Ústavní soudci ponechali zákon o soudních poplatcích beze změn

Ústavní soud zveřejnil 7. dubna 2021 rozhodnutí s právní větou ve věci sp. zn. Pl. ÚS 9/20. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že soudní poplatek je nutné uhradit ve lhůtě, jinak se k platbě nepřihlíží, a to bez ohledu na okolnosti. Ústavní soud tak zamítl návrh Městského soudu v Praze na zrušení části zákona o soudních poplatcích. Právní úpravu označil za přísnou, avšak nikoliv protiústavní.

Městský soud v Praze se v souvislosti s jím vedeným řízením domáhá zrušení ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSP“), v rozsahu jeho třetí (poslední) věty znějící: „K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“, která byla do § 9 odst. 1 doplněna zákonem č. 296/2017 Sb.

Městský soud má za to, že do účinnosti novely zákona o soudních poplatcích provedené zákonem č. 296/2017 Sb. nebylo ani v soudní praxi pochyb o tom, že soudní poplatek je možno účinně zaplatit až do okamžiku právní moci usnesení o zastavení řízení, tedy nejen do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení, avšak také po celou dobu trvání případného odvolacího řízení proti tomuto usnesení. Dle navrhovatele za stávající úpravy, která se použije i v předmětné věci, nemůže ani soud prvního stupně, ani soud odvolací přihlédnout k tomu, z jakých důvodů nebyl soudní poplatek za žalobu zaplacen ve lhůtě žalobci k tomu poskytnuté. Taková právní úprava ovšem dle jeho názoru odporuje ústavnímu pořádku. Nemožnost zohlednění jakýchkoli omluvitelných důvodů v případě opožděné platby soudního poplatku a z toho nevyhnutelně plynoucí zastavení řízení představuje dle názoru navrhovatele takové omezení přístupu k soudu a odepření spravedlnosti, že se ocitá v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud návrh na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., která zní „K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“, zamítl.

„Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí,“ stojí v usnesení. Ústavní soudci rozhodli jednomyslně.

Zákon výslovně říká, že k zaplacení poplatku po uplynutí lhůty se nepřihlíží. Soudy tak mohou řízení, s jehož zahájením je poplatek spojen, zastavit. Podle městského soudu jde o zbytečně tvrdou úpravu, která nebere v potaz například možné pochybení banky či pošty při vyřizování platby ani jiné specifické okolnosti, kdy plátce sám prodlení nezavinil.

Následky zastavení řízení kvůli nezaplacení soudního poplatku mohou být zásadně negativní a mnohdy nenapravitelné, upozornil Městský soud v Praze. Nynější právní úprava podle návrhu představuje takové omezení přístupu k soudu a odepření spravedlnosti, že se ocitá v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soudci ale kritický náhled nesdíleli.

Právo na přístup k soudu je v Listině základních práv a svobod formulováno tak, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva. „Na této formulaci je podstatná podmínka, že práva se lze domáhat ‚stanoveným postupem‘. ÚS považuje ‚stanovený postup‘ upravený v napadeném ustanovení za přísný, avšak ústavně konformní,“ uvedl ÚS v nálezu.

Soudní poplatky se v Česku vybírají podle sazebníku například za návrh na zahájení řízení v některých občanskoprávních záležitostech, vydání elektronického platebního rozkazu, nařízení předběžného opatření, uznání cizích rozhodnutí nebo za uzavřený smír.

Právní věta:

Právo na přístup k soudu je v čl. 36 odst. 1 Listiny formulováno tak, že „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva …“ Na této formulaci je podstatná podmínka, že práva se lze domáhat „stanoveným postupem“. Ústavní soud považuje „stanovený postup“ upravený v napadeném ustanovení za přísný, avšak ústavně konformní. Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.

Úplné znění nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/20 zde

Zdroj: ÚS; ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP