Cenu Václava Havla získala Ludžajn Hazlúlová ze Saudské Arábie

Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 dne 19. dubna 2021 udělilo Cenu Václava Havla za rok 2020. Získala ji Ludžajn Hazlúlová (Loujain Alhathloulová), jedna z vůdkyň hnutí za ženská práva v Saúdské Arábii. Stojí v čele odporu proti zákazu řízení žen a saúdskoarabskému systému mužského opatrovnictví. Ocenění se uděluje od roku 2013.

Za vítězku ocenění při online přenosu převzala její sestra, protože Ludžajn byla unesena, odsouzena a od roku 2018 opakovaně vězněna. Propuštěna byla teprve před několika týdny, ale její svoboda je stále omezována, uvedla Nadace Václava Havla.

„V Saúdské Arábii se Ludžajn stala symbolem lidských práv. (…) Děkuji vám všem za podporu,“ uvedla sestra oceněné v přímém přenosu.

Nominovány byly letos tři kandidátky, které se angažují v oblasti ženských práv a rovnosti pohlaví. Pořadatelé vyzdvihli jejich „kuráž, vášeň a odvahu bojovat“. Všechny nominované jsou „inspirací pro nás všechny a pro všechny ženy a dívky po celém světě“, zaznělo v přenosu z budovy Rady Evropy ve Štrasburku.

Dalšími oceněnými jsou sestry z kláštera Amitabha Drukpa v Nepálu, jež se proslavily dodáváním zásob do odlehlých vesnic po zemětřesení v oblasti Káthmándú v roce 2015 a Julienne Lusengeová z Konga, která dokumentuje případy sexuálního zneužívání a násilí na ženách páchaném v této africké zemi.

Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky doprovází odměna 60 000 eur, pamětní plaketa a diplom. Nominaci na cenu mohou získat jednotlivci, nevládní organizace či instituce usilující o dodržování lidských práv.

 

Kdo je Ludžajn Hazlúlová (31), která získala letošní Cenu Václava Havla za lidská práva?

Ludžajn Hazlúlová se narodila 31. července 1989 v Džiddě a je jednou z vůdkyň feministického hnutí v Saúdské Arábii. Stojí v čele odporu proti zákazu řízení žen a saúdskoarabskému systému mužského opatrovnictví. Za svoje aktivity byla v zemi několikrát zatčena a uvězněna.

Problémy má v Saúdské Arábii od roku 2013, kdy začala prosazovat právo žen řídit automobily. O rok později byla dvakrát zatčena na 73 dní, když chtěla přijet sama autem ze Spojených arabských emirátů, kde získala platný řidičský průkaz, do Saúdské Arábie.

Spolu s dalšími aktivisty byla Hazlúlová znovu zatčena v květnu 2018 krátce předtím, než království umožnilo ženám řídit auta. Důvodem jejího zadržení byl údajný pokus o destabilizaci státu. Provládní média o této skupině hovořila jako o zrádcích, protože udržovali kontakty se zahraničními diplomaty a nevládními organizacemi.

Hazlúlová na protest proti svému zatčení a nemožnosti kontaktovat rodinu držela několikrát hladovku. Proces s ní začal v březnu 2019 u trestního soudu v Rijádu, ale stání nemohli být přítomni novináři ani diplomaté. V prosinci 2020 jí soud vyměřil šestiletý trest vězení na základě zákona o terorismu a kybernetické kriminalitě. Ochránci lidských práv obvinění označili za politicky motivovaná. Soud, který zároveň Hazlúlové uložil pětiletý zákaz vycestovat, dva roky a deset měsíců z trestu změnil na podmínku. Propuštěna byla Hazlúlová po tříletém vězení v únoru letošního roku.

Podle rodiny aktivistky a organizací na ochranu práv byla Hazlúlová ve vězení vystavena mučení, včetně elektrických šoků, waterboardingu, bití a sexuálních útoků. To však místní úřady odmítají. Odvolací soud v Saúdské Arábii tvrzení Hazlúlové o mučení podle sdělení rodiny zamítl pro nedostatek důkazů.

V roce 2015 byla zařazena na seznam 100 nejvlivnějších arabských žen roku a o čtyři roky později časopisem Time mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. V roce 2019 obdržela spolu s dalšími saúdskoarabskými aktivistkami ocenění amerického PEN klubu Freedom to Write (Svoboda psát). O rok později se její jméno objevilo mezi nominovanými na Nobelovu cenu za mír.

Přehled laureátů Ceny Václava Havla:

2013 – Ales Bjaljacki (Bělorusko)

2014 – Anar Mammadli (Ázerbájdžán)

2015 – Ljudmila Alexejevová (Rusko)

2016 – Nadja Muradová (Irák)

2017 – Murat Arslan (Turecko)

2018 – Ojub Titijev (Rusko)

2019 – Ilham Tohti (Čína) a Mládežnická iniciativa za lidská práva (YIHR)

2020 – Ludžajn Hazlúlová (Saúdská Arábie)

 

Zdroj: ČTK; Knihovna Václava Havla
Foto: Havel Channell, Knihovna Václava Havla

Go to TOP