Nejvyšší správní soud posuzoval případ, ve kterém celní úřad udělil manželům, provozovatelům restaurace, pokutu za porušování povinností plynoucích ze zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Manželům měly plynout příjmy z poskytování stravovacích služeb, a proto měli být tzv. subjekty evidence tržeb. S tím spojené povinnosti však neplnili – neodesílali údaje o tržbách a zákazníkům nevystavovali účtenku. Manželé v minulosti provozovali restauraci ve vesnici Otěvěk (část města Trhové Sviny), avšak krátce před spuštěním elektronické evidence tržeb (EET) její provoz oficiálně ukončili. Na stejném místě začali provozovat „soukromý klub“ tvořený – podle jejich tvrzení – příznivci automobilů a motocyklů všech kubatur a značek.

Tvrdili, že jejich nemovitost slouží pouze jako klubovna, kterou pronajali klubu, a povinnosti dle zákona o elektronické evidenci tržeb se na ně proto nevztahují. Poukazovali na to, že klub svým členům poskytuje občerstvení buď ze zásob, které si sami přinesou, nebo které jim klub zajistí. Došlo i k přejmenování podniku na soukromý klub, vyvěšení této informace na budovu a příchozím hostům byly vydány klubové karty.

Z podkladů, které celní úřad získal, však vyšlo najevo, že manželé i nadále poskytovali běžné stravovací služby, z nichž jim plynuly příjmy. Provoz „soukromého klubu“ zcela odpovídal chodu restaurace – manželé se různou měrou starali o obsluhu, inkasování plateb, přebírání tržby od servírky, zajištění zásobování i zaměstnávání kuchaře. Klubovou kartu ve skutečnosti vydávali komukoliv, kdo projevil zájem o stravovací služby a byl ochotný sdělit libovolné jméno či přezdívku a telefonní číslo. Předložení karty při návštěvě klubu stěžovatelé navíc od hostů ani nevyžadovali, členství v klubu neověřovali a spokojili se s jejich tvrzením, že již kartu mají z dřívějška.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že uvedené kroky stěžovatelů nemohly zastřít zjevnou podstatu vyvíjené činnosti, kterou bylo poskytování stravovacích služeb veřejnosti.

„Z provedeného dokazování bez jakýchkoliv pochybností vyplynulo, že stěžovatelé založením „soukromého klubu“ sledovali obcházení zákona o elektronické evidenci tržeb. Pokud by Nejvyšší správní soud za těchto okolností jejich postup akceptoval, popřel by tím smysl právní úpravy a připustil jednoduchou cestu, jak se zákonným povinnostem vyhnout,“ vysvětlil předseda senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D.

Soudní senát k tomu mimo jiné dodal, že „vnímá různost názorů na zavedení evidence tržeb a respektuje rozličné pohledy na význam a smysluplnost tohoto institutu. Pokud však účinná a podle dřívějších závěrů Ústavního soudu ústavně konformní právní úprava (navíc způsobem zcela jednoznačným) stanoví určitá pravidla, je i z hlediska rozumného uspořádání společenských vztahů na místě žádat, aby subjekty, které dané regulaci podléhají, tato pravidla dodržovaly. Způsob, jakým se stěžovatelé v nynější věci pokusili vyhnout plnění povinností dle citované úpravy, je přitom natolik zjevným obcházením dané regulace, postavený navíc na čistě formálním zastření skutečného stavu, že v žádném případě nemůže požívat soudní ochrany“.

Celé rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. ledna 2021, ve věci sp. zn. 8 Afs 163/2019, najdete ZDE.

Zdroj: NSS
Foto: Pixabay