Ústavní soud ve svém usnesení ve věci sp. zn. III.ÚS 3383/20 ze dne 2. února 2021 odmítl stížnost vězně, jenž se domáhal přerušení trestu kvůli rychlému šíření koronaviru ve věznicích. Poukazoval na svůj zdravotní stav, který by nemoc covid-19 mohla dále zhoršit. Neuspěl však u městského i krajského soudu, a nakonec ani u soudců ÚS.

Případem se původně zabýval Městský soud v Brně. Poukázal na to, že věznice v Česku přijaly řadu opatření proti šíření virového onemocnění a že nákaza by muži hrozila i na svobodě. Žádost o přerušení výkonu trestu proto soud označil za zcela nedůvodnou.

Vězeň neuspěl ani u Krajského soudu v Brně, který konstatoval, že vězeň sice trpí těžkým kardiovaskulárním onemocněním, ale jeho stav je stabilizovaný a může se léčit ve věznici.

V následné ústavní stížnosti muž poukazoval na údajné porušení práva na ochranu zdraví a práva na život. Tvrdil, že po náročné operaci mu nebyla umožněna lázeňská péče a že koronavirus jej vzhledem k jeho diagnóze ohrožuje na životě.

Ústavní soudci považovali stížnost za zjevně neopodstatněnou. Soudy podle něj dostatečně srozumitelně a racionálně vysvětlily, proč žádosti o přerušení výkonu trestu nevyhověly.

„Soudy nevyloučily vážný zdravotní stav stěžovatele, ani jeho obavu z nákazy současným vážným virovým onemocněním, ale dospěly k závěru, že všechna přijatá opatření jsou takového rázu, že riziko minimalizují a nedošlo tedy ke splnění podmínek pro přerušení výkonu trestu,“ stojí v usnesení.

Koronavirová pandemie výrazně ovlivnila život za zdmi českých věznic. K jejím dopadům patří omezení návštěv rodinných příslušníků vězňů, snížená zaměstnanost odsouzených i změněný režim vycházek a volnočasových aktivit.

Zdroj: ČTK; Ústavní soud
Foto: www.canva.com