Racionální, etické a právní zamyšlení nad očkovací kampaní v České republice

Z televize se line podmanivá hudba a vemlouvavý hlas: „Nemyslete si, že po prodělaném onemocnění nemůžete onemocnět znovu. Spousta z vás si nevytvoří dostatečné množství protilátek, aby vás chránily před znovunakažením. Očkování tuto schopnost má. Proto se běžte očkovat a chraňte tak sebe i vaše blízké.“[1] Na obrazovce je mladý muž, v levém dolním rohu obrazovky jeho profese a jméno – vojenský infektolog MUDr. David Řezáč, v pravém horním rohu heslo: „Udělejme tečku za koronavirem.“ Jedná se o kampaň na podporu očkování proti onemocnění covid-19. Návrh kampaně Úřad vlády přišel na 4,2 milionů korun, Ministerstvo zdravotnictví v médiích nakoupilo prostor za 50 milionů korun.[2] Co když ale onen lékař veřejnost svým tvrzením klame?

 

Spoty s nepravdivým obsahem

Vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou bezesporu účinným nástrojem v prevenci tohoto onemocnění. Od vakcín bychom ovšem neměli očekávat zázraky. V USA jsou používány především nejúčinnější mRNA vakcíny, a přesto se v USA mezi lednem a dubnem vyskytlo minimálně 10 262 případů onemocnění covid-19 u plně očkovaných osob (číslo je zřejmě podhodnocené – viz zdroj), z nichž 10 % bylo hospitalizovaných a 2 % zemřela.[3]

Tam, kde se neočkovalo mRNA vakcínami, může být onemocnění po očkování ještě četnější. Tak tedy např. na Seychelách, kde se očkuje vakcínami AstraZeneca, Sinopharm a Sputnik V, bylo k 26. květnu 2021 naočkováno jednou dávkou 93 % obyvatel a druhou dávkou, tedy plně, bylo očkováno 82 % obyvatel. I přesto byl poměr nemocných za týden k 19. květnu 1 624 na sto tisíc obyvatel. Pro srovnání tou dobou mělo Spojené království poměr 23,2 na sto tisíc obyvatel.[4] Jedna čtvrtina úmrtí na covid-19 na Seychelách pochází z období od 17. května.[5] (Abych nebyla nařčena z dezinformací, dodávám, že se jedná o 10 ze 40 úmrtí. Pozn. autorky) Tato skutečnost není překvapující, podle studií má třeba vakcína Vaxzevria (AstraZeneca) vůči symptomatickému onemocnění účinnost 59,5 %[6], zatímco riziko reinfekce po vakcinaci mRNA vakcínami je srovnatelné s rizikem po prodělané infekci.[7]

Onemocnění po očkování jsou ovšem pozorována i v ČR. Podle dat z nemocnic, která zjistil Deník N, byly s „komplikovaným covidem“ hospitalizovány desítky lidí, přestože měly více než tři týdny po první dávce vakcíny.[8]

Ačkoli nás vábivý spot z kampaně pro podporu očkování ujišťuje o opaku, očkování před onemocněním nechrání zcela a v současnosti se ani neví, jak dlouho bude navozená imunita po očkování chránit. Po infekci bývá imunitní reakce komplexnější a vytváří se i sekreční IgA, který má ochrannou funkci už na sliznicích, protože se protilátky vytvářejí proti všem částem viru. Po vakcíně se protilátky vytvářejí jen proti použitému antigenu, hlavně spike proteinu. Abychom byli konkrétní, do imunitní reakce při prodělaném onemocnění vstupuje 27 proteinů,[9] při očkování pouze 1 – slovy jeden. V boji proti infekci se však neuplatňují jen protilátky. V závěru studie, uveřejněné v časopise Science,[10] se uvádí, že „Jednoduché sérologické testy na protilátky SARS-CoV-2 neodrážejí bohatost a trvanlivost imunitní paměti vůči SARS-CoV-2.“ U řady onemocnění přetrvává buněčná imunita v řádu desítek let. I z výzkumu týmu dr. Ireny Koutné vyplývá, že lidé, kteří onemocnění covid-19 prodělali, mají na úrovni buněčné imunity lepší odezvu než očkovaní.[11] Otázkou, zda lidé, kteří onemocnění covid-19 prodělali, potřebují proti této nemoci očkování, se zabývala imunoložka dr. Zuzana Krátká ve svém článku „Potřebujeme vůbec očkování?“[12]

Na tom, že po očkování proti onemocnění covid-19 nejsme proti dalšímu onemocnění covid-19 plně chráněni, není nic špatného, proti onemocnění nechrání ani jiné vakcíny. Tak např. během poslední epidemie spalniček v roce 2019 se ukázalo, že lidé, kteří získali přirozenou imunitu po prodělaném onemocnění v dětství, jsou stále ještě chránění protilátkami, zatímco lidé narození po r. 1969, kteří byli v dětství očkování, onemocněli, protože vakcinační imunita vyvanula.[13] Prodělání onemocnění tedy vedlo k trvalejší a kvalitnější imunitě než vakcinace.

Problém ovšem nastává, když se v rámci očkovací kampaně pojednává o vakcínách nepravdivě, jak je tomu např. ve spotu, uvedeném v úvodu. Kromě skutečnosti, že i po vakcinaci proti onemocnění covid-19 můžete onemocnět (a šířit onemocnění, i když pravděpodobnost není příliš velká, asi 10 % – ref.[14]), je třeba vzít v úvahu, že očkování může přinášet i rizika. Ačkoli je riziko anafylaktické reakce velmi nízké, je pravděpodobně vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín.[15] Po očkování vakcínami proti covid-19 se vyskytly i jiné vedlejší účinky, mezi nimiž je mezi nejméně závažnými horečka nebo bolest hlavy, svalů a kloubů. Došlo však po nich třeba i k ochrnutí lícního nervu. Po některých očkovacích látkách bývá poměrně častou komplikací trombóza, v posledních dnech se mluví o zánětech srdečního svalu u mladých,[16] a nemůžeme přehlížet ani úmrtí spojená s vakcinací. Pro osoby, které před tím covid-19 prodělaly, druhá „dávka vakcíny v současně uplatňovaném dvoudávkovém schématu již nezvyšuje koncentraci látky ani neutralizační vlastnosti protilátek, a naopak zvyšuje počty a závažnost vedlejších reakcí na vakcinaci“.[17]

 

Informovaný souhlas

V ČR v tento moment povinnost podstoupit očkování proti onemocnění covid-19 neexistuje. Jedná se tedy o úkon zdravotní služby, pro nějž je v souladu s § 28 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen zák. o z. s.), § 81 a § 93 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a čl. 7 a čl. 10 Listiny základních práv a svobod vyžadován informovaný souhlas osoby, do jejíž integrity má být zasaženo. Aby se jednalo o informovaný souhlas, pacient musí být náležitě poučen v mezích § 34 odst. 1 písm. b) zák. o z. s., tedy musí znát příčinu a původ nemoci, účel, povahu, přínos, důsledky a rizika výkonu, jiné možnosti, navazující léčbu a omezení a doporučení ve způsobu života. Kdo zažil, jak probíhá očkování proti onemocnění covid-19, jistě ví, že na detailní poučení se času nedostává. Pacient tedy nezřídka na očkování přichází s informacemi, které získal např. z vládní očkovací kampaně – od odborníků, kteří ve spotech vystupují.

 

Klamavá tvrzení odborníků mimo vládní kampaň

Např. Iniciativa Lékaři pomáhají Česku, jejímž členem je i výše uvedený MUDr. David Řezáč, na svých stránkách[18] nadšeně informuje o očkování proti covid-19. Bohužel nikoli plně a objektivně, což může mít dalekosáhlé následky. Kupříkladu k otázce „Byla vakcína dostatečně otestována a na dostatečném množství lidí?“ autoři sice pravdivě sdělují, že klinická studie fáze 3 s vakcínou Comirnaty (Pfizer/BioNTech) začala 27. července, ale zapomínají dodat, že 3. fáze, tedy konečná fáze klinického hodnocení dosud probíhá a dokud bude probíhat, budou se teprve sbírat data o nežádoucích účincích. Pro představu čtenáře uvádím, že k ukončení studie vakcíny Comirnaty by mělo dojít 2. května 2023, vakcíny Moderna 27. října 2022 a vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) 14. února 2023.[19] Ačkoli jsou tyto vakcíny předběžně schváleny, v Evropě v souladu s čl. 14 odst. 7 nařízení č. 726/2004[20] a na základě nařízení č. 507/2006,[21] nejedná se o registraci definitivní a není tedy bez veškerých pochyb dána bezpečnost těchto vakcín.

Lékaři pomáhají Česku tvrdí, že „moje očkování ochrání rizikového jedince v mém okolí“. Kromě toho, že se s ohledem na možné reinfekce jedná o tvrzení dosti odvážné, je třeba dodat, že očkování neochrání rizikového jedince v mém okolí více než mé předchozí onemocnění. A co je nejdůležitější – pokud se s tímto motivem nechám očkovat po prodělaném onemocnění, mohu si přivodit závažné zdravotní problémy.

Lékaři pomáhají Česku argumentují, že u některých onemocnění dokážeme připravit vakcíny, na které náš imunitní systém reaguje daleko lépe než na samotnou přirozenou infekci, a tvrdí, že stejný předpoklad máme i pro očkování proti covid-19. Jako příklady si však vybírají nesrovnatelná onemocnění – v případě HPV (human papilloma virus, lidský papillomavirus) v těle působí malé množství viru, který nevyvolává akutní onemocnění, nýbrž změny tkáně, v jejichž důsledku v řádu desítek let (~ 30 let) dochází k onkologickému onemocnění. Předpoklad, že vakcíny proti HPV budou funkční, zde je, ale očkuje se s nimi teprve cca 10 let, takže si na výsledky teprve budeme muset počkat. Pokud iniciativa srovnává očkování proti pneumokoku či meningokoku, je třeba vědět, že kokové onemocnění není virové, nýbrž, jak již název může napovědět, bakteriální, a virovému onemocnění covid-19 se tak nepodobá. Virem herpes zoster, jenž je původcem pásového oparu, který Lékaři pomáhají Česku rovněž zmiňují, je populace značně promořena a podobně jako v případě jiných herpetických virů nedochází k reinfekci, nýbrž k reaktivaci již v těle usídleného viru. I v tomto případě se tedy jedná o příklad nepřiléhající a zavádějící. O to hůř, že na lidi bez příslušného vzdělání může působit věrohodným dojmem. Skutečně vhodným příkladem pro srovnání by byly spalničky, u nichž k reinfekci po prodělaném onemocnění dochází jen opravdu výjimečně, a očkování tak účinné není,[22] ale to se této iniciativě zřejmě takříkajíc „nehodí do krámu“, a tak o něm mlčí.

 

Postavení odborníka, který podává informaci

Odborníci, vystupující ve spotech očkovací kampaně, jsou prezentování jako odborníci na očkování proti covid-19. V souladu s ust. § 6 odst. 1 o. z. jsou povinni jednat poctivě. Takové poctivé jednání může spočívat jak v poskytování pouze správných a ověřených informací a rad, tak ve zdržení se poskytování nesprávných či neověřených informací. Za poctivé jednání pak jistě nelze považovat poskytování minimálně klamavých, ne-li vysloveně nepravdivých informací. Podle ust. § 2950 o. z. v případě vzniklé újmy „ten, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě“ (rozuměj úmyslně, tj. včetně úmyslu nepřímého – věděl, že může újmu způsobit, a pro takový případ s tím byl srozuměn). Že by někdo z odborníků účastnících se na projektu poskytoval nesprávné informace úmyslně, nepředpokládáme, avšak pokud by tomu tak bylo, odpovídal by nejen podle věty druhé § 2950, ale i podle ust. § 2909 o. z.: „Škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit…“ Pokud by byla nesprávná informace či škodlivá rada poskytnuta nikoli za odměnu (rozuměj nikoli na základě smlouvy), uplatní se ust. § 2065 o darování: „Dárce škodu obdarovanému nahradí i v případě, že škoda vznikla z vady darované věci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil.“

V ust. § 5 o. z. se podává: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ V tomto případě se jedná o odpovědnost objektivní, v ust. § 2912 odst. 2 o. z. je vyjádřena odpovědnost za zavinění, konkrétně zavinění nedbalostní: „Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.“ V úvahu by mohla připadat také, zejm. v případě poškození zdraví, deliktní odpovědnost podle § 2910 o. z.: „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“

Pokud by nesprávné, vadné, informace pacientovi podával lékař aplikující vakcínu, týkala by se ho odpovědnost podle § 2936 o. z.: „Kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.“ – Informace je ve smyslu tohoto ustanovení věcí použitou k plnění.

