Krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisejí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. O výkladu trestního zákoníku rozhodl velký senát Nejvyššího soudu. Jeho postoj by se měl promítnout do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou spáchaných od loňského jara i některých dalších trestních činů. Dosud odcházeli usvědčení zloději od soudů automaticky s přísnějšími tresty.

Unie obhájců ČR se opakovaně stavěla proti neúměrné kriminalizaci bagatelních deliktů ve stavu nouze. Přivítala už názor šestého senátu NS a doufala, že si jej osvojí také Velký senát NS, což se stalo. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu považuji za rozumné a dobře zdůvodněné. Vysoké tresty ukládané za drobné krádeže pouze proto, že byl vyhlášen nouzový stav, ničemu nepomáhaly a nebyly spravedlivé. Mnoho odborníků, včetně Unie obhájců, je kritizovalo v zásadě s obdobným odůvodněním, k němuž dospěl Velký senát Nejvyššího soudu. Rád bych ocenil i rozvážnost soudců nižších stupňů, kteří rozhodovali stejně již před tímto rozhodnutím,“ podotkl k dnešnímu rozhodnutí JUDr. Petr Toman, LL.M., advokát, člen prezídia Unie obhájců ČR a představenstva ČAK.

Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.

Podle NS je však vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.

„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.,“ stojí v rozhodnutí NS, který konkrétně zmiňuje třeba potenciální krádeže respirátorů či zdravotnických potřeb.

Jednotlivé senáty Nejvyššího soudu měly dosud různé názory. Pravomoc určit, který názor se uplatní, má devítičlenný velký senát. Obrátil se na něj v lednu šestý senát, který zaujal liberálnější postoj, než jaký se objevil v jednom starším rozhodnutí NS. Konkrétně se šestý senát zabýval případem muže, který na čerpací stanici ukradl balíček bonbonů a pak vyhrožoval obsluze. Dostal 2,5 roku vězení nepodmíněně. Velký senát mu dnes snížil trest na jeden rok.

Rozhodnutí velkého senátu se patrně dotkne řady dosud neuzavřených případů. Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství 8354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19 393 krádeží. Podle informací žalobců byly dosud většinově posuzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.

„Rozhodnutí NS vítáme, jakkoliv zatím neznáme podrobnosti. Očekáváme, že toto rozhodnutí jasně vymezí podmínky pro použití přísnější kvalifikace,“ uvedl v reakci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.

Nejvyšší soud ovšem tuto část pandemického zákona před jeho nedávným přijetím kritizoval, nebyla podle něj projednána s odborníky na trestní právo, navíc jde o nepřímou novelu trestního zákoníku, která omezuje soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. NS proto avizoval, že spornou část trestního zákoníku sám vyloží, což tímto udělal.

Zdroj: ČTK
Foto: www.canva.com