Jaký dopad bude mít nová legislativa na válečné uprchlíky z Ukrajiny?
Ve čtvrtek 17. března 2022 byly schváleny nové zákony (prozatím dočasné do 31. března 2023), které upravují některé otázky týkající se postavení uprchlíků z Ukrajiny. Tyto zákony nabudou účinnosti, jakmile budou vyhlášeny ve sbírce zákonů, což lze očekávat v nejbližší době po jejich schválení. Advokátům, kteří pomáhají PRO BONO, by mohlo být užitečné základní shrnutí těchto zákonů a jejich dopad na uprchlíky.
Obecná opatření
Dočasná ochrana
Zákon zavedl institut tzv. „dočasné ochrany“, na základě které mohou váleční uprchlíci z Ukrajiny legálně pobývat v České republice. Institut dočasné ochrany bude zaveden do 31. března 2023 a bude vstupenkou pro válečné uprchlíky z Ukrajiny na pracovní trh, do vzdělávání, sociálního systému či do Schengenského prostoru.
Toto zvláštní povolení k pobytu na území ČR je uděleno na žádost Ministerstvem vnitra nebo Policií České republiky, a to:
a) ukrajinským státním příslušníkům pobývajícím na Ukrajině před invazí Ruské federace (února 2022);
b) osobám bez státní příslušnosti a státním příslušníkům třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před invazí poskytnuta specifická ochrana na Ukrajině;
c) rodinným příslušníkům osob uvedených v bodech (a) a (b); a
d) cizincům, kteří doloží, že byli ke dni invaze na Ukrajinu držiteli platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a jejich vycestování do státu, jehož jsou státními občany, není možné z důvodu hrozby skutečného nebezpečí.
Žádost o udělení dočasné ochrany je nutné zpravidla podat osobně na Ministerstvu vnitra či Policii ČR, k žádosti se přikládá cestovní doklad a případně fotografie. Žádosti nebude vyhověno, pokud již byla obdobná žádost podána v jiném členském státě Evropské unie, nebo pokud již byla cizinci dočasná ochrana v jiném členském státě udělena. Udělení dočasné ochrany se zpravidla vyznačí držiteli dočasné ochrany štítkem do cestovního dokladu.
Institut dočasné ochrany se vztahuje i na válečné uprchlíky z Ukrajiny, kteří již pobývají v ČR na základě dříve udělovaného speciálního víza k pobytu (uděleného po invazi na Ukrajinu).
Zdravotnictví
Uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana (viz výše), mají nárok na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Toto právo se vztahuje i na uprchlíky, kterým byly poskytnuty zdravotní služby nejdéle 30 dní před udělením dočasné ochrany (nejdříve však v den invaze Ruské federace).
Zaměstnanost a sociální zabezpečení
Zaměstnání bez zvláštního pracovního povolení
Držitelé dočasné ochrany budou mít zcela volný přístup na pracovní trh. Držitel dočasné ochrany tedy nebude muset pro zaměstnání získat žádné pracovní povolení a zaměstnavatelé budou moci držitele dočasné ochrany zaměstnat bez omezení na jakékoli pracovní místo.
Humanitární dávka
Držitel dočasné ochrany má nárok na humanitární dávku v částce 5 000 kč, přičemž v případech, kdy uprchlík nemá na zajištění základních životních potřeba, pak může být tato dávka vyplácena i opakovaně po následujících 5 měsíců.
Péče o děti a sociální služby
Děti uprchlíků z Ukrajiny budou moci navštěvovat dětské skupiny, přičemž na účast dětí cizinců bude dětským skupinám přispívat stát. Zákon dále zjednodušil možnost, aby mohli držitelé dočasné ochrany pracovat v dětských skupinách nebo jako pracovníci v sociálních službách. Tito budou moci prokazovat svou způsobilost pro výkon těchto povolání po určitou dobu jen čestným prohlášením.
Školství
Zákon stanoví zvláštní pravidla pro přijímání dětí, jakožto válečných uprchlíků z Ukrajiny, do školek, základních škol, středních škol, konzervatoří i vyšších odborných škol, kdy tyto mohou být přijaty do již probíhajícího 1. ročníku. Navíc školy mohou upravit studijní plány dle jejich potřeb. Ministerstvo vnitra chystá za účelem snadné integrace studentů do škol intenzivní kurzy češtiny.
Aby byl zajištěn přístup dětí ke vzdělání, zákon prodlužuje lhůtu k podání přihlášky na střední školu a prodlužuje čas pro vykonání přijímací zkoušky.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny jsou také zbaveni povinnosti zaplatit poplatek za nostrifikaci (tj. uznání cizího vzdělání), aby se zjednodušil jejich přístup ke kvalifikovaným profesím.
Mgr. Barbora Šafaříková advokátka a Mgr. Matěj Korduliak, advokátní koncipient, Noerr, s. r. o.