Pro každého, kdo poskytuje informace a rady, pak platí, že podle § 2901 o. z. „každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami, má povinnost zakročit na ochranu jiného. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit“.[23] Ti, co poskytli zavádějící klamavé informace, by se podle tohoto ustanovení měli zařídit a omyly, které vyvolali, by měli uvést na pravou míru.

 

Klamavé konání a opomenutí státu

Bez ohledu na domněnky nelze ve vládní kampani určené široké veřejnosti jednoznačně spatřovat podporu podnikatelské činnosti, ačkoli o podporu prodeje vakcín tu jde. Pohlížet na vládní očkovací kampaň jako na reklamu ve smyslu ust. § 1 odst. 2 z. č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, tedy nejspíš nelze. Fyzické osoby, kterým má být vakcína podána, jsou ovšem podle z. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (jakož i podle ust. § 419 o. z.), zpravidla spotřebiteli, a jejich klamání není dovoleno. Podle § 5 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele se za klamavou považuje obchodní praktika, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Podle § 5 odst. 2 se může za určitých okolností považovat za klamavou i praktika obsahující pravdivou informaci. Ust. § 5a pak upravuje klamavé opomenutí. O koupi vakcíny pro očkovanou osobu se jedná i tehdy, je-li očkované osobě poskytována z veřejného zdravotního pojištění a zdánlivě je tedy „zadarmo“. Stát je ten, kdo vakcíny nakoupil a pokouší se je „udat“. Ani Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZd) ani Úřad vlády coby zadavatelé kampaně nejsou právnickou osobou. Podle § 3 z. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, jsou organizační složkou státu a jejich jednání je jednáním státu. Ve smyslu § 21 o. z. se v oblasti soukromého práva považuje stát za právnickou osobu. To ovšem k použití předpisů na ochranu spotřebitele nestačí. Ve spotřebitelském vztahu proti spotřebiteli vystupuje podnikatel, a přestože stát může při úplatném převodu sjednávat cenu vyšší (pokud se nejedná o cenu regulovanou z. č. 526/1990 Sb., o cenách), nebude se jednat o typickou činnost „za účelem dosažení zisku“. Ani další podmínky pro podnikání dané § 420 o. z. zde nevidím. Podle mého názoru by měl stát spolu s ostatními, kteří podávají nepravdivé a/nebo klamavé informace a tím vytvářejí nebezpečnou situaci, ve smyslu § 2901 o. z. zakročit na ochranu těch, kterým takové informace podává.

 

Vábení mladých

Vládní očkovací kampaň měla být rozdělena do dvou částí – v racionální části měli vystupovat odborníci se svými odbornými vyjádřeními, v emocionální části se mělo pracovat s autentickými příběhy těch, které pandemie nějak zasáhla.[24] V první fázi kampaň oslovovala seniory a soustředila se na vysvětlování a odstraňování obav. Druhá fáze vybízela k vlastnímu očkování. Třetí fáze je pak mířena na váhavé, mj. na mladé. Těm slibuje snazší život bez testování a slibuje cestování.

Indikovaná vakcinace „je jedním z nejúspěšnějších a nákladově nejefektivnějších zdravotních zásahů“.[25] Vakcíny proti onemocnění covid-19 byly vyvíjeny s tím, že mají zabránit těžkým průběhům a zbytečným úmrtím. Osoby nad 65 let se na úmrtích na covid-19 podílejí z více než 90 % – ref.[26], a vakcíny tedy byly vyvíjeny především k jejich ochraně. S myšlenkou na ochranu křehkých a zranitelných byla vakcínám udělována dočasná registrace, ačkoli klinické hodnocení nebylo – a ještě dlouho nebude – ukončeno. Případné dlouhodobé nežádoucí účinky nových vakcín nejsou a nemohou být známy, a už jen proto by se k nim mělo přistupovat obezřetně – v každém individuálním případě poměřovat přínosy a rizika. K tomu je zřejmé, že ačkoli jsou tyto vakcíny mimořádně účinné, schopnost zabránit onemocnění a přenosu viru nemají. Pro očkování osob, u který tedy přínos nepřevažuje nad rizikem, byť hypotetickým, neexistuje racionální důvod.

