Ve čtvrtek 7. října 2021 se v Lucemburku konalo formální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (část spravedlnost), na kterém byla mimo jiné diskutována iniciativa Evropské komise na úpravu ochrany před tzv. SLAPP žalobami. V zastoupení ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové se jednání zúčastnil náměstek pro řízení Sekce legislativní Ministerstva spravedlnosti Mgr. Michal Franěk.

SLAPP žaloby jsou šikanózní žaloby, které nesledují legitimní cíl, naopak je jejich cílem poškodit morálku a vyčerpat finanční prostředky protistrany a mohou využívat i přeshraniční prvek. Pro tento druh žalob je charakteristická výrazná asymetrie mezi postavením žalobce, který tvoří ve většině případů finančně silný subjekt (ale často silný i ve smyslu politickém nebo vlivovém), a na druhé straně subjekt s omezenými finančními možnostmi. Klasickým případem jsou žaloby proti novinářům či neziskovým organizacím. Členské státy vnímají důležitost problému, nepanuje však zatím jednotný postoj k tomu, zda a jak případně problém řešit např. legislativní cestou na úrovni EU.

Ministři spravedlnosti EU v návaznosti na závěry Rady z prosince 2018 o podpoře vzájemného uznávání a závěry Rady o alternativních opatřeních ke zbavení svobody z r. 2019 pokračovali v diskusi na téma vyšetřovací vazby. Podpořili standardy stanovené zejména instrumenty Rady Evropy a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a doporučili zaměřit se v budoucích aktivitách v této oblasti na sdílení dobré praxe mezi členskými státy.

Slovinské předsednictví informovalo ministry o stavu vyjednávání jednotlivých legislativních návrhů, např. o přípravě trialogů s Evropským parlamentem o návrhu nařízení e-Codex či návrhu nařízení o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. Ministři si dále vyslechli informaci o videokonferenci o regulaci umělé inteligence, kterou slovinské předsednictví zorganizovalo v červenci, a informaci Evropské komise o výsledcích 6. hodnocení kodexu chování při potírání nelegálních nenávistných projevů online. Diskutována byla také situace afghánských členů justice, zejména žen, jejich současné postavení v Afghánistánu a možnosti členských států jim pomoci.

Evropská veřejná žalobkyně přednesla zprávu o aktuálním stavu a aktivitách Úřadu. Po 4 měsících provozu se Úřad zabývá více než 2000 trestních oznámení a 350 vyšetřováními.

Návrh závěrů Rady o Strategii EU o právech dítěte nebyl pro nedostatek konsenzu mezi členskými státy schválen a bude dále projednáván na pracovní úrovni.

Na okraj jednání Rady se náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk setkal s prezidentem Soudního dvora Evropské unie Koenem Lenaertsem, se kterým projednal úlohu a důležitost Soudního dvora v systému Evropské unie, potřebu kvalitního a nestranného výběru kandidátů pro mezinárodní soudní instituce a možnosti využití digitalizace a umělé inteligence v národní i unijní justici.

Proběhla také schůzka se švédskými ministry – ministrem pro spravedlnost Morganem Johanssonem a ministrem pro vnitřní věci a soudní systém Mikaelem Dambergem. Švédsko tvoří spolu s Českou republikou a Francií tzv. předsednické Trio, které bude Radě Evropské unie postupně předsedat od ledna 2022 do konce roku 2023.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com