Dne 31. října 2008 publikovala osoba či skupina osob pod pseudonymem Satoshi Nakamoto dokument nazvaný Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic cash system[1], v němž představila decentralizovaný elektronický platební systém. Zprvu se jednalo o technologickou novinku, o které vědělo pouze několik málo nadšenců do kryptografie a informačních technologií. Doba však již pokročila a dnes lze za bitcoin na internetu nakoupit prakticky jakékoli zboží či službu. V České republice je příkladem e-shopu, v němž lze platit bitcoinem, Alza[2]. Kromě Bitcoinu samotného vznikla i řada dalších kryptoměn – mezi nejznámější z nich patří Litecoin, Ethereum a XRP, které jsou nejvýznamnější z pohledu tržní kapitalizace. Díky své anonymní (respektive pseudoanonymní) povaze kryptoměny našly své uplatnění i na darknetu.

 

O kryptoměnách, zejména pak o Bitcoinu coby jejich nejznámějším představiteli, již bylo napsáno několik článků ve vztahu k jejich daňovým, exekučním a trestněprávním aspektům, v rovině práva soukromého se však domnívám, že nikoli. V tomto článku se pokusím zjistit, zda lze kryptoměny považovat za peníze, a stručně poukázat na některé právní důsledky, které z toho plynou.

 

Kryptoměny a jejich právní povaha

Český právní řád všeobecně užívaný a zažitý pojem „kryptoměna“ nezná, místo toho však obsahuje definici pojmu „virtuální aktiva“, která s účinností ke dni 1. 1. 2021 nahradila dřívější pojem „virtuální měna“. Nalezneme ji v § 4 odst. 9 zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti:

„Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je:

a) způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o

1. cenný papír, investiční nástroj, nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku,
2. jednotku podle § 3 odst. 3 písm. c) bodů 4 až 7 zákona o platebním styku, nebo
3. jednotku, kterou je prováděna platba podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o platebním styku, nebo

b) jednotkou podle písmene a) bodu 2 a kterou lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb, který zahrnuje elektronicky uchovatelnou nebo převoditelnou jednotku podle písmene a).“

Protože právní řád pojem „peníze“ nedefinuje a peníze jsou kategorie ekonomická, aby bylo možné odpovědět na otázku, zdali lze kryptoměny považovat za peníze, je třeba nahlédnout do ekonomické teorie. V ní bývá jako peníze označován určitý statek, který plní kumulativně následující funkce:

– všeobecný prostředek směny,

– zúčtovací jednotka,

– uchovatel hodnoty.

Ačkoli kryptoměny lze využít k platbě, absentuje u nich všeobecnost, v současné době jimi nelze platit v drtivé většině obchodů ani u poskytovatelů služeb, kryptoměny tedy nejsou všeobecně přijímaným prostředkem směny a nenaplňují první funkci peněz.

Z hlediska funkce zúčtovací jednotky si troufám tvrdit, že situace je ještě horší, neboť kryptoměny mají velmi vysokou volatilitu, která dosahuje běžně i desítek procent denně, proto neusnadňují ekonomickou kalkulaci a nejsou k tomuto použití vhodné.

Kryptoměny, zejména pak ty, které mají dopředu pevně omezenou emisi mincí (například Bitcoin), mohou představovat z dlouhodobého hlediska velmi dobrý uchovatel hodnoty, avšak v současné době je na trhu několik tisíc kryptoměn, jejichž případné zhodnocení je vysoce spekulativní, proto dle mého názoru není naplněna ani třetí výše zmiňovaná definiční funkce peněz.

Dle stanoviska České národní banky „Převodní tokeny nejsou penězi v ekonomickém ani právním smyslu. Data evidovaná v distribuovaných registrech jednotlivých krypto aktiv nemají charakter pohledávek znějících na měnu určitého státu za centrální bankou tohoto státu, úvěrovými institucemi ani dalšími poskytovateli platebních služeb. Převodní tokeny tudíž nepředstavují bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze podle § 4 odst. 1 ZPS, resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) ZPS.“[3]

Obecně bude zřejmě panovat shoda, že se v případě kryptoměn jedná o věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou, která je v určitých rovinách a do určité míry způsobilá plnit funkci peněz. V současné době však nelze kryptoměny považovat za peníze, což se s ohledem na jejich trvale vzrůstající adopci může v budoucnosti změnit.

