Řadu zajímavých a aktuálních článků přináší nejnovější číslo Bulletinu advokacie, které právě vychází. Nejžhavější legislativní novinkou je jistě nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, který je účinný od 1. června 2021. A právě na praktické obtíže a nejasnosti spojené s výslednou podobou zákona se zaměřuje vynikající článek Vlastimila Pihery a Kateřiny Ronovské „Rozpaky nad evidencí skutečných majitelů“.

I v tomto čísle pokračuje seriál o  zákonu č. 527/2020 Sb., účinném od 1. 1. 2021, tedy velké novele AML zákona a dalších zákonů, včetně zákona o advokacii, jehož dopadům na advokátní povinnosti se věnuje autorka Petra Vrábliková. Její nejnovější příspěvek nazvaný „Kontrola klienta a náhradní způsoby identifikace a kontroly klienta podle AML zákona – část druhá“, rozebírá možné způsoby identifikace klienta advokátem, při níž není klient osobně přítomen, tedy identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, identifikaci za využití tzv. bankovní identity, identifikaci  prostředkovanou, identifikaci převzatou a identifikaci provedenou prostřednictvím tzv. vázaného zástupce. Předchozí díly najdete v BA č. 1-2/2021, 3/2021 a 4/2021.

Novému institutu prohlášení viny, který byl s účinností od 1. 10. 2020 vložen do trestního řádu a trestního zákoníku zákonem č. 333/2020 Sb. se pak věnuje článek Šárky Gondekové „Prohlášení viny jako kvalifikované doznání nekvalifikovaného“, která se v něm mj. zamýšlí nad tím, zda z hlediska obhajoby nejde o institut poškozující práva obžalovaného.

Vysoce praktickým tématem, pojednaným ovšem na vysoce odborné úrovni, se zabývá osvědčená autorská dvojice Petr Tégl a Filip Melzer v příspěvku K domněnce opuštění nemovité věci dle § 1050 odst. 2 o. z. a jejím právním následkům, ve kterém autoři vyvracejí v posledních letech často opakovaná tvrzení, že v případě nemovitostí, u nichž není ze zápisu v katastru nemovitostí vlastník identifikovatelný a vlastníka není možno zjistit ani postupem uvedeným v § 65 katastrálního zákona, se po uplynutí 10 let od nabytí účinnosti o. z. stane vlastníkem uvedených nemovitostí Česká republika.

Případy z praxe jsou inspirovány i dva další odborné články; v prvním, nazvaném „Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti jako vysvobození  dlužníka?“ se jeho autor Karel Svoboda zamýšlí nad tím, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti podle § 71b notářského řádu může sloužit k „odklonu“ majetku dlužníka ve prospěch jeho jiného (a možná jen údajného věřitele), a to za situace, kdy jiný věřitel již vůči dlužníku získal soudní rozhodnutí, kterým se dlužníkovi zakazuje dispozice s majetkem.

Druhý článek, „Kontradiktornost ve vykonávacím řízení trestním – řízení o přerušení a upuštění od výkonu trestu“ Markéty Brunové a Iva Polanského, pojednává o zásadě kontradiktornosti v kontextu vykonávacího řízení, konkrétně v souvislosti s řízením o přerušení a upuštění od výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ze zdravotních důvodů. Autoři poukazují na některé nežádoucí fenomény aplikační praxe a navrhují možné způsoby jejich řešení.

Kromě dalších odborných článků, nezbytné judikatury i recenzí v Bulletinu advokacie č. 5 najdete i vyhlášení 16. (dvoj)ročníku prestižní celojustiční soutěže Právník roku 2021/22. Nominovat vynikající odborníky v některé z pěti stálých odborných kategorií (občanské právo, trestní právo, správní právo, pracovní právo, IT právo) bude možné od 31. května 2021 na webových stránkách www.pravnikroku.cz.

Příjemné počtení!

Redakce AD
Foto: BA; obrázek – Lubomír Lichý