SAK považuje zkrácení koluzní vazby za úspěch, novelu trestního řádu nikoliv
Český helsinský výbor vydal 6. května letošního roku prohlášení, v němž vyhodnotil jako velmi závažnou situaci ohledně aktuální právní úpravy na Slovensku, která do té doby neomezovala délku trvání vazby zejména v koluzních věcech na standardy zvyklé v ostatních evropských zemích. Výbor poukázal zejména na exponované případy, kdy trvá vazba na Slovensku neúměrně dlouhou dobu a je zde vážné podezření, že ve skutečnosti slouží k možnému nátlaku na osoby vazebně stíhané. V červenci Národní rada SR přijala i na základě dlouhodobých iniciativ Slovenské advokátní komory novelu „Trestného poriadku“ (trestního řádu), který zkrátil maximální délku koluzní vazby ze 7 na 5 měsíců.
Za vydatného přispění Slovenské advokátní komory se otevřelo téma úpravy podmínek rozhodování o vazbě a trvání koluzní vazby na Slovensku. Komora dlouhodobě a konzistentně upozorňovala na problematiku koluzní vazby a návrhy na její úpravu předkládala téměř při každé příležitosti, kdy byla možnost úpravy trestních zákonů otevřená. Také její návrh, který v lednu 2021 zaslala slovenské ministryni spravedlivosti JUDr. Márii Kolíkové, vycházel z návrhů předkládaných již do roku 2007.
Je tedy nesporným úspěchem SAK, že novela přináší zkrácení lhůty trvání koluzní vazby ze 7 na 5 měsíců. Novela však nereflektovala další návrhy Komory. Nadále tak přetrvává rozpor slovenského trestního řádu s judikaturou ESLP, která uvádí, že je možné i nahrazení koluzní vazby.
„Obzvlášť závažně vnímáme, že novela ve vztahu k vazbě de facto zavádí dvě kategorie osob a sice osoby, které se už prokazatelně koluzně chovali (u kterých neplatí pětiměsíční lhůta) a osoby, u kterých koluzní chování nebylo prokázáno, ale ve smyslu novely mohou být 5 měsíců drženy v koluzní vazbě. To vnímáme jako oslabení posuzování důvodů vazby i proti současně platnému právnímu stavu,“ uvedla mluvčí SAK Mgr. Alexandra Donevová.
Tato novela podle ní také nevyřešila otázku možných případů nadkvalifikace trestných činů, dokonce tak, jak byla přijatá, se podle SAK ještě zvýší riziko nadkvalifikace, aby umožnila prodloužení pětiměsíční lhůty koluzní vazby.
Jako nejproblematičtější část novely vnímá Slovenská advokátní komora posílení pravomocí prokurátora při rozhodování o vazbě. „Zásadně protestujeme proti navrhované změně, kdy by prokurátor v přípravném řízení poté, když opomine některý z důvodů vazby, mohl rozhodnout o změně těchto důvodů vazby,“ doplnila Mgr. Donevová. „Na jedné straně jsme upřímně rádi, že se o této roky velmi potlačené problematice nyní hovoří, ale novela jako celek nesplňuje naše představy o reálné změně trestní politiky státu, která by nás i v této oblasti zařadila mezi vyspělé Evropské země,“ dodala na závěr.
Tato debata totiž podle SAK není o několika „prominentních“ lidech, kteří jsou na Slovensku aktuálně v koluzní vazbě, jak se to někteří snaží zlehčovat. Kromě těch, kteří mají jen koluzní důvod, (a je jich 7-10), bylo v dubnu na Slovensku dalších 145 osob s kombinací koluzního a jiného důvodu vazby, u nichž se ale podmínky výkonu vazby řídí koluzní vazbou.
Český helsinský výbor se znepokojením dlouhodobě sleduje aktuální dění na právní scéně na Slovensku a situaci týkající se trestních stíhání osob dříve působících v justici a dále pak trestní stíhání advokátů, kteří upozorňují na excesy, v nichž již zasáhla slovenská generální prokuratura. Také Advokátní deník informoval o přelomovém rozsudku Ústavního soudu SR v kauze advokáta, na něhož byla uvalena vazba za běžný výkon povolání obhájce, stejně jako o nadužívání vazby na Slovensku.
„I nadále budeme situaci na Slovensku sledovat a podporovat všechny aktivity, které usilují o zachování co největší garance standardů lidských práv, a to zejména v otázkách trestního stíhání, vazebního stíhání a výkonu trestu a vůbec o dodržování základních zásad právního státu na Slovensku,“ uvedl JUDr. Václav Vlk, předseda Českého helsinského výboru, který ocenil aktivity Slovenské advokátní komory reprezentované zejména v jejích stanoviscích a návrzích.
Statistika vazby v ČR a SR
Slovensko (stav k 21. 4. 2021), Česko (stav k 18. 5. 2021), počet obyvatel v roce 2020
Slovenská republika | Česká republika | |
Celkem osob ve vazbě | 1509 | 1295 |
Koluzní vazba | 10 | 2 |
Koluzní vazba v kombinaci | 145 | 87 |
Koluzní vazba celkem | 155 | 89 |
Počet obyvatel | 5 460 136 | 10 649 800 |
Počet ve vazbě/100 tis. obyv. | 27,6 | 12,1 |
Po čet v koluzní/100 tis. obyv. | 2,84 | 0,84 |
Z jednoduchého porovnání vychází, že ve Slovenské republice je 2, 3krát vyšší počet osob ve vazbě na 100 000 obyvatel než v České republice, a dokonce ve stejném porovnání je 3, 4krát vyšší počet osob v koluzní vazbě (samostatně i v kombinaci).
Zdroj: SAK; AD
Foto: SAK