Březnové číslo Bulletinu advokacie upozorňuje již na obálce své čtenáře na nabídku online vzdělávání, kterou stále rozšiřuje jak Česká advokátní komora, tak například i Pražské sdružení Jednoty českých právníků. Nelepšící se epidemiologická situace zatím odsouvá v čase prezenční přednášky, semináře i konference. Také od pořadatelů tradičních Karlovarských právnických dnů přišla těsně před uzávěrkou čísla smutná zpráva, že se jejich XXVII. ročník neskuteční. Lepší zprávou ale je, že naplánován je již její XXIX. ročník, a to na 16. až 18. června 2022. 

Zatím ale letošní třetí číslo BA nabízí k domácímu samostudiu řadu zajímavých článků. V prvé řadě je to článek Petry Vráblikové Novela AML zákona: Identifikace klienta advokátem, který navazuje na autorčin příspěvek Velká novela AML zákona a zákona o advokacii – několik úvodních upozornění, publikovaný v BA č. 1-2/2021/, a obsáhle sumarizuje postup při identifikaci klienta advokátem, včetně novinek, jež přinesl zák. č. 253/2008 Sb., účinný od 1. 1. 2021. Ten novelizoval zákon č. 253/2008 Sb. i ustanovení řady dalších zákonů, včetně zákona o advokacii, jež se týkají provádění opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/FT).

Cílem následujícího obsáhlého příspěvku Martina Hobzy Korporátní dluhopisy: černé ovce kapitálového trhu? je identifikovat problematické oblasti regulace při nabízení korporátních dluhopisů neprofesionálním, retailovým investorům, analyzovat, nakolik je možné přispět ke snížení rizik, a poskytnout výklad nejednoznačných oblastí. Autor se prioritně zaměřuje na distribuci korporátních dluhopisů finančními zprostředkovateli, včetně dluhopisových platforem.

Článek Patrika Provazníka Hranice mezi kvalifikací žalob ze smlouvy a z deliktu pro účely alternativních jurisdikčních pravidel bruselského systému pak rozebírá rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Wikingerhof (C-59/19), jež cenným příspěvkem SD EU na cestě za právní jistotou ve fázi určování mezinárodní soudní příslušnosti ve věcech občanských a obchodních. Autor se ale podrobně věnuje i některým předcházejícím rozhodnutím SD EU, řešícím problematiku nalezení pomyslné kvalifikační hranice mezi žalobami ze smlouvy a z deliktu pro účely pravidel tzv. zvláštní příslušnosti bruselského systému, pokud lze vytýkané jednání hodnotit jako porušení smluvního závazku a současně jako porušení zákonné povinnosti.

Další z příspěvků v nejnovějším čísle BA, nazvaný Recidiva jako okolnost zakládající trestní odpovědnost a rovnost před zákonem od Davida Jochmana, je teď možné číst v aktuálním světle nedávného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu, podle něhož se mají krádeže za nouzového stavu trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisejí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Jochmanův článek se věnuje problematičnosti právní úpravy skutkové podstaty krádeže v § 205 odst. 2 trestního zákoníku, v níž se jako v jediné skutkové podstatě účinného trestního zákoníku stanoví, že samotná recidiva je podmínkou zakládající trestní odpovědnost. Podle Jochmana dané ustanovení dlouhodobě produkuje absurdní rozhodnutí, je v kolizi se zásadou rovnosti před zákonem a mělo by být zrušeno, případně náležitě novelizováno.

Z řady odborných příspěvků, které BA číslo 3 přináší, samozřejmě včetně judikatury a recenzí, bychom závěrem ještě upozornili na článek Zdeňka Vojtáška Soudní přezkum postupu správního orgánu při nezahájení řízení z moci úřední, který se zabývá otázkou přípustnosti soudního přezkumu postupu správních orgánů v případě, že neshledají důvod k zahájení správního řízení z moci úřední dle § 42 správního řádu na základě podnětu fyzické či právnické osoby.

Ke čtení je toho ale na první jarní dny ještě mnohem víc, stačí jen zalistovat.

Redakce AD
Foto: ČAK
Obrázek: Lubomír Lichý