Prezident republiky podepsal novelu trestního zákoníku a další čtyři zákony

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu 18. května 2022 celkem pět zákonů – novelu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a dalších souvisejících zákonů, novelu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), a některých dalších zákonů, zákon z 11. května 2022 o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, novelu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a novelu zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

 

Působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině bude samostatným trestným činem, za který bude hrozit až pětileté vězení. Předpokládá to vládní novela zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), a některých dalších zákonů. Předpis bude účinný od konce června a přinese i další změny. Reaguje také na některé evropské směrnice.

Trestní zákoník zná nyní trestný čin služby v cizích ozbrojených silách. Týká se ale pouze českých občanů a není možné jej použít na působení v nestátních skupinách, například v povstaleckých silách nebo v různých útvarech, které ve skutečnosti státem nejsou. Čin účasti na teroristické skupině lze zase použít jen v případě, že se prokáže teroristický charakter uskupení, stojí ve zdůvodnění. Nový trestný čin nazvaný „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem takové skupiny. Postačí, když do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti uskupení.

Další část předlohy upravuje nárok obětí kriminality na peněžitou pomoc od státu. Vláda původně navrhovala, aby byl opět podmíněn prokázáním zhoršení jejich sociální situace. Reagovala podle důvodové zprávy k předloze na problematický výklad jednoho z ustanovení. Podle schválených sněmovních změn ale stát bude dál vázán rozhodnutím soudu o výši náhrady, oběť nebude muset nárok dokazovat a výklad má být jednoznačný. Sněmovna rovněž prodloužila lhůtu pro podání žádosti o peněžitou pomoc dětským obětem sexuálních trestných činů.

 

Dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací si bude možné odečíst z daňového základu. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do výše 30 procent základu daně z příjmů. U právnických osob se bude tato možnost týkat zdaňovacích období ukončených od letošního 1. března do 28. února příštího roku. Počítá s tím zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Vláda sice připouští, že pojem obranné úsilí není v zákoně definován, ale podle ní se tím bude rozumět cokoliv, co může sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny, včetně zajištění souvisejících potřeb osob, které se na této obranyschopnosti podílejí.

Podle vládní předlohy budou mít možnost odečtu od základu daně také daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 procent zdanitelných příjmů. Pro letošní rok bude od daně osvobozen příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině.

Státní úřady, kraje i obce budou moci upustit od správního poplatku za různé úřední úkony. Možnost osvobození od poplatku se má týkat pouze fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na Ukrajině. Vláda uvedla, že nejde o plošné upuštění od výběru všech poplatků, ale pouze u těch, u nichž to při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné.

 

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, byla dalším ze zákonů, který dnes podepsal prezident republiky. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Předpokládaný výpadek příjmů státního rozpočtu činí zhruba čtyři miliardy korun. Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který dostává 9,1 procenta z této daně, chce vláda jeho podíl nahradit.

 

Posledními dvěma dnes podepsanými předpisy jsou novela zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a dalších souvisejících zákonů, a novela zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.

Díky novele zákona o platebním styku budou klienti bank více chráněni při platbách kartou v zahraničí nebo při výběrech peněz z bankomatů, pokud tyto transakce doprovází směna měn, takzvaná dynamická konverze (DCC). Takovéto transakce bývají v současné době pro klienty nevýhodné, nové opatření je má chránit před nevýhodnými kurzy.

Změna zákona znamená, že pokud zákazníci zaplatí například v německém platebním terminálu kartou nebo budou v tamním bankomatu vybírat eura, nebude jim – jakožto držitelům bankovního účtu v českých korunách – účtována částka v eurech, ale právě v českých korunách. Nově má platit povinnost informovat klienta ještě před transakcí jak o použitém směnném kurzu, tak o úplatě za tuto službu. Pokud to obchodník neudělá, nebude mu náležet úplata za tuto službu.

Na poskytování služby prostřednictvím bankomatů bude dohlížet Česká národní banka, v případě obchodníků Česká obchodní inspekce. Novela má nabýt účinnost k letošnímu 1. červenci.

 

Novela zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty počítá s tím, že oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března, sněmovna jej však nestihla projednat.

Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce neznamená liberalizaci procesu.

Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi.

 

Zdroj: hrad.cz, ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP