Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 9. února 2022.

Určení otcovství, § 776 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb., § 779 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb.

Biologický otec dítěte narozeného za trvání manželství matky s jiným mužem, může výjimečně popřít otcovství manžela matky, sleduje-li popření otcovství soulad biologického, sociálního a právního otcovství.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 01. 2021, sp. zn. 21 Cdo 19/2018)

 

Skončení pracovního poměru, Odstupné, § 13 předpisu č. 312/2002 Sb. ve znění do 30.06.2017, § 2 odst. 3 a 4 předpisu č. 312/2002 Sb. ve znění do 30.06.2017, § 109 předpisu č. 128/2000 Sb. ve znění do 30.06.2016, § 110 předpisu č. 128/2000 Sb. ve znění do 30.06.2016, § 1 předpisu č. 512/2002 Sb., § 215 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.

Závěr o tom, zda zaměstnanec územního samosprávného celku zařazený do úřadu územního samosprávného celku se plněním svých pracovních úkolů podílí na správních činnostech, je výhradně výsledkem objektivního právního posouzení, zda zaměstnancem vykonávané činnosti naplňují znaky „správních činností“ ve smyslu jejich legální definice uvedené v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), mezi které nepatří zařazení určitých činností pod správní činnosti územním samosprávným celkem v jeho vnitřních předpisech; k takovému zařazení lze sice přihlížet při posuzování charakteru zaměstnancem vykonávaných činností, ale stane-li se následně tato otázka mezi zaměstnavatelem (územním samosprávným celkem) a zaměstnancem spornou, není jím soud vázán při posuzování charakteru zaměstnancem vykonávaných činností.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 04. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2738/2019)

 

Dědická nezpůsobilost, § 1481 o. z., § 135 o. s. ř., § 144 odst. 1 předpisu č. 40/2009 Sb.

Pro závěr o dědické nezpůsobilosti ve smyslu ustanovení § 1481 o. z. je rozhodující, zda soud v řízení o pozůstalosti dospěje k závěru, že dědicem spáchaný čin (např. účast na sebevraždě zůstavitele) směřuje proti zůstaviteli; nepostačí pravomocný rozsudek soudu v trestním řízení určující, že šlo o úmyslný trestný čin spáchaný dědicem.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 06. 2021, sp. zn. 24 Cdo 106/2021)

 

Náhrada škody, Nutná obrana, Ztížení společenského uplatnění, § 2905 o. z., § 135 o. s. ř.

V nutné obraně ve smyslu § 2905 o. z. jednal ten, kdo odvracel protiprávní útok, který bezprostředně hrozil nebo trval a směřoval proti němu či jiné osobě, jestliže byla obrana potřebná (nezbytná) k účinnému odvrácení útoku a nebyla zcela zjevně nepřiměřená. Míra újmy hrozící obránci ve srovnání se závažností újmy způsobené útočníkovi se posuzuje podle toho, jak se čin útočníka jevil tomu, kdo jej odvracel. Závěru o jednání v nutné obraně nebrání okolnost, že pro totožný skutek bylo proti osobě odvracející útok vedeno trestní stíhání, jež skončilo podmíněným zastavením.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 09. 06. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3470/2019)

 

Nemajetková újma (o. z.), § 2959 o. z., § 2971 o. z.

Pachatel úmyslného násilného trestného činu, jímž bylo po přechodnou dobu porušeno zdraví oběti, je povinen odčinit duševní útrapy osob oběti blízkých, které újmu jí způsobenou pociťují jako osobní neštěstí, jež nelze odčinit jinak.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 05. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1527/2020)

 

Náhrada nemajetkové újmy (o. z.), § 2959 o. z.

Zemře-li v důsledku škodní události více než jedna osoba blízká, projeví se to zpravidla ve zvýšení náhrady blízkému pozůstalému nad rámec pouhého součtu přiměřených náhrad za ztrátu každé z usmrcených osob.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 05. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1835/2020)

 

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, Pojištění odpovědnosti za škodu, § 2927 předpisu č. 89/2012 Sb., § 2 předpisu č. 168/1998 Sb., § 2 předpisu č. 56/2001 Sb., § 6 předpisu č. 168/1998 Sb., čl. 1 směrnice 103/2009/ES

Podílel-li se na průběhu nehodového děje a rozsahu vzniklé škody při střetu vlaku s nákladní automobilovou soupravou významným způsobem též návěs, pak škodu vyvolala nejen zvláštní povaha provozu tahače, nýbrž i zvláštní povaha provozu návěsu; v takovém případě není důvod omezit výši pojistného plnění z odpovědnosti za újmu vyvolanou provozem motorového vozidla jen maximální výší pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě týkající se tahače.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 05. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3073/2020)

 

Nemajetková újma (o. z.), Náklady řízení, Odměna advokáta, § 2958 o. z., § 2959 o. z., § 9 odst. 4 písm. a) předpisu č. 177/1996 Sb.

Ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 05. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020)

 

Zavinění, Nezletilí, Náhrada nemajetkové újmy (o. z.), Náhrada při újmě na přirozených právech člověka (o. z.), Odpovědný zástupce, § 2053 o. z.m § 2920 o. z., § 2921 o. z., § 2953 odst. 1 o. z.

Ustanovení § 2920 odst. 1 o. z. umožňuje výjimečně uložit povinnost k náhradě škody jejímu nesvéprávnému původci, i když nebyl způsobilý ovládat své jednání a posoudit jeho následky. Žádné zákonné ustanovení však neumožňuje uložit povinnost k náhradě škody osobě vykonávající nad nesvéprávným dohled, pokud tento dohled nezanedbala. Při posuzování náležitého dohledu ve smyslu § 2921 o. z. je nutno rozlišovat mezi výchovnými povinnostmi rodičů, kteří mají dítě v dlouhodobé péči, jsou povinni zajímat se o jeho chování, zájmy, záliby a činnost ve volném čase, soustavně na něj výchovně působit a usměrňovat jeho chování, a možnostmi dětského domova, do něhož je dítě umístěno již s určitými návyky, poznamenané výchovnými chybami dosavadního prostředí a obtížněji ovlivnitelné s ohledem na další limitující faktory institucionálního zabezpečení péče tam, kde primární rodičovská péče selhala.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 06. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3864/2020)

 

Neúměrné zkrácení (o. z.), Akcie na jméno, Akcie, Akcionář, Cena, Cena věci (o. z.), Znalecký posudek, § 3 odst. 2 písm. d) o. z., § 492 odst. 1 o. z., § 1793 o. z.

Úprava neúměrného zkrácení (§ 1793 odst. 1 o. z.) nedopadá na obchody s akciemi bez ohledu na to, zda tyto akcie byly přijaty k obchodování na některém (evropském) regulovaném trhu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 03. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2019)

 

Bezdůvodné obohacení, Účastníci řízení, Spoluvlastnictví, § 2991 odst. 1 a 2 o. z., § 2994 o. z., § 1122 o. z.

Přenechá-li jeden ze spoluvlastníků nemovité věci bez dohody s ostatními spoluvlastníky, bez rozhodnutí většinového spoluvlastníka, anebo bez rozhodnutí soudu, do užívání jinému celou věc, a tím nadužívá vlastní spoluvlastnický podíl, může se spoluvlastník, s jehož podílem bylo neoprávněně disponováno, domáhat vydání bezdůvodného obohacení i na uživateli věci, který se zřetelem ke všem okolnostem případu nebyl (ve smyslu ustanovení § 2994 o. z.) objektivně důvodně přesvědčen o tom, že spoluvlastník, jenž mu umožnil užívání celé věci, byl k takovému nakládání s věcí oprávněn.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 06. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1519/2021)

 

Insolvenční řízení, Odporovatelnost, Zpeněžování, Majetková podstata, Narovnání, Zánik závazku, Postoupení pohledávky, Právní moc rozhodnutí, Závaznost rozsudku, § 5 písm. a) IZ., § 36 odst. 1 IZ., § 111 odst. 3 IZ., § 205 odst. 4 IZ., § 217 odst. 2 IZ. ve znění od 01.01.2014, § 226 IZ., § 235 IZ. ve znění od 01.01.2014

Vyhověl-li insolvenční soud odpůrčí žalobě tak, že vůči obligačnímu dlužníku insolvenčního dlužníka určil, že dohoda o narovnání, v jejímž důsledku měla zaniknout pohledávka insolvenčního dlužníka vůči obligačnímu dlužníku, je právně neúčinná, pak vůči osobě, které insolvenční správce po pravomocném skončení takového incidenčního sporu pohledávku postoupil za úplatu (§ 283 odst. 1 insolvenčního zákona), nemůže obligační dlužník účinně vznášet námitky založené na obsahu takové dohody o narovnání; to platí bez zřetele k tomu, zda takový postupník pohledávku vymáhá vůči obligačnímu dlužníku po skončení insolvenčního řízení.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 04. 2021, sp. zn. 29 Cdo 2435/2019)

 

Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ], Lidská práva, § 31a předpisu č. 82/1998 Sb., čl. 7 odst. 2 předpisu č. 2/1993 Sb., čl. 3 předpisu č. 209/1992 Sb.

V případě porušení základního práva na účinné vyšetřování vyplývajícího z čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se vznik nemajetkové újmy ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, presumuje.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 02. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3509/2019)

 

Příslušnost soudu mezinárodní, Spotřebitel, Postoupení pohledávky, čl. 17 Nařízení () č. 1215/2012, čl. 18 odst. 1 Nařízení () č. 1215/2012

Ochrana spotřebitele podle oddílu 4 nařízení Brusel I bis nenáleží podnikající právnické osobě, které spotřebitel postoupil pohledávku před zahájením soudního řízení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 05. 2021, sp. zn. 30 Cdo 812/2021)

 

Společné jmění manželů, Vypořádání SJM, Společné závazky, Příslušenství pohledávky, § 736 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014, § 737 odst. 2 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014, § 742 odst. 1 písm. c) předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014

V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru.

Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 06. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020)

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: canva.com