Pokud tedy lákáme mladé, aby se očkovali, nikoli proto, že to může prospět jejich zdraví (to by byla informace nepřesná, a ne zcela pravdivá), nýbrž protože jim to ulehčí život, morálně jsme se dostali někam, kam jsme asi opravdu neměli. Do budoucna mladým dáváme návod, jak uhnout, jak se prodat za výhodu. Nehledě na to, že se jedná o lákání klamavé, protože ve skutečnosti třeba při návratu ze země označené MZd za zemi s tzv. „velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění covid-19“ (např. USA) je nejen třeba před odletem i po příletu podstoupit RT-PCR test (na vlastní náklady) a po příletu zůstat v karanténě, ale i po 14 dní nosit respirátor – všude mimo domov.[27]

Od 4. června 2021 se mohou k očkování hlásit nezletilí starší 16 let.  Dle informace uveřejněné na stránkách MZd[28] nemusí k aplikaci očkování „dorazit“ v doprovodu zákonného zástupce. Dle této informace může sám nezletilý zájemce udělit informovaný souhlas s očkováním, přičemž souhlas nemusí být písemný, očkovací místo si ovšem písemnou formu souhlasu může vyžádat. Nejsem si jistá, jestli máme s MZd stejné „noty“. Ano, v § 35 odst. 1 zák. o z. s. stojí, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku (nejedná se o paušálně uvedený věk), ale současně se v tom samém ustanovení říká, že pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob (o. z.). I příslušný § 95 o. z. pracuje s pojmem rozumové a volní vyspělosti odpovídající věku daného pacienta, čímž je učiněno za dost čl. 6 odst. 2 Úmluvy o biomedicíně,[29] když uvádí, že nezletilý, který není plně svéprávný, může v obvyklých záležitostech udělit souhlas k zákroku na svém těle také sám, je-li to přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku a jedná-li se o zákrok nezanechávající trvalé nebo závažné následky.  Za obvyklou záležitost je možné považovat, pokud se třeba čtrnáctiletý vypraví k lékaři s akutní bolestí v krku či drobným poraněním. My ale v případě vakcín, které jsou schváleny pouze dočasně/podmínečně, nemůžeme vědět, zda se nejedná o zákrok zanechávající trvalé nebo závažné následky. Podle mého názoru se tedy MZd dopouští hrubého protiprávního jednání, pokud se pokouší odebrat rodičům jejich rodičovská práva, protože jsou to právě oni, kdo mají právo a povinnost své nezletilé dítě zastupovat.

Zpravidla rodiče rozhodují společně, pokud by se však neměli ve významné záležitosti, kterou je i nikoli běžný léčebný zákrok, shodnout, podle ust. § 877 o. z. rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Ve vztahu k poskytovateli zdravotní služby pak v souladu s § 32 odst. 2 o. z. postačí projev vůle alespoň jednoho zákonného zástupce. Pokud by nezletilý starší čtrnácti let vážně naočkovat nechtěl, přestože by zákonný zástupce pro něj očkování chtěl, zákrok nelze podle ust. § 100 odst. 1 o. z. provést bez souhlasu soudu. Naopak, pokud by nezletilý starší 14 let o očkování stál, ale rodiče by mu nechtěli udělit souhlas, podle ust. § 100 odst. 2 o. z. by to opět musel být soud, kdo by rozhodl.

