I v letošním roce pokračoval pokles počtu vězňů za mřížemi českých věznic. K 27. prosinci t. r. Vězeňská služba eviduje 18 727 vězňů, z toho 17 051 odsouzených a dalších 1379 lidí ve vazbě. „Počty vazebně stíhaných a osob ve výkonu trestu odnětí svobody dlouhodobě mírně klesají,“ uvedla k tomu mluvčí Vězeňské služby Mgr. Markéta Prunerová. Upozornila také, že vedle situace související s pandemií covid-19 musela VS letos řešit například také to, že jí chybí několik stovek příslušníků i občanských zaměstnanců.

Podle odborníků na kriminologii může být jedním z důvodů poklesu počtu vězňů to, že ubývá tradičních zlodějů, tedy nositelů krátkých trestů, a kriminalita se přesouvá jednak do kyberprostoru, jednak k organizovaným skupinám – a tedy i k trestům delším. „Naopak počty chovanců v detenčních ústavech mírně stoupají. I proto vyvstala potřeba dalších prostor pro detenci,“ upozornila Markéta Prunerová Nový detenční ústav vznikne v areálu pankrácké věznice, bude mít 28 míst a Vězeňská služba počítá s jeho otevřením počátkem příštího roku.

Zároveň mírně roste i procento odsouzených žen, takže se VS rozhodla rozšířit ubytovací prostory v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou. Nová ubytovna se 192 místy by tam měla začít fungovat v prvním pololetí příštího roku. Celková kapacita věznice tím vzroste na 955 míst.

V polovině prosince sloužilo u Vězeňské služby 7060 příslušníků včetně justiční stráže, tabulkový stav je přitom 7605. Civilních zaměstnanců bylo 4199, podle tabulek jich mělo být 4375. „Problém to je vcelku velký, obzvláště v jednotkách, kde chybí větší počet příslušníků a Vězeňská služba musí zajišťovat výpomoci z jiných organizačních jednotek,“ podotkla Mgr. Prunerová a poukázala na přesčasy a únavu personálu.

„Obdobně lze konstatovat nedostatek převážně odborných zaměstnanců-vychovatelů a lékařů. Ostatní odborní zaměstnanci a lékaři musí o to více napínat své síly a schopnosti. Obzvláště v období pandemie covidu jsou na zaměstnance zvýšené nároky. Vedení to řeší maximální personální aktivitou na trhu práce a finanční motivací stávajících zaměstnanců a příslušníků,“ popsala mluvčí Vězeňské služby.

Na vývoj epidemické situace musela Vězeňská služba reagovat například i očkováním vězňů proti covidu-19. Proočkovanost vězňů přesáhla ke konci letošního roku 83 procent. I díky tomu nemusel sbor znovu přistupovat k tomu, aby vězně pracující mimo prostory věznic odděloval od ostatních odsouzených. Mgr. Prunerová také zmínila to, že se opět podařilo zvýšit zaměstnanost vězňů. „V dobách před omezeními způsobenými pandemií covid-19 byla zaměstnanost na 60 procentech, v dobách minulé vlny epidemie klesla až k 50 procentům, nyní činí 58 procent. Návrat k původním hodnotám vnímá Vězeňská služba jako velký úspěch,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby. V uplynulém roce navíc vznikla nová hala u plzeňské věznice, která v třísměnném provozu zaměstná až 300 vězňů v kovovýrobě.

Kvůli nové vlně pandemie koronaviru měli vězni od dubna opět zakázané návštěvy, kontakt s blízkými jim nahrazoval skype. Později za nimi příbuzní mohli jen při dodržení opatření, jakými bylo měření teploty nebo nošení respirátoru. Pravidla se pak dále rozvolnila v létě. Nyní jsou při doložení bezinfekčnosti stále možné osobní návštěvy, podle Markéty Prunerové ale odsouzení zpravidla vítají možnost komunikovat online. Takto se mohou radit i s advokáty. Možnost propojení na dálku namísto eskort více využívají rovněž soudy.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com