Plošné monitorování rozmluv advokátů s klienty porušuje právo na obhajobu

V nedávné době mezi advokáty, ale nejen mezi nimi, vzbudila nemalý rozruch informace o tom, že ve vazební věznici v Brně Bohunicích

Exkluzivně pro AD

V nedávné době mezi advokáty, ale nejen mezi nimi, vzbudila nemalý rozruch informace o tom, že ve vazební věznici v Brně Bohunicích byly po dobu 6 měsíců nepřetržitě sledovány a odposlouchávány všechny výslechové cely. Nestalo se tak nezákonným nasazením sledovací techniky či jiným excesem, ale bylo tak učiněno zdánlivě legálně, na základě žádosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a následně vydaného povolení samosoudce Městského soudu v Brně.

 

Jsem přesvědčen, že v tomto případě je věc o to závažnější, neboť zjevné porušení práv garantovaných mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod bylo učiněno institucionálním postupem, osobami, kterým je uloženo hájit zákon a které si musely být vědomy nelegálnosti svého postupu.

Účelem takto masivního nasazení operativní techniky mělo být zadokumentování schůzek podezřelého (policisty) s obviněným, přičemž trestná činnost měla spočívat v tom, že podezřelý měl sdělovat informace z trestního spisu třetí osobě, nikoliv tedy onomu obviněnému.  Z odůvodnění předmětného rozhodnutí vyplývá, že se podezřelý s obviněným ve vazební cele setkal za dobu několika měsíců v sedmi případech, vždy za přítomnosti třetí osoby, z toho ve třech případech i za účasti obhájce obviněného.

Budu-li ve svých odhadech velmi konzervativní a budu vycházet z toho, že se každý pracovní den, v každé z 10 výslechových cel konala jediná rozmluva klienta se svým obhájcem, pak za 6 měsíců bylo na základě uvedeného povolení takto monitorováno přes 1 300 !! rozmluv klienta se svým obhájcem. To vše proto, aby bylo (snad) zadokumentováno několik schůzek policisty s obviněným, u kterých se účastní (nikoliv podezřelá) třetí osoba, tedy schůzek, u kterých i dle odůvodnění předmětného rozhodnutí nedochází k páchání trestné činnosti, neboť neveřejné informace z vyšetřování mají být podezřelým poskytovány zcela jiné osobě.

Jednou ze základních zásad trestního řízení je zásada zdrženlivosti či přiměřenosti, která ukládá šetřit práva garantovaná mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod. Do těchto práv může být zasahováno pouze na základě zákona, v odůvodněných případech a v nezbytné míře tak, aby byl zajištěn účel trestního řízení. Rozmluva obhájce s klientem bez přítomnosti třetí osoby a bez jakéhokoliv špiclování je elementárním pilířem nejen obhajoby, ale celého trestního řízení. Pozbývá-li obviněný důvěry v to, že ani ve výslechové cele nemůže se svým obhájcem hovořit skutečně důvěrně, není narušováno jen jeho ústavní právo na obhajobu, ale je narušováno i ústavní právo na spravedlivý proces, jehož je právo na obhajobu imanentní součástí. V těchto souvislostech neobstojí a nemůže obstát argumentace poslední větou ustanovení § 158d odst.1 trestního řádu o tom, že je policejní orgán povinen obsah komunikace obviněného se svým obhájcem zničit a poznatky nepoužít. Nebezpečí, že takové poznatky (byť nepřímo) policejním orgánem využity budou, je zcela flagrantní a kritizovaný postup pro takové zneužití vytvořil zcela zřejmě veškeré podmínky.

Státní zástupce i soudce si v daném případě zcela jistě museli být vědomi, že takovýmto sledováním budou monitorovány stovky rozmluv obviněných s obhájci, které s věcí vůbec nesouvisejí, a přesto takový postup zvolili a umožnili. Až tragikomicky v těchto souvislostech působí odůvodnění uvedeného rozhodnutí, ze kterého se dočteme, že „… sledování vnitřních prostor a pořizování záznamů z výslechových místností nutno chápat jako přiměřené škodlivosti jednání podezřelého…“

Česká advokátní komora se bude všemi dostupnými prostředky snažit nejen zjistit, jakým způsobem došlo ke zničení všech záznamů z rozmluv obhájců s klienty v této věci, ale bude na všech úrovních jednat tak, aby k něčemu podobnému v budoucnu nemohlo dojít. V legislativním procesu bude o to usilovněji jednat o takové právní úpravě, která podobnému narušení práva na obhajobu a práva na soukromí účinně zamezí.

JUDr. Radim Miketa, náhradník představenstva ČAK a předseda Výboru regionálních představitelů ČAK

 

Go to TOP