Konference Mediace nabídla pohled na řešení sporů z několika úhlů
Začátkem února proběhl v pořadí již VI. ročník mezinárodní vědecké konference MEDIACE, organizované Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Ačkoliv se letos akce konala online, neznamenalo to odklon od tradičně vysoké kvality přednesených příspěvků.
Za dobu svého trvání se konference MEDIACE se stala vrcholným odborným setkáním pro téma mediace v České republice. Jejím cílem je již tradičně interdisciplinární reflexe mediace u nás i v zahraničí, přičemž diskutována jsou témata z teorie, výzkumu, vzdělávání i praxe. Konference byla rozdělena do dvou částí – v úvodním plenárním zasedání vystoupili významní čeští i zahraniční odborníci, druhá část proběhla prostřednictvím tematicky zaměřených sekcí
„Tentokrát se kongres zaměřil na pohled na mediaci očima advokáta, soudce a zapsaného mediátora; nemálo prostoru pak bylo věnováno využití mediace v trestním řízení. Mezinárodní prvek na kongresu reprezentovaly slovenské Ministerstvo spravedlnosti a slovenská mediátorka,“ přiblížila šestý ročník konference JUDr. Martina Doležalová, Ph.D., advokátka a zapsaná mediátorka.
Součástí dopoledního bloku byla prezentace Posilnění alternativního řešení soudních sporů prostřednictvím mediace ve Slovenské republice JUDr. Beaty Swanové z Ministerstva spravedlnosti SR, dále Role mediace v trestním řízení aneb „z Očí do Očí“ JUDr. Petry Masopust Šachové, Ph.D., z Institutu pro restorativní justici, či příspěvek Výkon mediace dle zákona o mediaci z pohledu zapsaného mediátora JUDr. Martiny Doležalové, Ph.D., advokátky-zapsané mediátorky, Mgr. Ing. Petra Křižáka, MBA, LL.M., advokáta-zapsaného mediátora a Mgr. Michaely Kopalové, zapsané mediátorky.
„Já osobně jsem byla přispěvatelem z pohledu zapsaného advokátního mediátora, který se soustředí na obchodní mediace. V rámci své prezentace jsem zdůraznila, že obchodní mediace je především tvrdé vyjednávání, jemuž mediátor aktivně napomáhá. Využíváme v tomto typu mediací též evaluativní prvky, čímž se však v žádném případě nemyslí jen předvídání toho, jak by kauzu asi mohl rozhodnout soud, ale otevíráme odbornou polemiku s příp. návrhem řešení na bázi win-win. Zmínila jsem též problematiku znaleckých posudků v mediaci a podmínky jejího uskutečnění. Dále to, že v mediaci nehledáme spravedlnost, ale dohodu a její hranici s dobrými mravy. Pozornost jsem věnovala také vykonatelnosti mediačních dohod – zejména jsem v této souvislosti zmínila to, že dobrým mediátorem může být jen ten, kdo dobře rozumí podstatě sporu, v souladu s heslem: Držme se každý toho, co umíme… Se samotnou znalostí procesu si totiž nevystačíme,“ uvedla ke svému vystoupení Martina Doležalová. Jak dodala, zásadním tématem byla bezpečnost online mediací z pohledu odpovědnosti mediátora za mlčenlivost mediačního procesu a návrh jejího řešení.
První část programu pak uzavřely prezentace Výkon mediace dle zákona o mediaci z pohledu soudce JUDr. Viktora Doležílka z Okresního soudu v Ostravě a Mgr. Jiřího Němce z Okresního soudu ve Zlíně a přednáška Výkon mediace dle zákona o mediaci z pohledu advokátky JUDr. Milany Hrušákové, Ph.D., LL.M., a advokáta Mgr. Jana Grepla.
„Osobně mě asi nejvíce zaujala statistická data, solidně zpracovaná kolegou advokátem Mgr. Janem Greplem, odborným vyučujícím na Katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP v Olomouci, vycházející z několikaletého fungování mediace včetně úspěšnosti závěrečných mediačních dohod, která ukázala využitelnost mediací v soudním systému ČR (viz níže – pozn. redakce). Tyto statistiky mě naplnily mírným optimismem (alespoň ve srovnání s jinými obdobnými statistikami), zejména co se týká velkých měst jako jsou Praha, Brno, Hradec Králové… Avšak stále se rozcházejí s daty, která shromažďují advokáti mediátoři v sekci ADR ČAK, neboť tito evidují vyšší úspěšnost než uváděná data v PPP,“ dodala doktorka Martina Doležalová a na několika číslech přiblížila zkušenosti a výsledky své a svých kolegů-mediátorů: „Například pražská advokátka pracující na full time jako mediátorka vykázala 1072 jí sepsaných závěrečných mediačních dohod za uplynulých 8 let, tj. cca 180 úspěšných dohod za rok. Do toho nejsou započítány případy, kdy závěrečnou dohodu nesepisovala ona, ale advokáti. Počet všech smírů celkově, které skončily jinak než sepsáním dohod, si, bohužel, neeviduje. Advokátka, která mediaci nevykonává na full time, pak vykázala za loňský covidový rok 38 jí uzavřených mediačních dohod. Vyšší úspěšnost je dle mé zkušenosti dána využíváním evaluativních prvků v advokátních mediacích.“
Po krátké přestávce následoval odpolední program, který byl rozdělen do dvou sekcí. Garantem první z nich – Teorie a výzkum mediace – byla doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D. V jejím průběhu zazněly například příspěvky na téma Deklarovaná podpora mediace mezi zapsanými mediátory, soudci a advokáty ve světle mediační praxe; Mediácia očami slovenských mediátorov; Efekt soudem nařízených mediací na délku soudních řízení v ČR; Restorativní justice za mřížemi: poznatky z výzkumného šetření mezi pracovníky VS ČR či Podmínky pro uskutečnění mediace v případech domácího násilí v trestním řízení dle české právní úpravy a porovnání s poznatky odborné praxe. Jedním z příspěvků této sekce byla také prezentace Časoprostorová analýza míry využívání mediace soudy prvního stupně v zemích Visegrádské čtyřky autorů Mgr. Davida Fiedora, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UP Olomouc a doc. PhDr. Lenky Holé, Ph.D. z Právnické fakulty UP Olomouc. Výstupy z této sekce naleznete ZDE.
