V Rakousku se smrtelně nemocným lidem otevře možnost dobrovolně ukončit život s pomocí jiné osoby. Cestu k legalizaci asistované sebevraždy otevřel 11. prosince Ústavní soud. Ten rozhodl o tom, že definice zákoníku o trestnosti dopomoci při sebevraždě je protiústavní, protože porušuje základní právo na svobodu jednotlivce. Informovala o tom agentura APA.

Ústavní soudci došli k závěru, že pokud může pacient ze zákona sám rozho12dnout o tom, že nechce, aby jej lékaři resuscitovali nebo mu léčbou dále prodlužovali život, pak není oprávněné zapovídat umírajícímu možnost získat pomoc další osoby v případě, že chce svůj život sám aktivně ukončit. Podle soudu se zákazem umírajícímu upírá základní právo na svobodné rozhodnutí.

Rakouský trestní zákoník stejně jako zákony ve většině dalších zemí rozlišuje aktivní usmrcení člověka na jeho žádost (eutanazii) a účast na sebevraždě. Příslušný paragraf hovoří o tom, že pomoc při sebevraždě se trestá odnětím svobody v délce od šesti měsíců do pěti let.

Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám; asistující například připraví jedovatý nápoj, zajistí lékařský dohled nebo prostory. Nápoj nebo jinou látku si sebevrah aplikuje sám.

Rakouští ústavní soudci nicméně uvedli, že je třeba zaručit, aby rozhodnutí o asistované sebevraždě nebylo zneužitelné. Pacient jej proto musí přijmout svobodně, nezávisle a bez ovlivnění dalšími osobami. Dekriminalizace asistované sebevraždy by měla podle agentury APA vstoupit v platnost na konci roku 2021.

Asistovaná sebevražda je nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA. O možnosti asistované sebevraždy letos v únoru rozhodl také Ústavní soud v Německu, který stejně jako ten rakouský dospěl k závěru, že zákon omezující asistované sebevraždy porušuje základní práva těžce nemocných. V Česku je asistovaná sebevražda nezákonná.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay