Žalobce žádá obnovu procesu s generálem Syrovým
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze navrhl soudu obnovu procesu s armádním generálem Janem Syrovým, odsouzeným po druhé světové válce za údajnou kolaboraci s nacisty. Uvedla to Česká televize. O obnovu řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany požádal advokát JUDr. Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrový. Původní proces byl podle advokáta zpolitizovaný a soudy tehdy Syrovému vytýkaly věci, které mohl generál těžko sám ovlivnit.
Státní zastupitelství žádosti advokáta o návrh na obnovu řízení vyhovělo. „Věcí se tedy nyní bude zabývat Městský soud v Praze,“ řekl ČT mluvčí Městského státního zastupitelství Mgr. Aleš Cimbala.
Generála Syrového uznal vinným z kolaborace v roce 1947 Národní soud a odsoudil jej ke dvacetiletému trestu vězení. Podle advokáta soud vyčítal Syrovému například, že v březnu 1939 po kapitulaci Československa nevydal jako ministr národní obrany rozkaz ke zničení vojenského materiálu – letadel, protiletadlových děl, tanků, minometů, nábojů či pušek. To ale nejspíš podle advokáta Müllera nebylo reálné. „S ohledem na množství materiálu a časovou tíseň se totiž zdá, že soud od Syrového požadoval něco, co nelze vykonat, tedy něco naprosto nemožného,“ uvedl již dříve právník. Syrový byl navíc vázán kapitulačním rozkazem prezidenta Emila Háchy, podle kterého nesmělo při obsazování země německými vojsky dojít k sebemenšímu incidentu.
Dalším proviněním Syrového bylo podle Národního soudu třeba to, že si podal ruku s hlavou nacistického Německa Adolfem Hitlerem, že se účastnil přehlídek německého vojska nebo že se na recepci v dubnu 1939 stýkal s vůdcem sudetských Němců Konradem Henleinem. Podle JUDr. Müllera ale není jasné, jak se podle tehdy platných předpisů měl Syrový při setkání s Hitlerem zachovat, jaké měl povinnosti při přehlídkách vojsk a zda mohl ovlivnit Henleinovu účast na večírku. „Žádná pozdější pronacistická činnost není Syrovému vytýkána,“ doplnil advokát.
Zákonnost soudního jednání se Syrovým zpochybňuje podle advokáta generálovy rodiny také to, že se procesu jako prokurátor účastnil JUDr. Josef Urválek, který se podílel na pozdějších nezákonných komunistických procesech v 50. letech.
Jan Syrový byl velitelem československých legií v Rusku, za první republiky několik let náčelníkem generálního štábu československé armády a předsedou vlády, která v roce 1938 přijala mnichovský diktát. Jako ministr národní obrany se následně podílel na poklidném obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou v březnu 1939. Přes oko nosil černou pásku, zranění si přivodil u Zborova v roce 1917. Syrový zemřel v říjnu 1970. Žádost o jeho rehabilitaci zamítl v roce 1995 Nejvyšší soud.
Zdroj: ČTK
Foto: vlada.cz; justice.cz