Děti mladší 15 let by mohly získat více práv v případě, že se jejich počínáním bude zabývat policie. Policisté by jim při prověřování činu nově museli zajistit přítomnost advokáta. Počítá s tím vládní novela zákona 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, kterou 13. prosince v úvodním kole podpořila sněmovna. Předlohu teď posoudí ústavně-právní výbor. Opatření si podle odhadu Ministerstva spravedlnosti vyžádá ročně 23 milionů až 25,5 milionu korun.

Návrh zákona reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva. ČR podle výboru porušuje Evropskou sociální chartu ve dvou ohledech. Zaprvé tím, že dětem mladším 15 let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle výboru to, že zákon výslovně neumožňuje, aby dítě mladší 15 let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Podle výboru je nutné přijmout kroky ke snížení obzvláště škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.

Zeptali jsme se našich odborníků na trestní právo: Jaký je Váš názor na navrhované rozšíření práv podezřelých mladších 15 let?

JUDr. Tomáš Sokol, advokát, člen představenstva České advokátní komory a prezident Unie obhájců ČR:

„Nemyslím si, že by to byl zrovna nejpalčivější problém v rámci EU a obecně je třeba znovu a znovu připomínat, že sociální práva, která znamenají další náklad pro daňové poplatníky lze zavádět, když na to poplatníci mají. Kromě pro mne pochybné míry naléhavosti potřeby řešit zrovna toto, navržená úprava nikomu neubližuje (kromě státního rozpočtu) tak jde jen o to, zda na to máme.“

JUDr. Marek Nespala, advokát, předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů ČAK, člen prezidia Unie obhájců ČR:

„Delikvence dětí mladších patnácti let, zejména proti zranitelné oběti, je záležitostí selhávání výchovného systému jak v rodinách, tak následně ve školství a společnosti vůbec. Proutek se musí ohýbat, dokud je mladý a polepšovny s rákoskami už nejsou. Označovat tuto část justičního systému za riziko „obzvlášť škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem“ je nemístné. Naopak, dítě, co již rozum bere, si musí uvědomit, že když udělá něco, co se nesmí, bude následovat výchovné opatření, které pocítí. Zároveň však vítám nutnost povinné přítomnosti advokáta od samého počátku prověřování, a to právě proto, aby delikvující dítě mělo pocit možnosti obrany před případnou nespravedlností, tedy aby soudnictví ve věcech mládeže plnilo svou úlohu, vymezenou v ust. § 1 a § 3 zák. č. 218/2003 Sb. v platném znění.“

Redakce AD
Foto: canva.com, archiv AD