zákoníku Melzer/Tégl a kol. ze strany široké odborné veřejnosti. Komentář je hojně citován v judikatuře Ústavního soudu i Nejvyššího soudu. Mám však informace, že jednotlivými závěry obsaženými v komentáři bývá argumentováno i ze strany advokátů v soudních řízeních. Je to snad důkaz toho, že toto dílo je právnickou veřejností bráno vážně.

 

Máte v bloku již další témata, která byste chtěl v nejbližší době zpracovat?

Témat, která by zasloužila podrobněji rozebrat, je skutečně nepřeberně. Pokud jde o zcela aktuální nápady, mohu prozradit, že jsme s kolegou doc. Filipem Melzerem napsali podrobnou studii týkající se zákonných požadavků na formu kupní smlouvy na nemovitou věc. Dále máme připraven text ohledně problematiky tzv. spekulativního nabytí vlastnického práva – toto téma je dle mého názoru prakticky velmi významné, a bohužel je k této otázce přistupováno ze strany některých našich soudů velmi povrchně.

 

 

Redakce AD
Foto: Redakce AD