Nejvyšší správní soud (NSS) několika novými rozhodnutími poukázal na rozpory covidových opatření ministerstva zdravotnictví se zákonem. Tentokrát šlo o regulaci domácích a komunitních škol ze začátku května a omezení heren či diskoték ve stejném období, stejně jako o pozdější zvýhodňování očkovaných oproti lidem s naměřenými protilátkami. Argumentačně soud navázal na řadu starších rozhodnutí, kdy opatření rušil, případně konstatoval nezákonnost, buď pro chybějící oporu v zákoně, anebo pro nedostatečné odůvodnění.

Omezení domácích škol napadla u soudu rodina dívky, která právě tento typ alternativního vzdělávání využívá. Opatření bylo účinné od 3. května, platilo však jen krátce, brzy bylo ministerstvem zdravotnictví změněno a pak nahrazeno jiným. Pro zvolenou regulaci však úřad podle NSS neměl oporu ani v pandemickém zákoně, ani v zákoně o ochraně veřejného zdraví, který nelze používat paušálně a pro celý stát, pokud celá země není ohniskem šíření viru.

Soud poukázal také na absurditu opatření vydávaného v době, kdy do běžných škol už při splnění určitých podmínek docházeli žáci, zatímco domácí i komunitní školy, které mají jiný status, měly zůstat mimo provoz. Při tom se tam potkávají jen malé skupiny dětí.

„Absurdnost mimořádného opatření je dokreslena i tím, že do domácí školy může docházet i jen jediný žák, přesto se jedná o epidemiologicky nebezpečnější činnost (proto zakázanou), než je docházka stovek dětí do ostatních škol,“ stojí v rozhodnutí NSS. Protože už opatření není v platnosti, soud jen zpětně konstatoval rozpor se zákonem.

V dalším řízení se soud na návrh advokáta JUDr. Adama Černého, Ph.D., zabýval stejným mimořádným opatřením, ale jinými jeho body. Černý poukazoval na to, že jej regulace ministerstva zdravotnictví výrazně omezují při nakupování, stravování, v sociálních kontaktech a trávení volného času. Návrh částečně mířil proti bodům, které už soud dříve ve stejném opatření označil za nezákonné, šlo konkrétně o regulaci obchodních nebo výrobních provozoven, omezení provozoven stravovacích služeb a omezení lanovek a lyžařských vleků. V tomto rozsahu proto NSS návrh ve svém rozhodnutí odmítl. Nezákonnost konstatoval pouze u regulace provozu heren a kasin, společenských klubů a diskoték, jimiž se sice také zabýval už dříve, ale ve vztahu k opatřením platným v jiných obdobích.

V dalším rozhodnutí ze dne 19. srpna se soud vrátil k problematice zvýhodnění očkovaných oproti lidem s naměřenými protilátkami například při vstupu do některých vnitřních prostor a při účasti na hromadných akcích. Opatření z konce května podle NSS jasně nezdůvodnilo, proč se očkovaní a vyléčení z covidu-19 nemusí testovat, zatímco lidé, kteří mají jen laboratorně naměřené protilátky, na testy musí.

„Lze říci, že postavení osob s naměřenými protilátkami je s ohledem na cíl, který odpůrce mimořádným opatřením sleduje, dokonce silnější, protože tyto osoby protilátky prokazatelně mají, zatímco u osob vyléčených odpůrce přítomnost protilátek pouze předpokládá,“ stojí v rozhodnutí. Soud nechce rozhodovat o tom, jaká hladina protilátek je relevantní, jde prý o odbornou otázku. Soud ale pokládá za diskriminaci, pokud jsou zvýhodňováni lidé, u kterých se protilátky pouze předpokládají, tedy očkovaní a vyléčení, oproti těm, kteří mají protilátky laboratorně naměřené. Rozdílné zacházení je nutné v opatření jasně vysvětlit.

Zdroj: ČTK; NSS
Foto: NSS