Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. února 2020.

Odpovědnost státu za škodu, § 8 předpisu č. 82/1998 Sb.

Podmínka existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. je splněna tehdy, bylo-li pravomocné nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí zrušeno nebo změněno pro nezákonnost, a to bez ohledu na další průběh řízení, v němž bylo dané rozhodnutí vydáno.

Byl-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek odkládající právní moc i vykonatelnost rozhodnutí, posuzuje se nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve vztahu k pravomocnému rozhodnutí o tomto opravném prostředku.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 09. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1954/2019)

 

Akciová společnost, Bezdůvodné obohacení, Neplatnost právního úkonu, Představenstvo, Péče řádného hospodáře, Pracovní poměr,

§ 192 obch. zák., § 194 odst. 4 obch. zák., § 66 odst. 2 obch. zák., § 2 odst. 1 předpisu č. 262/2006 Sb.

Obchodním vedením akciové společnosti je organizování a řízení její běžné podnikatelské činnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti, a to bez ohledu na to, zda je vykonává samo představenstvo společnosti či samostatně představenstvem pověřený člen představenstva anebo třetí osoba.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 09. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019)

Podnikání, Insolvenční řízení, Oddlužení, § 149 odst. 2 písm. a) IZ., § 389 IZ.

Vznikly-li dluhy z činnosti, v rámci níž dlužník vystupoval při investování na finančních trzích jako zákazník (investor), který hodlá zhodnotit naspořené finanční prostředky obchodováním s investičními nástroji, nejde jen proto o dluhy z podnikání ve smyslu § 389 insolvenčního zákona. Na charakter těchto dluhů nemá vliv ani skutečnost, že dlužník si opakovaně (třikrát) finanční prostředky k investování zapůjčil od třetích osob.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 05. 2019, sen. zn. 29 NSČR 102/2017)

Insolvenční řízení, Insolvenční správce, Zpeněžování, Zástavní právo, Exekuce, § 298 IZ., § 337h odst. 1 o. s. ř., § 46 odst. 7 předpisu č. 120/2001 Sb.

Byl-li majetek tvořící předmět zajištění (zástavu) v souladu se zákonem zpeněžen v exekučním řízení a byl-li dosažený výtěžek takového zpeněžení postupem podle § 46 odst. 7 exekučního řádu předán do majetkové podstaty dlužníka, kde má být vydán zajištěnému (zástavnímu) věřiteli, jehož zástavní právo v exekučním řízení zaniklo podle § 337h odst. 1 o. s. ř., nenáleží insolvenčnímu správci dlužníka odměna za zpeněžení předmětu zajištění, kterou by si postupem podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona mohl odečíst od výtěžku zpeněžení předmětu zajištění před jeho vydáním zajištěnému věřiteli.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 07. 2019, sen. zn. 29 NSČR 180/2017)

Incidenční spory, Pojistné na sociální zabezpečení, § 168 odst. 2 písm. e) IZ., § 203a IZ., § 3 odst. 4 předpisu č. 589/1992 Sb., § 6 odst. 2 předpisu č. 589/1992 Sb., § 13 předpisu č. 589/1992 Sb., § 14 odst. 1, 3 předpisu č. 589/1992 Sb., § 14a odst. 1, 3 předpisu č. 589/1992 Sb.

Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osoby samostatně výdělečně činné za dobu předcházející dni, kdy byl zjištěn úpadek dlužníka, nejsou phledávkami za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 insolvenčního zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 02. 07. 2019, sen. zn. 29 ICdo 21/2017)

Náhrada škody, § 18 odst. 4,5 předpisu č. 99/2004 Sb., § 494 o. z.

Škodou na věcech vzniklou v souvislosti s výkonem činnosti rybářské stráže podle § 18 odst. 4 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, je i škoda vzniklá usmrcením nebo poraněním psa, který člena rybářské stráže při výkonu činnosti doprovázel.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 06. 2019, sp. zn. 25 Cdo 4314/2018)

Náhrada škody, § 2924 o. z., § 237 o. s. ř., § 2 odst. 5 předpisu č. 274/2001 Sb., § 420a obč. zák., § 2918 o. z.

Za újmu způsobenou únikem splaškové vody z kanalizace odpovídá provozovatel kanalizace (§ 2924 o. z.) bez ohledu na to, že mezi ním a poškozeným neexistoval závazkový právní vztah. Pro objektivní odpovědnost z provozní činnosti je bez významu, že nepříznivý vliv provozu na okolí byl vyvolán pochybením jiného subjektu pověřeného provozovatelem konkrétní technickou činností na kanalizačním řadu. Provozovatel se zprostí odpovědnosti (§ 2924 věta druhá o. z.), prokáže-li, že si při provozní činnosti počínal s opatrností, jaká odpovídá dosažené úrovni poznání v daném oboru i obecné zkušenosti (řádný a odborně způsobilý provozovatel).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 06. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1127/2018)

Okamžité zrušení pracovního poměru, Mzda (a jiné obdobné příjmy), Srážky ze mzdy, § 144a odst. 4 předpisu č. 262/2006 Sb., § 147 odst. 3 předpisu č. 262/2006 Sb., § 1982 o. z., § 2045 o. z., § 56 odst. 1 písm. b) předpisu č. 262/2006 Sb.

Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 o. s. ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 05. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019)

Nájem bytu, Úroky z prodlení, § 2270 odst. 1 o. z., § 2271 o. z., § 2295 o. z., § 1970 o. z., § 2235 odst. 1 o. z., § 2239 o. z., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř., § 2292 o. z.

Při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši.

Pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o. z. do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán (§ 2292 o. z.), bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 05. 06. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018)

Nájem bytu, Neplatnost právních jednání (o. z.) [Právní jednání (o. z.)], § 2249 o. z., § 582 o. z., § 2237 o. z.

Nájemce může vyjádřit souhlas s návrhem pronajímatele na zvýšení nájemného učiněným podle § 2249 odst. 1 o. z. i tím, že zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem zvýšené nájemné.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4150/2018)

Zastoupení, Právnická osoba, Statutární orgán, § 163 o. z., § 164 o. z., § 431 o. z., § 440 o. z.

Zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (sui generis), na něž nedopadá ani úprava smluvního zastoupení (§ 441 až 456 o. z.), ani úprava zastoupení zákonného (§ 457 až 488 o. z.).

Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se pravidla pro dodatečné schválení řídit ustanovením § 440 o. z., nikoliv (i) ustanovením § 446 o. z. (výjimku může představovat situace, kdy člen statutárního orgánu bude jednat jako zmocněnec v souladu s § 164 odst. 2 in fine o. z. a překročí plnou moc). Ustanovení § 431 o. z. nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 07. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017)

Odpovědnost státu za škodu, Náhrada nemajetkové újmy (o. z.), § 3 odst. 1 písm. b) předpisu č. 82/1998 Sb., § 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 6 odst. 1 předpisu č. 111/1998 Sb.

Za újmu způsobenou výkonem samosprávné působnosti veřejné vysoké školy odpovídá tato veřejná vysoká škola podle obecných předpisů, a nikoliv stát podle zákona č. 82/1998 Sb.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 07. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2301/2017)

Bezdůvodné obohacení, § 2991 o. z., § 2997 odst. 1 o. z., § 1936 odst. 2 o. z.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného (§ 2991 o. z.) není vyloučeno podle § 2997 odst. 1, věty druhé, o. z. samotnou skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky dle § 1936 odst. 2 o. z.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 03. 05. 2019, sp. zn. 28 Cdo 208/2019)

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: Pixabay