Problematikou týkající se rodin a dětí se zabývala sněmovna na svém jednání ve středu 27. ledna 2021. Kromě podpory rodin s dětmi, náhradní rodinné péče či výše příspěvku na péči o děti umístěné v azylových domech poslanci dále projednali a schválili například novelu zákona o pedagogických pracovnících a návrh zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení.

Přídavky na děti se možná zhruba o čtvrtinu zvýší. Rozšířit by se měl také okruh rodin, které na ně mají nárok. Uvedené změny by mohla přinést vládní novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdější předpisů, kterou sněmovna podpořila v úvodním kole. Předlohu nyní projedná Výbor pro sociální politiku.

Podle novely by přídavky by měly vzrůst o 26 procent. Nově by na ně měly mít nárok rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima místo nynějšího 2,7násobku. Veto zrychleného schvalování předlohy znamená, že by mohla být účinná zhruba od července 2021.

Pokud by byla novela přijata beze změn, dávku by pobíralo podle informací v důvodové zprávě asi 490 000 dětí. V současné době ji má zhruba 240 000 dětí.

V souladu s novelou se by se nově mělo vyplácet 630 korun dítěti do šesti let, 770 korun dětem od šesti do 15 let, dávka pro mladé lidi od 15 do 26 let by měla činit 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku nadále o 300 korun vyšší, tedy 930 korun, 1070 korun a 1180 korun měsíčně.

Ministryně práce a sociálních věcí Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc., uvedla, že se přídavky nezvyšovaly zhruba 12 let. Navrhovaný růst zdůvodnila i krizí související s pandemií onemocnění covid-19.

Příspěvek na dítě umístěné v zařízení FOD klokánek a podobných azylových domech možná vzroste z 22 800 na 30 000 korun měsíčně. Zvýšit by se měl také příspěvek pěstounům. Předpokládá to vládní novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, kterou dnes poslanci také projednali a schválili. Předpokládané dopady na rozpočet by měly činit 180 milionů korun ročně.

Novela zákona ponechává odměny u dlouhodobých pěstounů podle počtu dětí na částkách 12 000, 18 000 či 30 000 korun měsíčně. Nově by se o 4000, tedy na 16 000 korun, mohla zvednout částka za péči o lehce postižené dítě. Za každé další přijaté dítě s handicapem by se zvýšila o 6000 korun. Odměna pro přechodné pěstouny by se měla podle návrhu zvednout z 20 000 na 22 000 korun hrubého měsíčně. Zároveň nově dostanou příspěvek při převzetí dítěte, jeho výše je odstupňovaná podle věku dítěte od 8000 korun do 10 000 korun. Kritici předlohy poukazují na to, že pěstounů je stále nedostatek a novela v této podobě situaci nezlepší.

Dalším z bodů novely je snaha omezit umísťování dětí do center pro děti do tří let ze sociálních důvodů. Měly by se tam poskytovat služby pouze těm dětem, jejichž stav vyžaduje zdravotní péči.

Schválením zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dala sněmovna šanci navrhovanému zrušení dětských domovů pro děti do tří let věku, tedy někdejších kojeneckých ústavů. Skupina poslanců v čele s Ing. Alešem Juchelkou chce, aby místo nich vznikla centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním. Přeměna by měla trvat tři roky.

S odvoláním na odborné výzkumy poukazují tvůrci novely na to, že institucionální péče o děti nízkého věku má na jejich vývoj škodlivý vliv. Zařízení podle nich navíc neplní účel, pro který byla zřízena, tedy poskytovat zdravotní péči. Ústavy pro nejmenší děti by měly být podle předkladatelů postupně nahrazeny péčí o děti v náhradních rodinách.

Navrhovaná centra komplexní péče pro děti se zdravotním znevýhodněním by měla podle poslanců usnadnit dlouhodobou rodinnou péči o tyto děti propojením zdravotní a sociální péče.

Počet dětských domovů pro děti do tří let věku podle úřadů dlouhodobě klesá a s tím klesá počet dětí umístěných v těchto zařízeních. V roce 2018 v nich bylo 441 dětí do tří let, do roku 2020 tento počet klesl na 265 dětí, sdělilo v listopadu Ministerstvo zdravotnictví.

Předlohu nyní projednají výbor pro zdravotnictví a Výbor pro sociální politiku.

Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou dnes schválila sněmovna.

Odborníci z řad neučitelů by podle novely mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace. Podle současného zákona mohou učit jen lidé s pedagogickým vzděláním, výjimkou jsou případy, kdy se řediteli nedaří sehnat kvalifikovaného učitele, v takové situaci může dočasně zaměstnat člověka, který učitelské vzdělání nemá.

Sněmovna v novele rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Učitelé mají také dostat příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku za výuku přesčas. Za specializované činnosti mají dostávat příplatek 1000 až 2000 korun měsíčně.

Novela nově zařadí mezi pedagogické pracovníky i školské logopedy, sociální pedagogy, školní psychology a školní speciální pedagogy.

Obce by mohly získat právo žádat od developerů při povolování výstavby bytů až čtvrtinu nových bytů pro svoje účely, přitom by developerům platily pouze nákladovou cenu bytu. Předpokládá to návrh zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení a o změně některých zákonů (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů), který dnes poslanci také schválili.

Zákon by umožnil obcím založit veřejně prospěšnou společnost, která by si vzala úvěr na výstavbu. Zájemci o bydlení by si naopak hypotéku brát nemuseli, splátky by se rozpočítávaly mezi nájemníky. Předloha počítá s družstevní bytovou výstavbou. Zákon by mohl zlepšit dostupnost bydlení, ceny bytů by se mohly snížit až o třetinu.

Oslovení analytici a developeři ale již dříve uvedli, že zákon by naopak byty zdražil. Vláda označila návrh zákona za nekoncepční, nekonzistentní a v některých směrech i neústavní.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv AD