Nadužívání vazby a úmrtí při jejím výkonu jsou na Slovensku neudržitelné
Slovenská advokátní komora považuje případy úmrtí po dobu výkonu vazby spojené s nepřiměřeně dlouhými vazebními stíháními v nejpřísnějších podmínkách za alarmující a dále neudržitelné.
Nejde přitom o nový jev, ale o záležitost, na kterou Komora upozorňuje už léta a která je také pravidelným tématem zpráv výboru proti mučení. SAK je přesvědčená o tom, že i poslední případ úmrtí obviněného advokáta na koronavirus během výkonu vazby musí vést nejen k vyvození individuální odpovědnosti, ale i k zásadnímu přehodnocení přístupu v trestní politice, a aspoň k jejímu částečnému přiblížení standardům ve vyspělých demokratických státech. Obává se také, že medializované případy jsou přitom jen vrcholem ledovce a případy neadekvátního zacházení s lidmi a nadužívání trestního práva ve skutečnosti bylo a je mnohem více.
Poslední případ úmrtí vazebně stíhaného advokáta poukázal na podezření na mnohočetná a absurdní individuální selhání. Proto SAK vítá rozhodnutí generálního prokurátora začít v této věci prověrku. Zároveň si myslí, že by se měla věnovat potřebná míra pozornosti samotné skutečnosti, že obviněný byl držen v nejpřísnějších podmínkách v koluzní vazby téměř rok. Pro porovnání, v sousedním Česku může koluzní vazba trvat maximálně tři měsíce. Na Slovensku je běžné, že obviněný je zavřený v malé cele s umělým osvětlením celý rok, každý den 23 hodin s možností krátké hodinové „procházky“ mezi betonovými zdmi bez sociálních kontaktů a se opožděnou korespondencí od nejbližších. Pokud v takové situaci dojde k tomu, že se obviněný nakazí koronavirem a této chorobě podlehne, je podle názoru Komory namístě hovořit i o zodpovědnosti státu za to, že nesplnil svůj závazek chránit zdraví obviněných a odsouzených. O to víc to platí v případě, kdy se samotná délka vazby a celková praxe v trestní politice vymykají evropským standardům.
Slovenská advokátní komora proto znova apeluje na přijetí změn v trestním právu při uplatňovaní institutu vazby, stejně jako na ostatní orgány justice – prokuraturu a soudy, aby důkladně zvažovali využívaní tohoto represivního nástroje vůči lidem. Je třeba znovu připomenout, že jde o lidi, kteří nejsou odsouzeni a platí pro ně presumpce neviny. SAK ministryni spravedlnosti už v lednu 2021 zaslala návrh na změnu legislativy, vzhledem k tomu, že je zřízená pracovní skupina pro novelizaci trestného zákona a trestného řádu. Je ale potřebné apelovat nejen na legislativu a její uplatňování, ale také na samotné podmínky ve vazbě, jakožto další spojenou problematikou.
Slovenská advokátní komora samozřejmě nebude a ani nemůže jakýmikoliv právními úkony vstupovat do konkrétních případů, nebo v nich intervenovat. V nich jde vždy o povinnost konkrétního obhájce udělat vše v nejlepším zájmu klienta nebo klientů.
I přesto ale Slovenská advokátní komora cítí povinnost upozornit na to, že praktický výkon trestní politiky na Slovensku je často neadekvátní, v rozporu s principy právního státu a ochrany lidské důstojnosti.
Zdroj: SAK
Ilustrační foto: www.canva.com