Jinak písemný souhlas k zásahu do integrity se podle § 96 odst. 2 písm. b) o. z. vždy vyžaduje k zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje. Těch, jejichž zdravotní stav bude očkování vyžadovat, nebude zřejmě mnoho, když ze všech aktuálně aktivních nemocných má těžký průběh onemocnění covid-19 pouze 0,7 % – ref.[30] a globální průměr IFR (smrtnost) je 0,15 % (v Evropě se může jednat o 0,3 % – 0,4 % – ref.).[31]

Nakonec se písemná forma informovaného souhlasu fyzické osoby, která se účastní klinického hodnocení, vyžaduje i podle § 51 odst. 2 písm. h) z. č. 378/2007 Sb., o léčivech, a jak bylo uvedeno výše, studie ohledně vakcín procházejí 3. fází klinického hodnocení. U nezletilých se vždy vyžaduje souhlas zákonného zástupce, avšak podle ust. § 52 výše uvedeného zákona platí, že u osob mladších 18 let se dovoluje klinické hodnocení, jen když se od něj očekává preventivní nebo léčebný přínos pro tyto osoby. A ten je poněkud sporný, s ohledem na to, že děti tato nemoc zasahuje spíše jen raritně.

 

Závěr

V zájmu důvěry ve vědu a autority je třeba poskytovat objektivní informace. Ti, co si informace předkládané vládou a různými odborníky neověří, se vrhají do zdravotního výkonu, aniž by měli možnost posoudit přínosy a rizika a kvalifikovaně se rozhodnout – na základě informovaného souhlasu, jak vyžaduje zákon.

Na druhé straně ti, co si informace ověřují a odhalí zřejmé nepravdy, se utvrdí v tom, že vláda a s ní spříznění odborníci s námi nejednají fér, a od očkování, které je v indikovaných případech bezesporu velmi užitečné, je to často odradí. V konečném důsledku tak získávají prostor dezinformace a přibývá striktních „odmítačů“ očkování obecně. Nezbývá než vládě gratulovat k „dobře odvedené práci“.

 

Autorka JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR
Foto: canva.com

 


[1] Proč se očkovat, když už jsem covid-19 prodělal? https://www.youtube.com/watch?v=9A7mANb53mc&t=20s či https://www.ceskoockuje.cz/casto-kladene-otazky/ (oboje dostupné 31. 5. 2021).

[2] https://www.vlada.cz/cz/epidemie-koronaviru/startuje-narodni-informacni-kampan-k-ockovani–chce-predevsim-odpovidat-na-otazky-kolem-vakcinace-187652/,

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zacina-kampan-k-ockovani-cilem-je-prihlaseni-70-procent-lidi/2015732 (oboje dostupné 2. 6. 2021).

[3] Covid-19 Vaccine Breakthrough Infections Reported to CDC – United States, January1–April 30, 2021. MMWR Morb Mortal WKLY Rep 2021;70:792–793.DOI:http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7021e3external icon. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7021e3.htm#suggestedcitation (dostupné 31. 5. 2021).

[4] World’s most vaccinated country still struggles with high Covid case rate https://www.standard.co.uk/news/uk/seychelles-covid-case-rate-vaccine-b937069.html.

[5] https://covid19.who.int/region/afro/country/sc (dostupné 31. 5. 2021).

[6] https://www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/vaxzevria-previously-covid-19-vaccine-astrazeneca-epar-product-information_cs.pdf (dostupné 31. 5. 2021).

[7] Hall VJ, Foulkes S., Charlett A., et al.SIREN Study Group. SARS-CoV-2 infection rates of antibody-positive compared with antibody-negative health-care workers in England: a large, multicentre, prospective cohort study (SIREN). Lancet. 2021; Apr 17; 397(10283):1459–1469.

[8] Tři týdny po první dávce vakcíny měly těžký průběh covidu-19 desítky lidí, řada dalších stůně doma, 31. 5. 2021, https://denikn.cz/637022/tri-tydny-po-prvni-davce-vakciny-mely-tezky-prubeh-covidu-19-desitky-lidi-rada-dalsich-stune-doma/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=566700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=Tg3f9IhX0Pk-202106030638&dop_id=12034232  (dostupné 4. 6. 2021).

[9] Hussain, I., Pervaiz, N., Khan, A. et al. Evolutionary and structural analysis of SARS-CoV-2 specific evasion of host immunity. Genes Immun 21409–419 (2020), https://doi.org/10.1038/s41435-020-00120-6, Nature,  3. 12. 2020, https://www.nature.com/articles/s41435-020-00120-6 (dostupné 6. 6. 2021).

[10] Dan J. M., Mateus J., Kato Y., Hastie K. M., et al. Immunological memory to SARS-CoV-2 assessed for up to 8 months after infection. Science. Vol 371, Issue 6529 (2021), https://science.sciencemag.org/content/371/6529/eabf4063.

