ÚS k právu na účinné vyšetřování, které plyne z práva na život

Komentováno pro AD

Ústavní soud zveřejnil v pátek 3. prosince 2021 svůj nález sp. zn. II. ÚS 1886/21, jímž vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského státního zastupitelství v Praze, kterým bylo porušeno základní právo stěžovatelek a stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. ÚS v nálezu konstatoval, že s právem na život je spojeno i právo na účinné vyšetřování případů, kdy byl lidský život ohrožen či kdy došlo k zabití člověka. Právo na účinné vyšetřování se přitom vztahuje i na skutky, k nimž došlo před účinností Listiny základních práv a svobod. Vyšetřují-li v současné době orgány činné v trestním řízení takové skutky, musejí postupovat v souladu s principy účinného vyšetřování, tedy nezávisle a nestranně, důkladně a dostatečně, rychle a veřejně, to znamená pod kontrolou veřejnosti a za aktivní participace poškozeného.

 

Orgány činné v trestním řízení vedly trestní stíhání proti někdejšímu členovi předsednictva a poté generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Československa JUDr. Lubomíru Štrougalovi, bývalému předsedovi vlády Československé socialistické republiky, a bývalému ministrovi vnitra ČSSR JUDr. Vratislavu Vajnarovi. Tito obvinění totiž podle orgánů činných v trestním řízení ponechali v účinnosti předpisy umožňující Pohraniční stráži, aby prováděla zákroky vůči osobám, které se v rozporu s tehdy platnými předpisy pokusily opustit ČSSR, tedy jak pro AD již dříve uvedl právní zástupce stěžovatelů, advokát JUDr. Lubomír Müller: „Spáchali zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby tím, že jako vrcholní představitelé ČSSR spoluzavinili zranění a dokonce smrt těch, kdo se pokoušeli přejít státní hranici.

Obvinění si přitom měli být vědomi mimo jiné toho, že Mezinárodní pakt o občanských a politických právech zaručoval každému právo na život a právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně své vlastní.

Obvodní státní zastupitelství nicméně trestní stíhání zastavilo jako nepřípustné. Jeden z obviněných, bývalý generální tajemník Ústředního výboru KSČ, totiž zemřel a zbývající dva obvinění podle posudků vypracovaných společně dvěma znalci nejsou – navzdory svému právnickému vzdělání – schopni chápat smysl trestního řízení“.

Proti tomu podalo ústavní stížnost 6 poškozených z Německa (blíže viz níže), kteří buď byli sami zraněni Pohraniční stráží při pokusu o přechod státní hranice, nebo byl při tomto pokusu zabit jejich blízký příbuzný. Ve stížnosti proti zastavení trestního stíhání mimo jiné namítli, že oba znalci měli být vyloučeni pro podjatost. Jak situaci přiblížil pro Advokátní denik JUDr. Lubomír Müller: „Jeden ze znalců byl totiž od mládí horlivým členem KSČ, důstojníkem z povolání, který byl zařazen do armádních vzdušných sil, takže vlastně plnil ve vzduchu stejné úkoly jako Pohraniční stráž na zemi. O druhém znalci není známo, že by byl členem KSČ, nicméně i on byl za minulého režimu profesionální voják, jehož spolehlivost byla důkladně prověřena Státní bezpečností i vojenskou kontrarozvědkou. I on byl vázán přísahou „věrnosti pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa“ s tím, že pro obranu socialismu je vždy připraven „stát pevně … po boku Sovětské armády“ a v boji proti nepřátelům … nasadit i svůj život.“ Oba znalci pak disponovali prověrkou, která jim umožňovala přístup k přísně tajným dokumentům.

Městské státní zastupitelství stížnosti poškozených zamítlo s tím, že jimi uváděné skutečnosti o podjatosti znalců nesvědčí.

Ústavní soud připomněl, že s právem na život je spojeno i právo na účinné vyšetřování případů, kdy byl lidský život ohrožen či kdy došlo k zabití člověka. Právo na účinné vyšetřování se přitom vztahuje i na skutky, k nimž došlo před účinností Listiny základních práv a svobod. Vyšetřují-li nyní orgány činné v trestním řízení takové skutky, musí postupovat v souladu s principy účinného vyšetřování, tedy nezávisle a nestranně, důkladně a dostatečně, rychle a veřejně, to znamená pod kontrolou veřejnosti a za aktivní participace poškozeného.

Aby vyšetřování bylo důkladné a dostatečné, musí být jeho závěry založeny na objektivní a nestranné analýze relevantních skutečností. Proto se nesmí opírat o poznatky znalce, o jehož nestrannosti lze mít důvodnou pochybnost. Nestačí tedy, že se znalec subjektivně necítí být podjatý, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti.

V posuzované věci však tyto pochybnosti vyvstaly. Podstatou trestní věci byla v širším smyslu i otázka legality a legitimity režimu ochrany hranic ozbrojenými složkami v době nedemokratického režimu. Proto není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila, a to ještě u útvaru, který měl na starosti obdobnou činnost spočívající v ochraně vzdušného prostoru (při níž rovněž mohlo docházet – a došlo – k usmrcení jednotlivců při sestřelení letadel), a která navíc disponovala i prověrkou pro přístup k přísně tajným dokumentům. Tyto skutečnosti vyvolávají pochybnosti o nestrannosti znalce. Druhý znalec disponoval v době nedemokratického režimu obdobnou prověrkou a rozhodl se vypracovat znalecký posudek ve spolupráci s prvním znalcem, a proto je i v jeho případě dána pochybnost o nestrannosti.

Provedené vyšetřování tak nebylo založeno na objektivní a nestranné analýze relevantních skutečností, a nebylo tedy důkladné a dostatečné. Proto Ústavní soud zrušil usnesení městského státního zastupitelství. Z posudků znalců, o jejichž nestrannosti panuje pochybnost, již orgány činné v trestním řízení nemohu dále vycházet.

Podle JUDr. Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci,“ uvedl k rozhodnutí ÚS Lubomír Müller.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1886/21 je dostupný ZDE.


Zdroj: ÚS, redakce AD
Foto: canva.com

 


KDO PODAL ÚSTAVNÍ STÍŽNOST?

 

Pozůstalí po zabitých:

Christa Brunies (nar. 1944) z Hatten/Sandkrugu, jejíž syn Hartmut Tautz (nar. 1968) byl v srpnu 1986 roztrhán pohraničními psy;

Carola Tautz-Bär (nar. 1965) z Drážďan, sestra Hartmuta Tautze;

Astrid Schmidt (nar. 1971) z Magdeburgu, jejíž otec Gerhard Schmidt (nar. 1939) byl v srpnu 1979 zastřelen pohraničníky.

 

Zranění:

Dr. Thomas Bartsch (nar. 1966) ze Schwarzenbachu, který byl v červenci 1989 postřelen pohraničníky;

Siegfried Karl Fröbel (nar. 1955) z Kolína nad Rýnem, který byl postřelen pohraničníky v dubnu 1982;

Jürgen Seifert (nar. 1951) z Berlína, který byl v listopadu 1983 pokousán pohraničními psy na stehně a genitáliích.

Go to TOP