Institut hromadných žalob může vyřešit spory klientů s pojišťovnami

Jestliže vláda nepředloží Poslanecké sněmovně do konce června návrh zákona o hromadných žalobách, nebo neoznámí, kdy a jak ho chce dostatečně rychle projednat, předloží ho poslanec, předseda Podvýboru pro ochranu spotřebitele PS PČR, Ing. Patrik Nacher sám. Institut hromadných žalob by podle něj byl velmi vhodný například pro spory klientů s pojišťovnami. Řekl to dne 25. května na tiskové konferenci k nálezu Ústavního soudu ohledně spotřebitelských sporů týkajících se investičního životního pojištění.

 

„Právě pro tyto případy se hromadná žaloba hodí,“ řekl Patrik Nacher. Kdyby existoval institut hromadných žalob, byl by problém vyřešen, míní. Návrh zákona o hromadných řízeních předložila v minulém volebním období tehdejší vláda, ale sněmovna ho neprojednala až do konce. Nová vláda ho vzala začátkem ledna t. r. – spolu s jinými zákony – zpět. Právní zástupce klienta, který se obrátil s ústavní stížností týkající se smlouvy s pojišťovnou na Ústavní soud, řekl, že Česko musí evropskou směrnici o hromadných řízeních převzít do konce roku.

Nález Ústavního soudu publikovaný v úterý 24. května 2022 znamená, že někteří klienti pojišťoven mají šanci získat zpět více peněz, které během let poslali pojišťovnám na základě neplatných smluv. Soud korigoval dosavadní judikaturu, která vedla k závěru, že klienti měli sami vědět a rozpoznat neplatné smlouvy, a proto je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela nebo částečně promlčený. Člen spolku Podvedení klienti Jiří Chvojka to popsal tak, že pojišťovny vracely peníze jenom tři roky zpátky.

Nález v konkrétním sporu mezi klientem a pojišťovnou souvisí s obecnějším problémem pojistných smluv k investičnímu životnímu pojištění, označených v minulosti českými soudy za neplatné, a to zejména kvůli nedostatečnému informování klientů o nákladech a poplatcích. Někteří klienti pak žádali zpět peníze, které pojišťovnám poslali před tím, než se dozvěděli o neplatnosti smluv, a které považovali za bezdůvodné obohacení pojišťoven.

Soudy jim v řadě případů přiznávaly jen část peněz, a to kvůli promlčení nároku do dvou let ode dne, kdy se člověk dozví o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil. Právě běh promlčecí doby a její závislost na subjektivních či objektivních okolnostech byl tématem nálezu ÚS. Ten může dopadat až na milion smluv.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP