Začátkem loňského roku ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla do funkce nového předsedu Vrchního soudu v Praze Mgr. Luboše Dörfla, Ph.D., který ve funkci nahradil JUDr. Jaroslava Bureše, kterému skončilo sedmileté funkční období. Svůj první rok ve funkci, navíc v době ztížené pandemií covidu-19, zhodnotil exkluzivně v rozhovoru pro Advokátní deník.

Loni  jste v těchto prvních lednových dnech ujal postu předsedy Vrchního soudu v Praze, aniž byste tušil, stejně jako všichni, jak jiný rok 2020 bude. Vy jste tehdy deklaroval, že si přejete soud otevřenější, povedlo se toto v době, kdy se celý svět uzavřel, aspoň zčásti naplnit?

Zavřené dveře soudu kvůli nouzovému stavu neznamenaly uzavření se veřejnosti. Učíme se komunikovat i pracovat prostřednictvím moderních nástrojů komunikace. Před rokem vstoupil Vrchní soud v Praze na Twitter, kde se snažíme širokou veřejnost informovat o tom, co se zrovna na soudu děje. Myslím, že já i někteří místopředsedové jako reprezentanti soudu, začali s odbornou i laickou veřejností více komunikovat a odbourávat tím mýtus, že náš soud je jim uzavřen. Příkladem toho může být i online konference k tématu práva duševního vlastnictví, která proběhla na podzim, a ke které se mohl po registraci kdokoliv zcela zdarma připojit. Přestože loňský rok probíhal tak, jak nikdo z nás neočekával, snažíme se tento slib plnit.

Jedním z Vašich úkolů, se kterými jste na Vrchní soud přišel, bylo zavedení zveřejňování rozhodnutí, jak dalece se toto daří?

Se zveřejňováním rozhodnutí jsme začali v první polovině loňského roku, a to od sporů o věcnou příslušnost, která je výlučnou kompetencí vrchního soudu. Jelikož takových věcí napadne na soud stovky, bylo naším cílem zveřejňování našich rozhodnutí předejít tomuto procesnímu zdržení v jednotlivých kauzách. Rozšiřování okruhu zveřejňování dalších rozhodnutí soudu přibrzdila pandemie. Další cesta letos povede přes rozšíření vnitřní evidence judikatury, kterou uzpůsobíme i pro modul zveřejňování anonymizovaných rozhodnutí, který připravuje ministerstvo. Rádi bychom se zveřejňováním pokračovali postupně, a to od věcí, které projdou odbornými poradami úseků a evidenčním senátem k ostatním meritorním rozhodnutím.

Jak tedy hodnotíte první rok ve funkci? Co Vás osobně nejvíce překvapilo v pozitivním i negativním smyslu, odhlédneme-li od pandemie?

Atmosféra na soudu. Je prostě odlišná od té na Krajském soudu v Ústí nad Labem, kde jsem předtím strávil více, než pět let. Lze říci, že je zde zvykem zachovávat více individuálního prostoru pro činnost soudních senátů. Změny se tu přijímají s určitou dávkou nedůvěry. Na druhou stranu značná míra samostatnosti soudních oddělení se ukázala jako velmi užitečná právě při organizování práce při nouzovém stavu. Daří se spolupráce s novou ředitelkou soudní správy, která je velmi akční a nebojí se vstupovat do nových věcí, takže se nám daří postupovat v projektu rekonstrukce budovy za účasti prostředků z programového financování. Nepříjemně na mne zapůsobila nízká míra využívání elektronických aplikací, ale i v tom nám pandemická situace velmi prospěla, protože bez nových technologií to prostě nejde.

Život se díky pandemii přesunul do online světa a jinak tomu nebylo ani na soudech. Na podzim loňského roku Vrchní soud pořádal první online konferenci, která byla pro všechny zájemce zdarma. Plánujete v takových aktivitách pokračovat?

