Dne 6. září 2021 zveřejnil v Advokátním deníku JUDr. David Štros svůj příspěvek „Krátká poznámka k delšímu zamyšlení a pětkrát více sebevražd.“ (https://advokatnidenik.cz/2021/09/06/kratka-poznamka-k-delsimu-zamysleni-a-petkrat-vice-sebevrazd/ ) Tato poznámka byla výtkou směřovanou k článku „Delší zamyšlení nad nátlakem v oblasti péče o zdraví v souvislosti s onemocněním covid-19“, který vyšel na stránkách Advokátního deníku 23. srpna 2021 (https://advokatnidenik.cz/2021/08/23/delsi-zamysleni-nad-natlakem-v-oblasti-pece-o-zdravi-v-souvislosti-s-onemocnenim-covid-19/). Autor „Krátké poznámky…“ se domníval, že je třeba tvrzení uvedená v článku „Delší zamyšlení…“, a to konkrétně v jeho části nazvané „Výhružka segregací dětí“, uvést na pravou míru. Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad argumenty JUDr. Štrose.

JUDr. Štros ve svém příspěvku píše: „Považovat The Epoch Times za seriózní zdroj informací je otázka osobního vkusu, našli by se určitě tací, kteří by tyto noviny zařadili mezi dezinformační a konspirační média, a stejně tak dezinterpretují zdrojovou studii C. Smith et al., a toto tvrzení přebírá i autorka příspěvku.“

V dnešní době je však velmi obtížné definovat, jaká média jsou deizinformační. Například důvěryhodné médium ČT v únoru uváděla, že vakcína Pfizer/BioNTech brání přenosu covidu (https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3273702-vakcina-pfizerbiontech-brani-i-prenosu-covidu-naznacuji-prvni-data-z-izraele)  a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách dodnes uvádí informaci, že „Kolektivní imunity lze efektivně a nejrychleji dosáhnout jen očkováním.“ https://koronavirus.mzcr.cz/dezinformace-o-covid-19/ , a to i v době, kdy je jasné, že očkovaní nákazu roznášejí a dosáhnout kolektivní imunity tedy nelze (https://www.theguardian.com/world/2021/aug/10/delta-variant-renders-herd-immunity-from-covid-mythical?fbclid=IwAR28L3pEGRRwdlVLEKsxAajhs1XeaJSBr2h9mETuswJCxzWQjydv1I-Ej7U , https://cnn.iprima.cz/prymula-nejde-dosahnout-kolektivni-imunity-i-ockovani-jsou-infekcni-33233 )

The Epoch Times, které jsou podle názoru JUDr. Štrose nedůvěryhodným zdrojem, odkazovalo na konkrétní studii (https://assets.researchsquare.com/files/rs-689684/v1/3e4e93fb-4e98-4081-9315-16143c2bbd2b.pdf?c=1625678600). V části „Results“ této studie se vysloveně uvádí, že ve Velké Británii v období od března 2020 do února 2021 zemřelo na covid-19 celkem 25 CYP (Children and Young People). V části „Discussion“ této studie se uvádí, že v důsledku sebevražd zemřelo v tomto období 124 CYP. Když podělíme číslo 124 číslem 25, dostaneme 4,96, zaokrouhleno 5. Tedy CYP, kteří zemřeli v důsledku sebevražd, je 5x více než zemřelých CYP na covid-19. V čem JUDr. Štros spatřuje dezinterpretaci?

JUDr. Štros píše: „Ze studie nevyplývá žádná spojitost mezi pandemií covid-19 a/nebo tzv. lockdowny a počtem sebevražd a studie už vůbec nedovozuje pětinásobný nárůst výskytu sebevražd dětí a mladistvých v době tzv. lockdownu v porovnání s obdobím předpandemickým, bezlockdownovým.“

Autorka původního článku však pětinásobný nárůst výskytu sebevražd dětí a mladistvých v době lockdownů v porovnání s obdobím předlockdownovým netvrdila. Netvrdila ani korelaci, natož kauzalitu. Konečně netvrdila, že spojitost mezi lockdowny a počtem sebevražd by měla vyplývat z uvedené studie. Autorka pouze upozornila, že podle oné studie v tomto období zemřelo více dětí v důsledku sebevražd než na covid 19, a to 5x.