Praxe mediace a vzdělávání v mediaci byl název druhé odpolední sekce konference, jejímž garantem byla PhDr. Dana Vrabcová. Jen namátkou jmenujme pár přednesených příspěvků – Nařízená rodinná mediace jako součást právního řádu ČR; „Za účelem ochrany zájmu dítěte…“: analýza možností a hranic odborné pomoci dle § 474 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb.; Cochem v Česku a na Slovensku; Skúsenosti s multidisciplinárnou spoluprácou a zapojením mediácie v rodinnoprávnej agende; Mediační paradox či Vzdělávání studentů práv v mediaci a vyjednávání a Porodní bolesti mediační kliniky na PF UP z pohledu studenta. Výstupy ze sekce Praxe mediace a vzdělávání v mediaci najdete ZDE.
Jak je patrné z výše uvedeného, i šestý ročník konference MEDIACE 2022 byl stejně úspěšný jako ty předcházející – nejenže zprostředkoval živou vědeckou debatu, ale poukázal i na rozvoj tohoto oboru.
Pokud se profesně zabýváte řešením sporů, nenechte si ujít monografii Mediation in the Reflection of Law and Society: European Perspectives / Mediace v reflexi práva a společnosti (autoři Lenka Holá, Martina Urbanová, Miloš Večeřa, David Fiedor a Jan Holas), která právě v těchto dnech vychází u nakladatelství Kluwer Law International a z níž ve své prezentaci na konferenci Mediace 2022 vycházeli David Fiedor a Lenka Holá.
Prostřednictvím publikace autoři objasňují potřebu kultivovat příznivější sociálně-právní klima pro rozvoj mediace a současně analyzují kulturní, sociální, systémové a prostorové aspekty využití mediace v právní praxi různých zemí Evropské unie. Na základě časoprostorové analýzy a modelů pak kniha identifikuje sociální a kulturní důvody roztříštěnosti právní úpravy mediace a odhaluje dostupné kurzy pro podporu efektivního provádění mediace v sociální praxi, tedy navrhuje cesty, které by podpořily efektivní implementaci mediace do společenské praxe. Tato kniha je také jedinečná jako časoprostorová analýza rozsahu využívání mediace v tak velkém a rozmanitém regionu, jakým je EU.
Autoři publikace – všichni s dlouholetými zkušenostmi s výkonem a výzkumem mediace přímo v terénu – využili několik metodologických a koncepčních přístupů k hodnocení právních a sociálních aspektů zavádění mediace do právních systémů, aby poskytli vhled do následujících aspektů využití mediace:
- sociální kontext, který vyvolává potřebu mediace;
- překážky bránící širšímu využívání mediace při řešení sporů mezi stranami;
- účinky sociálních vlivů odrážejících se v právních předpisech, které formují zákony každé země;
- základní modely, které tvoří systém přístupu k mediaci v konkrétních členských státech EU;
- role práva jako nástroje společenské změny a jeho promítnutí do právní úpravy mediace; a
- perspektivy dalšího rozvoje mediace v EU.
Na získávání dat pro provedení časoprostorové analýzy míry využívání mediace v zemích EU spolupracovali i pracovníci Probační a mediační služby, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí.
Redakce AD
Foto: PF UP Olomouc, canva.com, archiv Lenky Holé, archiv Jana Grepla
Statistiky, které zmínila Dr. Doležalová a které byly součástí prezentace Mgr. Jana Grepla z Katedry soukromého práva a civilního procesu PF UP v Olomouci „Výkon mediace dle zákona o mediaci z pohledu advokáta“
Pozn. autora Mgr. Jana Grepla: Výzkum prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. jsem směřoval za roky 2019, 2020 a 2021 na civilní řízení vyjma řízení péče soudu o nezletilé a zvlášť na věci péče soudu o nezletilé a obě kategorie jsem dělil podle úspěchů nařízeného setkání se mediátorem. U první z nich jsem za úspěch považoval vydání jiného konečného rozhodnutí než rozsudek (schválení smíru, schválení mediační dohody, zastavení), ve věci péče soudu o nezletilé jsem za úspěch považoval rozsudkem schválenou dohodu rodičů a usnesení o zastavení soudního řízení.
Dle uvedeného mi tak vznikly kategorie C19, C20, C21, CÚ19, CÚ20, CÚ21 a P19, P20, P21, PÚ19, PÚ20, PÚ21, kdy přidané písmenko Ú značilo úspěšnost věcí.