Rozhodně. Když jsme se loni v létě s týmem, který měl konferenci na starosti, rozhodli konferenci nezrušit, jako to řešila řada jiných subjektů, stáli jsme před velkou výzvou. Byli jsme odkázáni na několik „neznámých“ – na fungování přenosu, ale třeba i na tom, zda budou všichni přednášející zdraví a budou se moci přednést svůj příspěvek. Rozhodnutí podstoupit takové riziko se nám vyplatilo. Konference měla velký úspěch. Nakonec se k online přenosu připojilo téměř 200 účastníků, kteří by se za „fyzického“ konání akce ani v tomto počtu nevešli do naší největší jednací síně, kde měla původně konference proběhnout. Úspěch konference nás zavázal k tomu v takovém přístupu pokračovat, takže veřejnost se letos online konference dočká, o jejím nosném tématu ale ještě nebylo rozhodnuto.

Stejně tak jste uspořádali první online jednání v civilní věci. Kromě toho, že online přenos je z epidemiologického hlediska bezpečný, jde i o velkou úsporu času, zejména pro advokáty. Počítá se i zde s dalšími podobnými počiny?

Ano, počítá. Také v tomto ohledu nás pandemie nečekaně posunula k praxi, které bychom se jinak asi neodvážili. Již v lednu je naplánováno další online jednání na civilním úseku našeho soudu. Jsme si už jistí tím, že chceme dále tempo využívání moderních technologií na Vrchním soudu v Praze udržet. Věříme, že to mohou ocenit právě advokáti, kteří se jednání účastní ze svých kanceláří a nemusí tak trávit čas na cestách k soudu, ale i jejich klienti, kteří ušetří na nákladech za právní zastoupení.

Nelze nezmínit, že závěrem roku byl Vrchní soud vystaven velké mediální pozornosti kvůli podezření na korupční jednání soudce Zdeňka Sováka. Myslíte, že má váš soud v současné době důvěru veřejnosti? Pokud je otřesena, jak ji chcete získat zpět?

Závěr loňského roku byl pro náš soud velkou zatěžkávací zkouškou. Dovolím si tvrdit, že situace kolem vyšetřování možné korupce soudce Sováka, zasáhla většinu našich soudců i zaměstnanců soudu. Chápu veřejnost, že kvůli tomu může o nezávislém rozhodování Vrchního soudu v Praze pochybovat, a udělám vše pro to, abych jim vrátil jistotu, že u našeho soudu se mohou spolehnout na spravedlivé rozhodování. Přestože probíhající vyšetřování neukazují, že by bylo možné systém přidělování případů k jednotlivým soudcům ovlivnit, plánuji zavést pojistky vedoucí k posílení kontroly v této oblasti a k omezení lidského faktoru při přidělování spisů jednotlivým soudním senátům. Důvěra veřejnosti je pro nás nesmírně důležitá, takže jsme rozhodnuti o ni usilovat.

A závěrem ještě poprosím o Váš názor na systemizaci počtu soudců pro rok 2021, jak se to dotkne Vrchního soudu a fungování soudů obecně, například pokud jde o stáže apod.?

Jednostranné snížení počtu soudců Ministerstvem spravedlnosti pro krajské soudy nepovažuji za dobrý nápad. A samozřejmě se toto opatření negativně projeví v kariérní prostupnosti justice. Domnívám se, že tento krok je na samotné hranici zásahu do výkonu justice, protože její výkonnost, a právě i odborný růst to může negativně ovlivnit na dlouhou dobu. Tato opatření měla být projednána se zástupci justice na zcela jiné úrovni, argumenty justice měly být zohledněny, což se nestalo. Domnívám se, že kroky exekutivy k omezení výkonu justice by měly být podloženy nějakým nezávislým exaktním posouzením reálné potřeby soudců, a ne výpočtem orientačních ukazatelů, které nesloužily nikdy k posouzení výkonnosti justice.

Děkujeme za rozhovor!

Redakce AD

Foto: Vrchní soud v Praze