Informaci o tom, kolik zemřelo dětí v důsledků sebevražd v předlockdownovém období a v období lockdownů, JUDr. Štros dokládá 2 studiemi, u kterých sám uvádí, že neprošly procesem peer review (recenze). Přitom u studie, o kterou své tvrzení podepřela autorka původního článku, namítá, že neprošla peer review. Zde vyvstává otázka, z jakého důvodu sám JUDr. Štros argumentuje studiemi, které nejsou peer reviewed, když dle jeho slov studie, na kterou se odkazuje autorka, není relevantní, protože není peer reviewed.

K otázce recenze článku je třeba poznamenat, že skutečnost, že článek (studie) je peer reviewed, není samo o sobě zárukou kvality studie. Peer review nezabrání chybovosti zejména z hlediska způsobu vědecké práce. Na chyby v publikovaných pracích, a to i prestižních časopisů, proces následně reaguje pomalu nebo vůbec ne. Může tak vzniknout „vědecký mýtus“, který se udrží na dlouhou dobu. Ačkoli proces peer review může omezit publikování špatné vědecké práce, stává se, že významné objevy jsou v peer review zamítány a naopak proces zcela neeliminuje vědecké podvody. Nestranný přezkum, zvlášť u práce, která je šířeji definována nebo patří do více oborů, může být obtížné zajistit. Významnost myšlenky, dobrá i špatná, nebývá vždy současníky široce oceněna. Navíc peer review procesu může bránit finanční stránka – jeden posouzený článek vyjde v přepočtu na milióny korun. (Blíže na https://cs.wikipedia.org/wiki/Peer_review .)

JUDr. Štros ke konci svého příspěvku uvádí, že „Předstíraný boj za svobodu by neměl být postaven na falešných a zavádějících argumentech.“

Pokud je autorka nařčena z předstíraného boje za svobodu, bylo by dobré pro tato závažná tvrzení vznést důkazy. Nejsou-li vzneseny, pak toto tvrzení působí spíše jako pokus o dehonestaci, jehož jsme v poslední době svědky u mnoha osob, které vysloví nehodící se názor.  Z výše uvedeného naopak vyplývá, že autorka žádné falešné argumenty v článku neuvedla a při pečlivém čtení je zjevné, že argumenty autorky textu nejsou ani zavádějící.

Svůj příspěvek JUDr. Štros uzavírá známým výrokem „Svoboda jednoho by měla končit tam, kde začíná svoboda druhého.“

S tímto paradigmatem se ztotožnit jistě lze. Zejména ve vztahu k dětem, které jsou v této situaci ze své podstaty bezbranné, bychom neměli připustit, aby se jakékoli problémy druhých řešily na jejich účet. Zamyšlení autorky původního článku by tak šlo naopak ještě doplnit o argumenty, které poukazují na škodlivost nedostatku sociálních kontaktů při omezení výuky ve školách a omezení kroužků – psychických i fyzických (např. https://www.novinky.cz/domaci/clanek/zranitelni-stredoskolaci-konci-na-psychiatrii-40360707?fbclid=IwAR1xIQ7lHjp-QHZ11vL-kyacIrr3lb8e5iPdNv0QZzvjp9_HnpdB7Ds18NY, https://denikn.cz/635412/tak-obrovsky-narust-pripadu-jsem-nezazila-deti-maji-socialni-fobie-ublizuji-si-i-dratky-z-rousek-rika-primarka-psychiatrie/?fbclid=IwAR1-nkTX14r8JpWj210sbaa1GW-2Rjz0AKWvIqp3K2qPVjea00o6E7X1YGo, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ordinace-detskych-lekaru-jsou-pretizene-detmi-s-respiracnimi-virozami.A210918_095618_domaci_vank). Teprve čas ukáže, jak moc byli děti a mladiství pandemickým obdobím zasaženi. Již v tento moment jsou však některé výstupy zřejmé. Například podle Gun Violence Archive, neziskové skupiny pro sběr a výzkum dat, která využívá kombinaci policejních statistik a mediálních zpráv, byl minulý rok nejsmrtelnějším rokem násilí se zbraněmi  v USA za nejméně dvě desetiletí, osob do osmnácti let bylo během roku 2020 zastřeleno 5 143. Druhým nejsmrtelnějším rokem ohledně úmrtí mladistvých v důsledků zabití zbraní, se zdá být rok 2021, kdy jich zatím, tedy do 15. září, bylo zastřeleno 4.057 (https://eu.usatoday.com/in-depth/news/nation/2021/09/20/gun-violence-covid-19-kids-children-shot-2020/7606846002/ ).

Mgr. Lenka Trkalová, advokátka, spoluzakladatelka Institutu práva a občanských svobod ProLibertate
Foto: eu.usatoday.com