V loňském roce stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozornila ve své zprávě vydané dne 23. května organizace Amnesty International (AI). V 18 zemích bylo v roce 2021 popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Mezi všemi popravenými bylo 24 žen, tedy zhruba čtyři procenta. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o 40 procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií onemocnění covid-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k těm nejnižším.

Meziročně stoupl počet vykonaných trestů smrti o 20 procent, v Íránu bylo popraveno 314 odsouzených. Mnoho lidí v této zemi bylo takto potrestáno za zločiny spojené s drogovou kriminalitou, což je v rozporu s mezinárodním právem, upozornila ve zprávě AI. Trest smrti může být podle mezinárodního práva uložen jen za zločiny, jejichž součástí bylo úmyslné usmrcení člověka.

Na druhém místě – se značným odstupem za Íránem – je ve statistice Egypt, kde bylo loni popraveno nejméně 83 lidí. Třetí příčka patří Saúdské Arábii, kde loni vykonali 65 poprav. Letos v březnu už ale tamní orgány podle AI za jediný den popravily 81 lidí. Zhruba s dvacítkou poprav následují Sýrie, Somálsko, Irák nebo Jemen.

Ve Spojených státech amerických bylo v roce 2021 popraveno 11 lidí, což je nejméně od roku 1988. Federální vláda vloni v červenci zavedla dočasné moratorium na výkon poprav a Virginie se stala 23. státem USA a prvním na jihu země, který zrušil trest smrti.

„Namísto toho, aby se chopily příležitosti navázat na výpadek temné praxe, k němuž došlo v roce 2020, projevily některé státy znepokojivé nadšení upřednostnit používání trestu smrti před účinným řešením kriminality. Tím bezcitně projevují neúctu k právu na život, a to i v době, kdy se svět topí ve vážných krizích v oblasti lidských práv,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

S postupným uvolňováním omezení spojených s pandemií nemoci covid-19 začaly odkládané výkony trestů a obnovily se také soudní procesy. Trvale vysoké počty hrdelních trestů jsou podle AI v Egyptě a Jemenu, loni jich v těchto zemích padlo 356, respektive 298. Nejmarkantnější nárůsty v počtu rozsudků smrti loni zaznamenaly Bangladéš (181), Indie (144) a Pákistán (129).

Jak AI upozornila, ve statistikách chybí údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Přitom – podle organizace – Peking popravuje ročně tisícovky svých občanů. Oficiální údaje ale nejsou ze žádné z těchto zemí k dispozici.

Amnesty International uvedla, že některé státy využívají trest smrti k zastrašování občanů, kteří nesouhlasí s režimem, nebo k útlaku menšin. Kupříkladu během zavedení stanného práva v Barmě dala vojenská junta vojenským soudům pravomoc soudit i civilisty. Bez práva na odvolání bylo v Barmě loni „svévolně odsouzeno na smrt“ téměř 90 lidí, stojí ve zprávě AI. V Íránu byli lidé odsouzeni na smrt za „nepřátelství vůči bohu“; vzhledem k zastoupení v populaci byl také nepřiměřeně vysoký počet odsouzených Balúčů.

„Menšina zemí, které stále zachovávají trest smrti, je na pozoru: svět bez státem schváleného zabíjení je nejen představitelný, ale je na dosah a my za něj budeme i nadále bojovat,“ řekla v odkazu na údaje ve zprávě generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard.

Trend směřování ke zrušení trestu smrti

Amnesty International vznikla v roce 1961 a působí v desítkách států. Tvrdí, že má deset milionů členů a podporovatelů. Patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu lidských práv na světě.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com