ČR loni uspěla u ESLP v 15 případech, říká nový vládní zmocněnec P. Konůpka

Počet oznámených i rozhodovaných stížností, které české subjekty adresují Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), v posledních letech vzrostl. V roce 2022 rozhodl ESLP o 24 případech proti České republice, v 15 z nich Česko uspělo a v pěti případech shledal soud porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Zbývající čtyři kauzy skončily smírem. O tom, ale i o činnosti Kanceláře zmocněnce pro zastupování před ESLP či implementaci rozsudků a rozhodnutí proti ČR hovořil dnes, tedy 31. ledna 2023, na setkání s novináři nový vedoucí Kanceláře vládního zmocněnce (KVZ) pro zastupování ČR před ESLP Mgr. Petr Konůpka.

 

Úvodního slova brífinku se ujal náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák, který nejprve ve stručnosti nového vládního zmocněnce Petra Konůpku představil. „Na Ministerstvu spravedlnosti pracuje mnoho šikovných lidí. Kancelář vládního zmocněnce považuji s malou mírou nadsázky za elitní útvar ministerstva. Pracuje zde řada skvělých lidí a odborníků, kteří zastupují zájmy celé České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Zmocněnec vykonává vysoce kvalifikovanou práci, která je ku prospěchu celého našeho státu, dodal náměstek Dvořák.

Ve svém vystoupení Mgr. Petr Konůpka následně představil činnost KVZ, která zastupuje Českou republiku jak před ESLP, tak před Evropským výborem pro sociální práva a před Výbory (aktuálně šesti) OSN. Úspěch české obhajoby v 15 případech, které vloni rozhodoval ESLP, je pozitivní vizitkou pro rozhodování českých soudů. Soud se podařilo přesvědčit, že rozhodnutí vnitrostátních soudů byla v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech, “ řekl Petr Konůpka.

„Podle statistik Evropského soudu pro lidská práva, které byly zveřejněny minulý týden, „leží“ nyní u ESLP asi 140 případů proti České republice. Padesát z nich už nám – jako zástupcům vlády – bylo oznámeno, zbývající čekají na posouzení a případné oznámení české vládě,“ přiblížil Petr Konůpka aktuální situaci. Jedním z výjimečných případů je například kauza Lichtenštejsko vs. Česká republika, která se týká pozemků u středočeských Říčan vyvlastněných rodu po 2. sv. válce. Dalším pak klimatická žaloba dětí a mladých lidí z Portugalska proti 33 zemím včetně České republiky.

Kromě zastupování před mezinárodními orgány řeší KVZ ještě implementaci rozsudků a rozhodnutí ESLP a dalších orgánů, protože stát musí zajistit, aby se případné porušení Úmluvy o lidských právech neopakovalo. V praxi bývají potřeba změny právní úpravy, praxe úřadů nebo judikatury soudů. Vhodný postup doporučuje Kolegium expertů pro výkon rozsudků ESLP a dalších orgánů, v němž zasedají zástupci ministerstev, Poslanecké sněmovny a Senátu, ombudsman a dále zástupci vrcholných soudů, právnických fakult či nevládních organizací. Na tomto místě Mgr. Konůpka zmínil tři řešené věci – D. H. a ostatní proti ČR, týkající se diskriminace romských žáků v přístupu ke vzdělání, Approach – nepřijatelnost tělesných trestů u dětí, a UWE – zastoupení žen ve vrcholných orgánech firem a jejich odměňování.

Posledním, třetím úkolem KVZ je pak zprostředkování judikatury  ESLP českým soudům, státním zastupitelstvím nebo ministerstvům. Ačkoliv je Úmluva o lidských právech závazným právním dokumentem, rozsudky ESLP vycházejí ve francouzštině a angličtině, což českým soudům ztěžuje jejich studium, Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování před ESLP proto relevantní rozsudky vybírá, dělá z nich shrnutí a informuje o nich prostřednictvím svého zpravodaje.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

 

 

 

 

 

Go to TOP