Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeld, a potvrdil tak rozsudek českého Ústavního soudu, který svým nálezem sp. zn. III. ÚS 1283/17 z 16. května 2020 zamítl ústavní stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeld proti usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou týkajících se vydání zámku Opočno. Zámek Opočno na Rychnovsku tak zůstane státu. Informoval o tom – s odvoláním na Ministerstvo spravedlnosti – Český rozhlas Radiožurnál.

Zamítnutím stížnosti ESLP končí takřka třicetiletý spor o vlastnictví zámku Opočno mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeld a Českou republikou. Ministerstvo spravedlnosti tak považuje záležitost za ukončenou. V současné době však stále ještě pokračuje spor o část mobiliáře zámku, kterým se nyní zabývá Krajský soud v Pardubicích.

Během 2. světové války, v roce 1942, zabavili Opočno nacisté, po válce pak zámek převzal stát. Po roce 1990 se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty – po jistou dobu dokonce Kristina Colloredo-Mansfeld zámek  spravovala. Po zásahu Ústavního soudu v dubnu 2007 ale stát objekt znovu převzal do své péče. Díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla později Kristina Colloredo-Mansfeld obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako v předchozím případě, zámek tedy spravuje Národní památkový ústav.

Výběr informací o zámku a o restitučních sporech o zámek v Opočně

Renesanční arkádový zámek, který leží zhruba 30 kilometrů východně od Hradce Králové, patří k nejvyhledávanějším památkám Královéhradeckého kraje. K zámku, který od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky, přiléhá členitý přírodně krajinářský park. Rod Colloredů získal zámek Opočno do vlastnictví po r. 1634.

V roce 1942 zámek rodině zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Zástupci rodiny Colloredo-Mansfeld se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeld, dcera posledního majitele  a v roce 1991 požádala o vydání zámku.

Jako první rozhodoval o žalobě rodiny Colloredo-Mansfeld Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský Okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef za druhé světové války nepozbyl československé státní občanství, a poválečná konfiskace zámku tak nebyla podle soudu zákonná.

Vydání zámku původním majitelům později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a Národní památkový ústav, spravující zámek, neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc Okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holokaustu, o které v případě Opočna nešlo.

V září 2005 tak Okresní soud v Rychnově rozhodl, že zámek v Opočně patří Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeld se ale nevzdala a o vydání zámku usilovala i v dalších letech, a to u soudů všech stupňů včetně Ústavního.

ÚS v dubnu 2012 potvrdil, že zámek a další majetek zůstane státu, o dva roky později ale vyhověl žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Kristina Colloredo-Mansfeld se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu, a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí. Obnovené řízení ponechalo zámek státu, v únoru 2017 to potvrdil Nejvyšší soud. V květnu 2020 ÚS zamítl následnou stížnost Kristiny Colloredo-Mansfeldové, zámek tak zůstane státu. Nyní Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů, a tím potvrdil loňský rozsudek ÚS.

Vedle budovy zámku usilují Kristina Colloredo-Mansfeld a její bratranec Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld o vydání mobiliáře, tedy několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení později odmítl i Ústavní soud.

Na podzim 2017 ÚS odmítl návrh Kristiny Colloredo-Mansfeld na obnovu řízení o dvou stížnostech týkajících se mobiliáře. V lednu 2018 ale Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zveřejnil rozsudek, kterým snahu Kristiny Colloredo-Mansfeld o obnovení řízení ohledně vydání mobiliáře podpořil, podobně rozhodl ESLP i v případě jejího bratrance Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. V průběhu roku 2018 ÚS řízení obnovil a v červnu 2020 svým nálezem Pl. ÚS 25/17 Ústavní soud rozhodl, že justice musí spor o mobiliář zámku Opočno znovu otevřít.

Advokátní deník informoval o „kauze Opočno“ také ZDE.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv zámku Opočno