Právní řád v rámci peněžitého plnění obsahuje určitá specifika, právní kvalifikace kryptoměn tak má své hmotněprávní i procesněprávní aspekty – platební rozkaz lze v civilním řízení vydat pouze, je-li předmětem řízení peněžité plnění, úroky z prodlení nabíhají ze zákona pouze u peněžitého plnění, transakce, při níž bude za protiplnění placeno kryptoměnami, bude směnnou smlouvou, nikoli kupní.

Smluvní pokutu lze nyní – na rozdíl od předchozí právní úpravy – sjednat v peněžitém i nepeněžitém plnění, tedy i v kryptoměnách. V případě soudního sporu bude třeba podat žalobu na nepeněžité plnění a z hlediska přípustnosti odvolání se zde neuplatní § 202 odst. 2 o. s. ř. Podobných případů nalezneme celou řadu, účelem tohoto článku však není podat detailní rozbor tohoto tématu.

 

Závěr

Problematika kryptoměn se na první pohled může jevit jako poněkud exotická, nicméně vůbec první mining pool[4] vznikl v České republice, historicky jeden z prvních „prodejů“ bytu za kryptoměny se uskutečnil v Praze[5], česká společnost GENERAL BYTES, s r. o., je jedním z největších světových výrobců bitcoinmatů[6] a česká společnost SatoshiLabs, s. r. o., je známým výrobcem hardwarových peněženek pro bezpečné uschování krypoměn[7]. Máme k nim tedy mnohem blíže, než by se na první pohled mohlo zdát.

Jsem přesvědčen, že časem pokročí adopce kryptoměn do té míry, že se řada právníků s uvedenou problematikou ve svém soukromém i pracovním životě setká a bude se jejich právní povahou zaobírat. Současná právní úprava není v této oblasti příliš nápomocna a v budoucnosti bude zákonodárce nucen problematiku kryptoměn blíže legislativně zakotvit, soudce rozhodnout spor a advokát zvolit jakou právní cestou se vydat. Pouze čas ukáže.

 

---

[1] NAKAMOTO, Satoshi. Bitcoin Whitepaper [pdf]. Bitcoin.org, 2009 [cit 2020-4-1]

Dostupné z: https://bitcoin.org/bitcoin.pdf

[2] ALZA mi v e-mailu ze dne 24. 12. 2020 sdělila, že kromě bitcoinu jiné kryptoměny nepřijímá.

[3] ČNB. K obchodování s tzv. převodními tokeny [online]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/casto-kladene-dotazy/.galleries/stanoviska_a_odpovedi/pdf/k_obchodovani_s_prevodnimi_tokeny.pdf

[4] Jednalo se o Slush Pool, který funguje dodnes. Těžba kryptoměn je velmi náročná na výpočetní výkon, tudíž je i šance na nalezení odměny za vytěžený blok velice nízká, proto se těžaři sdružují v tzv. mining poolech, které mají větší šanci na nalezení odměny (v kryptoměně), tuto si mezi sebe následně rozdělí.

[5] Rus koupil v Praze byt za 35 bitcoinů – CzechCrunch. CzechCrunch – novinky ze světa byznysu, startupů, technologií a vzdělávání [online]. Copyright © 2021 CzechCrunch.cz. Server provozuje společnost CzechCrunch, s. r. o., se sídlem Plaská 622 [cit. 04.01.2021]. Dostupné z: https://www.czechcrunch.cz/2018/01/v-cesku-se-prodal-prvni-byt-za-bitcoiny/

[6] Čeští General Bytes jsou druhým největším výrobcem kryptoměnových bankomatů na světě – CzechCrunch. CzechCrunch – novinky ze světa byznysu, startupů, technologií a vzdělávání [online]. Copyright © 2021 CzechCrunch.cz. Server provozuje společnost CzechCrunch s.r.o. se sídlem Plaská 622 [cit. 04.01.2021]. Dostupné z: https://www.czechcrunch.cz/2019/01/cesti-general-bytes-jsou-druhym-nejvetsim-vyrobcem-kryptomenovych-bankomatu-na-svete/

[7] Společnost SatoshiLabs, s. r. o., vyrábí dva modely hardwarových peněženek, jedná se o Trezor One a Trezor Model T.

 

 

Autor Mgr. Michal Zagol působí jako advokát v AK JUDr. Ondřej Michna, MBA, LL.A., Nový Jičín
Foto: Pixabay