[11] Imunita po prodělaném covidu je o něco silnější než po vakcíně, https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/imunita-po-prodelanem-covidu-je-o-neco-silnejsi-nez-po-vakcine-40358922 (dostupné 31. 5. 2021).

[12] Krátká Z., Potřebujeme vůbec očkování? 25. 5. 2021,

https://echo24.cz/a/S9azM/potrebujeme-vubec-ockovani (dostupné 31. 5. 2021).

[13] Fleischmannová J., Šimečková E., Séroprevalence IgG protilátek proti spalničkám u zaměstnanců Nemocnice Strakonice Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 69, 2020, č. 3, str. 121–126.

[14] Krátká Z., Potřebujeme vůbec očkování? 25. 5. 2021, https://echo24.cz/a/S9azM/potrebujeme-vubec-ockovani (dostupné 31. 5. 2021).

[15] Doporučení pro očkování proti onemocnění covid-19 aktuálně schválenými vakcínami. Stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČSAKI ze dne 19. 5. 2021, https://www.csaki.cz/dokumenty/COVIDvakciny_521.pdf (dostupné 1. 6. 2021).

[16] Zánět srdečního svalu u mladých může souviset s očkováním, říká nová studie, 2. 6. 2021, https://echo24.cz/a/SYDLg/zanet-srdecniho-svalu-u-mladych-muze-souviset-s-ockovanim-rika-nova-studie?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z- internetu#dop_ab_variant=566700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=u823HeH7Glp-202106022358&dop_id=12022649 (dostupné 2. 6. 2021).

[17] Plošné testování nedává smysl ani finančně, očkujte jen jednou dávkou, vyzývají známí lékaři, 15. 5. 2021, https://echo24.cz/a/SHQ5n/plosne-testovani-nedava-smysl-ani-financne-ockujte-jen-jednou-davkou-vyzyvaji-znami-lekari (dostupné 2. 6. 2021).

[18]  https://www.lekaripomahajicesku.cz/660-2/ (dostupné 6. 6. 2021).

[19] www.clinicaltrials.gov – NCT 04368728, NCT 04470427, NCT 04516746 (dostupné 6. 6. 2021).

[20] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky,

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32004R0726 (dostupné 6. 6. 2021).

[21] Nařízení Komise (ES) č. 507/2006 ze dne 29. března 2006 o podmínečné registraci pro humánní léčivé přípravky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32006R0507 (dostupné 6. 6. 2020).

[22] Fleischmannová J., Šimečková E. Séroprevalence IgG protilátek proti spalničkám u zaměstnanců Nemocnice Strakonice Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 69, 2020, č. 3, str. 121–126.

[23] K předchozí části blíže v Melzer F. Škoda způsobená informací nebo radou. Bulletin advokacie, 2017, http://www.bulletin-advokacie.cz/skoda-zpusobena-informaci-nebo-radou.

[24] https://www.vlada.cz/cz/epidemie-koronaviru/startuje-narodni-informacni-kampan-k-ockovani–chce-predevsim-odpovidat-na-otazky-kolem-vakcinace-187652/, (dostupné 6. 6.2021).

[25] Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. dubna 2021 ve věci Vavřička a ostatní proti České republice, stížnost. 47621/13, 3867/14, 73094/14, 19306/15, 19298/15 a 43883/15.

[26] Téměř všechny oběti covidu jsou senioři, nárůst úmrtí nezpomaluje, 27. 2. 2021, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/temer-vsechny-obeti-covidu-jsou-seniori-narust-umrti-nezpomaluje/2001925 (dostupné 6. 6. 2021).

[27] Mimořádné opatření MZd č. j.: MZDR 20599/2020-83/MIN/KAN.

[28] https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/ (dostupné 6. 6. 2021).

[29] Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

[30] https://www.worldometers.info/coronavirus/?utm_campaign=homeAdvegas1? (dostupné 6. 6. 2021).

[31] Ioannidis J. P. A. Reconciling estimates of global spread and infection fatality rates of COVID-19: An overview of systematic evaluations. European Journal of Clinical Investigation, 26. 3. 2021, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/eci.13554 (dostupné 5. 6. 2021).

Go to TOP