Evropská vězeňská pravidla nově počítají i se zveřejňováním zpráv z kontrol
Zástupkyně ombudsmana Mgr. Monika Šimůnková zaslala generálnímu řediteli Vězeňské služby Mgr. Simonu Michailidisovi, MBA, český překlad
Zástupkyně ombudsmana Mgr. Monika Šimůnková zaslala generálnímu řediteli Vězeňské služby Mgr. Simonu Michailidisovi, MBA, český překlad aktualizovaných Evropských vězeňských pravidel. Informovala o tom Kancelář veřejného ochránce práv. Uvedený dokument Výboru ministrů Rady Evropy shrnuje základní principy pro oblast vězeňství, ať už jde o podmínky pro výkon trestu, zdravotní péči nebo například standardy týkající se vedení a personálu věznic. Evropská vězeňská pravidla mají povahu doporučení, jde o takzvané soft law. Jejich význam spočívá v tom, že představují základní vodítka pro tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrostátních právních předpisů. Tyto dokumenty jsou živé, reagují na stále se měnící svět za mřížemi. Právě proto prochází čas od času aktualizací.
Současná aktualizace Evropských vězeňských pravidel v letech 2018–2020 přinesla změny v několika kapitolách včetně té věnované oblasti nezávislých kontrol věznic (pravidlo 93). Ty v České republice v rámci prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě už 16 let vykonává veřejný ochránce práv. Aktualizovaná vězeňská pravidla jasně stanovují, že zprávy z nezávislých kontrol musejí být veřejně dostupné. Transparentní informování o podmínkách ve věznicích může napomoci odhalovat systémové chyby i předcházet nedůstojnému či nelidskému zacházení s vězněnými nebo jejich mučení.
Veřejný ochránce práv již dlouhodobě zprávy ze systematických návštěv věznic zveřejňuje na internetu v elektronické Evidenci stanovisek (vyhledávání pomocí kategorie „Oblast práva“: 801 Detence – vězeňská zařízení). Vydal také souhrnné publikace jako Sborník stanovisek z oblasti vězeňství (2019) nebo Zprávu ze systematických návštěv věznic (2016).
Evropská vězeňská pravidla například nově podrobněji rozvíjí vedení záznamů o vězněných osobách (pravidlo 15–16A), používání donucovacích prostředků (pravidlo 68) nebo zvláštních bezpečnostních opatření (pravidlo 53) jako je mimo jiné samostatné umístění (pravidlo 53A) nebo samovazba (pravidla 60.5 – 60.6).
Doporučení klade důraz na takzvanou dynamickou bezpečnost (pravidla 51.2 a 74), kdy je interakce mezi vězni a dozorci založená nejen na dodržování stanovených pravidel, ale i na profesionálních a korektních vztazích mezi vězni a personálem.
„Evropská vězeňská pravidla se věnují také zacházení s vězněnými ženami. Věznice by měly nastavit pravidla přizpůsobená potřebám vězněných žen a zohledňovat například jejich pečovatelské povinnosti. Důležitá je také jejich ochrana před fyzickými a psychickými útoky,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a dodává: „U cizích státních příslušníků se pak pravidla věnují například tomu, aby byli v jazyce, kterému rozumějí, informováni o právní pomoci nebo možnosti převedení výkonu trestu do jiné země.“
Dokument upravuje i podávání žádostí a stížností (pravidlo 70). Organizaci řízení a komunikaci ve věznicích se věnuje i část popisujících management (nové pravidlo 83). Podrobně také pravidla rozvíjí téma výběru, postavení, kvalifikace a odměňování personálu věznic (pravidla 71–89.2).
Po překladu Standardních minimálních pravidel OSN pro zacházení s vězněnými osobami (Pravidla Nelsona Mandely) z roku 2020 jsou Evropská vězeňská pravidla další zásadní dokument mezinárodního soft law z oblasti vězeňství, jejichž český překlad Kancelář veřejného ochránce práv přinesla.
Přílohy
Evropská vězeňská pravidla (2021)
Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězněnými osobami (Pravidla Nelsona Mandely) (2020)
Sborník stanovisek z oblasti vězeňství (2019)
Zpráva ze systematických návštěv věznic (2016)
Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: canva.com