Zákon roku 2020! Už podvanácté vybírá odborná veřejnost v anketě Zákon roku, které poskytuje tradičně záštitu i ČAK, legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání v České republice. V letošním ročníku je pět nominovaných a Advokátní deník postupně představuje všech pět kandidátů. Tím prvním je tzv. zákon o bankovní identitě, jehož spoluautor Mgr. František Korbel, Ph.D., advokát a člen LRV, poukazuje na jeho revolučnost pro podnikatelskou sféru.

Univerzální bankovní identita přináší zásadní posun do elektronické identifikace ve všech oblastech života, včetně podnikání a vztahů se státem. V době tolik závislé na online přístupu ke službám tak pro miliony uživatelů přichází možnost zdarma a dobrovolně použít svůj přístup do elektronického bankovnictví k bezpečné a státem uznávané identifikaci. Samozřejmě ji využijí i advokáti!

V čem je tzv. zákon o bankovní identitě tak významný?

Zákon o bankovní identitě (č. 49/2020 Sb.) nabyl účinnosti 1. ledna 2021. Abych byl přesný, jde o novelu zákona o bankách, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML) a dalších zákonů, ale zkráceně bývá označován jako zákon o bankovní identitě. Jeho přijetí umožnilo rozšířit služby bank o elektronické ověřování totožnosti, podepisování a další elektronické služby vytvářející důvěru. S příchodem bankovní identity, jedné z nejbezpečnějších a nejvíce využívaných digitálních identifikačních metod současnosti, nastala revoluční změna v ověřování identity na dálku.

Nebude to tedy ale pro uživatele příliš neznámé, složité a finančně nákladné?

Naopak, pomocí bankovní identity je možné jednoduše ověřit totožnost člověka online pomocí přístupových údajů do internetového bankovnictví. Bankovní identita je náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech digitálních jednání vůči státu i soukromému sektoru. Je přitom zdarma a okamžitě dostupná více jak pěti milionům obyvatel České republiky, kteří se navíc nemusí učit nic nového – prostě jen využijí to, co už dávno důvěrně znají – přihlášení do internetového bankovnictví. V praxi půjde nejčastěji o tzv. mobilní klíč v mobilním telefonu v kombinaci s otiskem prstu či rozpoznáním obličeje. Systém bude financován z plateb poskytovatelů služeb využívajících bankovní identitu, podobně jako systém platebních karet.

To zní velmi slibně, kde se ta myšlenka vzala a kdy?

Nápad na zavedení bankovní identity v České republice přišel již v roce 2017 z bankovního sektoru. Česká legislativa ale tehdy elektronickou identifikaci prostřednictvím bank neumožňovala. Česká bankovní asociace proto iniciovala vznik příslušné legislativy. S pomocí řady členských bank, ICT Unie, advokátů HAVEL & PARTNERS a ROWAN LEGAL a skupiny aktivních poslanců podvýboru pro e-Government vznikl návrh zákona a po mnoha jednáních se státní správou byl podpořen všemi resorty i Českou národní bankou a téměř jednomyslně schválen.

Byl inspirací nějaký již fungující zahraniční systém?

Inspirace přišla do Česka ze severských zemí. Bankovní identita je tam fungujícím a ověřeným konceptem. Elektronickou identifikaci a podepisování přes bankovní identitu využívá v Norsku 90 procent aktivních obyvatel. Věříme, že i Českou republiku čeká skandinávský boom a že i u nás půjde brzy o nejrozšířenější způsob digitálního ověření totožnosti.

Co tedy zákon konkrétně umožňuje?

Tento zákon rozšířil činnosti, které banky mohou vykonávat, o poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru. Umožnil také bankám přístup do základních registrů a informačních systémů veřejné správy a ověřovat aktuálnost údajů o jejich klientech, které jsou pro identifikační služby nezbytné.

Jak to bude tedy konkrétně fungovat v praxi?

K využití bankovní identity stačí mít smlouvu o elektronickém bankovnictví s bankou, která je zapojena do projektu. Zda se banka projektu účastní, lze zjistit na stránkách bankovní identity. Ověřování totožnosti prostřednictvím bankovní identity následně probíhá pouze se souhlasem klienta. Bez něj banka neposkytne jakékoli údaje druhé straně. Klient tak má přehled a rozhodující slovo o tom, kdo a proč může jeho totožnost ověřit.

Nahradí bankovní identita občanské průkazy?

Bankovní identita umožní veřejnosti i přístup k online službám státu a dalších orgánů veřejné moci. Stát s bankovní identitou získal zdarma velmi širokou základnu důvěryhodně identifikovaných uživatelů a bankovní identitu uznává jako důvěryhodný prostředek i pro služby veřejnoprávního e-Governmentu. Lze očekávat, že využití bude brzy dramaticky vyšší, než u elektronických občanských průkazů, které vyžadují čtečku a lidé s nimi neumějí pracovat.

Jaké bude mít tedy využití v komerční sféře?

Bankovní identita toho umí mnohem víc, než jsem již zmínil. Kromě metody pro online ověření totožnosti bude také metodou pro elektronický podpis, nebo se bude využívat k přihlašování do desítek uživatelských účtů napříč internetem (tzv. single sign-on). Měla by umožnit i autorizaci jednoduchých plateb. To všechno má obrovský potenciál pro využití v komerční sféře. A to především v části post-paid služeb, tedy služeb placených až po jejich čerpání, které vyžadují důvěryhodnou identifikaci klienta. O bankovní identitu tak například projevili zájem telekomunikační operátoři či distribuční firmy.

Jak vidíte využití bankovní identity v advokacii?

O využití služeb veřejnoprávního e-Governmentu by si měli hlasitě říci i advokáti, například pro účely vzdáleného přístupu do elektronických evidencí a spisů. Využít ji mohou též pro účely identifikace klienta při transakcích podle AML. Prakticky veškeré potřeby a úkony advokáta, které mohou být digitalizovány, budu moci využít jeho bankovní identitu. To stejné platí i pro naše klienty.

Podrobný odborný příspěvek k tomuto aktuálnímu tématu připravujeme také pro tištěný Bulletin advokacie!

---

Vedle bankovní identity jsou v letošním ročníku další čtyři nominované legislativní počiny:

• bezplatný přístup k technickým normám (novela zákona o technických požadavcích na výrobky),
• flexibilnější pracovněprávní vztahy (novela zákoníku práce),
• možnost zpětného uplatnění daňové ztráty – loss carryback (zákon, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru),
• předvídatelná pravidla hospodaření s vodou v době sucha (novela vodního zákona),

které Advokátní deník rovněž postupně představí. 

Na výběr toho nejlepšího „zákona roku“ máte prostor až do 11. 4. 2021 a hlasovat můžete ZDE.

 

Redakce AD

Foto: archiv Františka Korbela